|
|
Faktory ovlivňující prostorové aspekty distribučních strategií pivovarů Královéhradeckého kraje
Čečetka, Jan ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Burda, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá regiony působnosti průmyslových pivovarů Královehradeckého kraje, což je téma, které je doposud studováno poměrně málo. Každý pivovar má svůj areál působnosti, ve kterém jsou distribuovány produkty daného pivovaru. Regiony působnosti jsou v práci popsány na základě zpracování dostupných kvantitativních dat, kdy jsou areály působnosti pivovarů zkoumány na základě výskytu restauračních zařízení nabízejících danou značku piva. Dále práce cílí na zjištění faktorů, které dané areály formují. Tyto faktory jsou v práci zkoumány na základě dotazníků s čelními představiteli pivovarů a dále dalších zdrojů, odkud lze informace o zkoumaných pivovarech čerpat. Prostorové areály a strategie šíření jsou u námi zkoumaných regionálních pivovarů ovlivňovány zejména strukturou výroby a přirozeným tvarem regionů, kde se zkoumaný pivovar nachází.
|
|
|
Boom minipivovarů: faktory ovlivňující lokalizaci a úspěšnost nově vznikajících minipivovarů
Förstl, Filip ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Burda, Tomáš (oponent)
Minipivovarnictví je v České republice průmyslovým odvětvím, které díky svému dynamickému růstu v posledních letech co do počtu nově vzniklých provozů nemá obdoby. Minipivovary se svou charakteristikou stávají jak protipólem globalizovaných průmyslových odvětví, tak i jejich doplňkem, přičemž jsou typické svým důrazem na lokální úroveň. Díky tomu se minipivovary stávají předmětem studia kulturní a ekonomické geografie, kdy se na nich zkoumají koncepce a přístupy z těchto geografických směrů vycházející. Tato práce má za cíl na vybraném vzorku minipivovarů v Pardubickém kraji a v Praze zkoumat faktory, které vedly k založení minipivovarů a k jejich konkrétnímu umístění. Dále se pokouší zjistit, nakolik lze rozvoj minipivovarů vysvětlit pomocí konceptů neolokalismu a glokalizace. Výsledky výzkumu ukázaly tři společné faktory, kterými byly hlubší vztah k pivu, odkaz na tradici a navazování na dosavadní podnikatelskou činnost. Avšak ukázaly i několik rozdílných, individuálních faktorů, vedoucích k založení minipivovaru v obou krajích. Též byly nalezeny dva hlavní faktory vedoucí k jejich umístění platné pro oba kraje. Za tyto faktory lze považovat situaci, kdy buď majitelé vlastní objekt, kde se minipivovar nachází, nebo kdy si musí pronajímat určité prostory k umístění minipivovaru. Neolokalismus se...
|
|
|
Metodické přístupy k měření chudoby ve světě
Novák, Dušan ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Nosek, Vojtěch (oponent)
7 Abstrakt Cílem této práce je poskytnout čtenáři kritický pohled do problematiky měření chudoby, není totiž výjimkou, že někdy bývá interpretace dat tohoto fenoménu vykládána velmi nepřesně. Existuje celá řada ukazatelů měřících chudobu velmi odlišnou metodikou, což může výrazně ovlivnit i následnou interpretaci, popř. srovnání jednotlivých států. Jedním z hlavních problémů spojených s měřením chudoby je fakt, že je velmi obtížné ji měřit v různě vyspělých částech světa. V práci byly tedy prozkoumány nejvýznamnější zdroje dat o chudobě na mezinárodní úrovni a vyhodnoceny jejich klady a zápory. Jednotlivé ukazatele byly následně konfrontovány s ostatními s cílem přiblížit, jak se v závislosti na zvoleném indikátoru mění geografická distribuce chudoby. Výsledkem práce je tedy ucelený přehled toho, na co si dávat pozor při interpretaci chudoby z dostupných dat. Například ukazatele vycházející z mediánu příjmů nebo národní hranice chudoby nejsou mezinárodně porovnatelné, ačkoliv se tak mnohdy děje. Státy jako Ukrajina či Turecko jsou pak dle těchto indexů zeměmi s jednou z nejnižších měr chudoby, což dozajisté nemusí odpovídat reálnému výskytu tohoto fenoménu. Klíčová slova: chudoba, indexy chudoby, měření chudoby, mezinárodní srovnání.
|
|
|
Prostorové chování imigrantů: analýza prostorové příbuznosti migračních skupin
Hasman, Jiří
Vstup imigrantů do země i jejich následné začleňování patří mezi procesy, které mají výrazné prostorové dopady. Jednotlivé migrační skupiny (zde chápané jako množina imigrantů se stejnou zemí původu) přitom vykazují různé míry i vzorce prostorové koncentrace. Pochopení podobností i rozdílností v prostorovém chování jednotlivých skupin je důležitým úkolem z akademického i praktického hlediska. Tato disertační práce má kvantitativní charakter a je založena na studiu "prostorové příbuznosti" migračních skupin, která je koncipována jako míra, s jakou se dané migrační skupiny koncentrují do stejných regionů. Práce vychází z jednoduchého předpokladu, že prostorová příbuznost odráží vzájemnou blízkost či podobnost těchto skupin v jiných ohledech (např. kulturní či ekonomickou). Analyzována je řada souborů dat zachycujících prostorové rozmístění imigrantů v rámci 32 územních systémů na různých řádovostních úrovních (od globální úrovně až po úroveň vybraných metropolitních areálů). Jednotlivé systémy jsou nejprve analyzovány samostatně a poté je provedena syntéza těchto dílčích výsledků s cílem odhalit převládající vzorce v prostorových příbuznostech migračních skupin. Hodnocení se skládá z několika kroků, které zahrnují především výpočty prostorové příbuznosti migračních skupin, identifikaci vzorců těchto...
|
|
|
Rozvojová a migrační politika jako nástroje soudobé turecké geopolitiky
Hlavatá, Nora ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Tureček, Břetislav (oponent)
Jednou ze zemí, která se v posledních letech těší velkému mezinárodnímu zájmu, je Turecko. Dlouhé období pasivní zahraniční politiky orientované primárně na Západ bylo vystřídáno velice aktivní zahraniční politikou zaměřenou na vlastní region. Turecko zahrnulo do své zahraniční politiky nové nástroje a aktivity, které jsou více v souladu s pozicí střední mocnosti. Dva z nástrojů zahraniční politiky, které pro Turecko v posledních letech nabyly na důležitosti, jsou rozvojová pomoc a migrační politika, respektive jeho reakce na uprchlické krize. Vliv na to má mimo jiné i fakt, že v důsledku syrské krize Turecko v současné době hostí na svém území více než tři miliony uprchlíků. Základním cílem této diplomové práce je analyzovat změny v migrační a rozvojové politice Turecka v kontextu jeho celkové zahraniční politiky a též způsob uplatnění těchto témat k navyšování své měkké síly. Obecnějším cílem pak je pokusit se využít zjištěných poznatků pro rozšíření Two-Good teorie o nástroje měkké síly. Two-Good teorie se snaží vysvětlit chování států z hlediska jejich směřování k udržení současného stavu, nebo změny současného stavu v různých oblastech mezinárodních vztahů. Jak z diplomové práce vyplynulo, Turecko využívalo zmíněné nástroje k budování své pozice především na začátku milénia po nástupu Strany...
|
|
|
Faktory rozvoje vzdělanosti v Africe a jejich regionální diferenciace
Tillová, Petra ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Kolomazníková, Jana (oponent)
Faktory rozvoje vzdělanosti v Africe a jejich regionální diferenciace Abstrakt Vzdělání je jedním ze základních motorů rozvoje a jeho důležitost v chudých zemích je nezpochybnitelná. Cílem práce je identifikovat nejvýznamnější faktory ovlivňující vzdělávání a ty následně analyzovat a rozebrat za pomoci dalších zdrojů a dat. Teoretická část je věnována zdůraznění komplexity v problematice vzdělávání a vybraným přístupům ke studiu faktorů vzdělanosti. Empirická část se skládá z rešerše souhrnných zpráv UNDP (MDGs) a UNESCO (EFA) za země, kde byly tyto zprávy dostupné v angličtině, a analýzy jednotlivých identifikovaných faktorů, jejichž možné působení je diskutováno na základě dalších odborných studií. Faktory byly kategorizovány na základě literatury, bylo rozlišeno hlavní dělení na makro a mikro faktory, dále pak dle povahy věci. Nejčastěji byly ve zprávách zmiňovány školní faktory (školní výdaje, kvalita učitelů), politické a ekonomické faktory (chudoba) či sociokulturní faktory (postavení žen). Z analýzy použitých zdrojů však vyplynulo, že naprosto zásadní je právě komplexní pohled a zahrnutí co největšího možného počtu faktorů do studia dané problematiky. Pro doplnění a snahu popsat možné regionální diferenciace byly porovnány variační koeficienty za jednotlivé skupiny obyvatel členěných dle relevantních...
|
|
|
Regionální diferenciace ve vnímání imigrantů a imigrace studenty středních škol a její podmiňující faktory
Divínová, Pavlína ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Regionální diferenciace ve vnímání imigrantů a imigrace studenty středních škol a její podmiňující faktory Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vztahem českých studentů středních škol k imigrantům. Hlavním cílem této práce je zjistit, zda v Česku existují regionální rozdíly ve vnímání imigrantů studenty středních škol a které faktory mohou vnímání imigrantů a jeho regionální diferenciaci ovlivnit. Téma práce je velmi je aktuální, vzhledem k situaci, která se ve světě děje. Na růst mezinárodní migrace je potřeba se pečlivě připravit a zajistit tak hladší průběh integrace imigrantů v daných zemích. Mezinárodním srovnáváním zemí ve vnímání imigrantů se zabývá mnoho výzkumů, ovšem i vnitrostátní sledování rozdílů je velmi důležité a může nám říct mnoho o tom, kde jsou hlavní příčiny problémů. Právě z tohoto názoru jsem vycházela a sledovala jsem vztah pouze české společnosti k imigrantům. Jako vzorek jsem zvolila studenty středních škol, konkrétně studenty gymnázií a středních odborných škol. Jako hlavní teoretický koncept jsem zvolila kontaktní hypotézu, jejímž autorem je Gordon Allport. Ta vychází z předpokladu, že k zabránění předsudků a konfliktu mezi různými skupinami lidí je potřeba se s nimi stýkat. Na základě studia kontaktní hypotézy a další literatury jsem si vymezila faktory, které by vztah k...
|
|
|
Regionální diferenciace ve vnímání imigrantů a imigrace studenty středních škol a její podmiňující faktory
Divínová, Pavlína ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Kostelecká, Yvona (oponent)
Regionální diferenciace ve vnímání imigrantů a imigrace studenty středních škol a její podmiňující faktory Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vztahem českých studentů SŠ k imigrantům. Hlavním cílem této práce je zjistit, zda v Česku existují regionální rozdíly ve vnímání imigrantů studenty ŠS a zjistit, které faktory mohou vnímání imigrantů a jeho regionální diferenciaci ovlivnit. Téma práce je velmi je aktuální, vzhled k situaci, která se ve světě děje. Na růst mezinárodní migrace je potřeba se pečlivě připravit a zajistit tak hladší průběh integrace imigrantů v daných zemích. Mezinárodním srovnáváním zemí ve vnímání imigrantů se zabývá mnoho výzkumů, ovšem i vnitrostátní sledování rozdílů je velmi důležité a může nám říct mnoho o tom, kde jsou hlavní příčiny problémů. Právě z tohoto názoru jsem vycházela a sledovala jsem vztah pouze české společnosti k imigrantům. Jako vzorek jsem použila studenty SŠ, konkrétně studenty gymnázií a SOŠ. Jako hlavní teoretický koncept jsem zvolila kontaktní hypotézu, jejíž autor je Gordon Allport. Ta vychází z předpokladu, že k zabránění předsudků a konfliktu mezi různými skupinami lidí je potřeba se s nimi stýkat. Na základě studia kontaktní hypotézy a další literatury jsem si vymezila faktory, které by vztah k imigrantům mohly ovlivňovat, jejich význam jsem pak...
|
|
|
Vliv migrace na geografii volební podpory populisticko-nacionalistických stran: příklad strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura
Suchánek, Jonáš ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Maškarinec, Pavel (oponent)
Analytické zkoumání možného výskytu migrantů v dané lokaci na volební výsledky populisticko-nacionalistických stran představuje relativně nový fenomén geografie voleb. Mediální i politický zájem o migraci a uprchlictví razantně narostl teprve v posledních pár letech a stále nabízí široký prostor pro potenciální a relevantní vědecký výzkum. Tato diplomová práce vychází z literatury, která zkoumá reálný podíl migrantů a jeho vliv na volební výsledky protiimigračních stran ve sledovaném území. Výzkum se zaměřuje na český kontext, když ověřuje případný vliv podílu skupin migrantů v Česku na volební výsledky parlamentních voleb strany Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) na dvou zvolených řádovostních úrovních (obce s pověřeným obecním úřadem a samotné obce). Za inovativní lze považovat individuální analýzy jednotlivých skupin migrantů a uvedení agregátu cizinců sestaveného ze zemí s podstatným zastoupením muslimů v populaci. Ty mají za cíl pomoci odhalit, zdali jsou volební zisky SPD, jakožto silně protiimigrační strany, zapříčiněny nadprůměrným výskytem či naopak nepřítomností migrantů ve sledovaných územních jednotkách, nebo zdali faktor migrace nehraje důležitou roli. Výzkum si rovněž klade za cíl zkoumat, zdali v případě SPD došlo ke změně geografie volební podpory ve srovnání se...
|
|
|
Geografie současné uprchlické vlny: Odkud, kam a proč uprchlíci odcházejí?
Procházka, Ondřej ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Pavelková, Lenka (oponent)
Geografie současné uprchlické vlny: Odkud, kam a proč uprchlíci odcházejí? Abstrakt Tato bakalářská práce má za cíl zjistit, jaké faktory ovlivňují uprchlíky při výběru cílové země v době současné uprchlické a migrační vlny. Potenciálně významné faktory jsou nejprve vybrány na základě studia literatury, následně je jejich význam kvantitativně testován na nejvýznamnějších uprchlických tocích. Jednotlivé faktory jsou pro přehlednost rozděleny do čtyř skupin, a to na faktory kulturní, ekonomické, geografické a politické. Analyzovaný soubor se skládá z párových dat za 20 nejvýznamnějších zdrojových zemí z různých světových regionů a 31 cílových zemí, které jsou členy Evropské unie, nebo Evropského sdružení volného obchodu. Výsledkem je potvrzení důležitosti role koloniálních vazeb a stejného jazyka, jako důležité se ovšem ukázaly také i některé politické faktory, například výdaje na sociální dávky v cílové zemi. Vliv ekonomických faktorů podle očekávání prokázán nebyl, nicméně nebyl zjištěn ani u geografických faktorů, stejně jako u migračních sítí. Klíčová slova: mezinárodní migrace; uprchlíci; uprchlická a migrační vlna; výběr cílové země; žadatelé o azyl
|
host ::
RSS.