|
|
Evangelíci a spiritismus v Podkrkonoší
Kletvík, Jan ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Rejchrtová, Noemi (oponent)
Koncem 19. století se na českém území značně rozšířil spiritismus, víra v komunikaci se zemřelými skrze médium. Hnutí se rozmohlo obzvláště v Podkrkonoší, kde se vyskytovaly silné sbory tolerančních evangelíků. Cílem této práce je objasnit postoje evangelíků v Podkrkonoší ke spiritismu, jakož i popsat jejich příčiny a důsledky. Pochopení těchto postojů pomůže porozumět charakteru současných zdejších sborů. V této práci jsem sledoval především evangelíky v Libštátě, Křížlicích a v Jičíně. Značnou pozornost jsem věnoval jednotlivým farářům, neboť jejich stanoviska byla pro sbory často určující. K poznání těchto postojů jsem využil zejména archivních materiálů jednotlivých sborů, rozhovorů s pamětníky a osobních deníků. Zároveň jsem vypracoval přehled o postojích církví ve Velké Británii ke spiritismu, který slouží ke komparaci obou míst. Z výsledků bádání vyplývá, že se postupy jednotlivých farářů výrazně lišily. Někteří byli ve svých postojích radikální, což vedlo k vylučování spiritistů ze sboru. Jiní byli smířliví a spiritisty do sboru přijímali. Nakonec zde byli i faráři, kteří o problému mlčeli, v tomto případě zůstala mezi spiritismem a křesťanstvím nejasná hranice.
|
|
|
Evangelíci v Libštátě (1783 - 1945): Tři kostely v jedné obci by něco neobyčejného bylo
Kletvík, Jan ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Halama, Ota (oponent)
V Libštátě se vedle sebe po dlouhá desetiletí nacházely tři církevní sbory. Tato práce mapuje dějiny sboru helvetského vyznání a sboru augšpurského vyznání. Početnější byla ta skupina, která se zde přihlásila po vydání tolerančního patentu k helvetskému vyznání. Helvetům se tak rychleji podařilo získat vlastního faráře, tím byl Jan Csomor, který přišel roku 1783, a také se jim podařilo postavit si vlastní modlitebnou, která byla vysvěcena již roku 1787. Oproti tomu církvi augšpurského vyznání se nepodařilo získat dostatečný počet věřících, aby mohla vzniknout jako samostatný sbor, a tak se stala součástí svazku luterských církví se sídlem v poměrně vzdálených Křížlicích. Zároveň se jí nepodařilo získat ani povolení pro stavbu vlastní modlitebny, a tak se církev po dlouhou dobu potýkala s existenčními problémy. Luterská modlitebna byla postavena nakonec až roku 1842. Roku 1867 se luteránům podařilo založit samostatný sbor, do něhož přišel první vlastní farář následujícího roku. Celé prostředí tak poskytuje mnoho prostoru pro studium vztahů mezi oběma konfesemi a pro studium průběhu církevní unie v roce 1918. Obzvláště poslední třetina 19. století se zdá být klíčovým obdobím, kdy k sobě našly obě církve cestu především prostřednictvím faráře Emanuela Havelky a faráře Petra Marušiaka. Vývoj po roce 1918...
|
|
| |
|
|
Prolegomena k hledání ekleziologických inspirací v životě a díle Tomáše Bavorského (+1562)
Havrlant, Jaroslav ; Pospíšil, Ctirad Václav (oponent) ; Halama, Ota (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta Rigorózní práce, Praha 2010 ABSTRAKT Prolegomena k hledání ekleziologických inspirací v životě a díle Tomáše Bavorovského († 1562) Jaroslav Havrlant Kazatel a spisovatel Tomáš Bavorovský je dosud nezpracovanou osobností české renesance. Pro výzkum jeho ekleziologických postojů vznikla tato historická práce, jež je rozdělena do tří hlavních bloků. První, obecná část, uvádí čtenáře do obtížné nábožensko- politické situace v západních a jižních Čechách v první polovině 16. století. Druhá část se týká osobnosti kazatele Tomáše Bavorovského, třetí se věnuje jeho dílu. První část nejprve představuje specifika české reformace, která se lišila od sousedních evropských zemí svojí husitskou tradicí a utrakvistickou církví. V Čechách se německá reformace šířila zprvu silněji mezi katolíky než kališníky. Zvláštní kapitulu si zasluhuje církevní správa a školství nebo knihtisk a jeho censura. Tomáš Bavorovský působil zejména v katolických městech jižních Čech a v Plzni. Proto následuje stručný popis jejich náboženských dějin. Nejdelší kapitola se pak věnuje vztahu českých zemí k Erasmovi Rotterdamskému, který zastával velmi pokrokové postoje, k reformaci se však nepřipojil. Kapitola upozorňuje na opomíjený fakt, že čeští katolíci (včetně Bavorovského) se řadili...
|
|
|
Pojetí křtu u Jana Bechyňky v Traktátu o viděních a pokušeních zbožného mládence a v pojednání o křtu zvonu
Beranová, Bohumila ; Rejchrtová, Noemi (vedoucí práce) ; Halama, Ota (oponent)
Práce se věnuje pojetí křtu u utrakvistického kněze Jana Bechyňky. Nejprve je postava svébytného literáta a teologa představen a a zařazena do historických souvislostí jagellonské doby. V následujících kapitolách se přistupuje ke konkrétnímu tématu. Bechyňkův pohled na pedobaptismus, jenž je čerpán z dlouhé pasáže o závazku křtu z jeho Traktátu o viděních a pokušeních zbožného mládence, je srovnáván se křtem dětí v Chelčického Zprávách o svátostech a se křtem obecně v jiné z Chelčického prací, s jeho Rozpravami z Pařížského rukopisu. Původním záměrem bylo najít paralely mezi oběma zmiňovanými mysliteli, ale ukázalo se, že existují i určité rozdíly, avšak ne v zásadních skutečnostech. V případě Bechyňkova traktátu O křtu zvonu podávám zcela konkrétní výklad tohoto pojednání. Poslední kapitola se zabývá utrakvistickou křestní praxí na počátku novověku a v současnosti, která má být jenom dokreslením a jakýmsi hrubým představením křestních rituálů tehdy a dnes. A nakonec v příloze vydávám Bechyňkův traktát O křtu zvonu s výkladovými poznámkami a poznámkami k transkripci. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
První angličtí exulanti pro víru
Železník, Benjamin ; Wernisch, Martin (vedoucí práce) ; Halama, Ota (oponent)
Když jsem uvažoval o tématu písemné práce z církevních dějin, musel jsem se nejprve rozhodnout, na kterou z velkých kapitol historie křesťanské církve bych se měl zaměřit. Od mého prvního setkání s historiografií prostředkující obraz živoucího sledu příběhů a událostí církve v průběhu staletí, nejvíce mne oslovily práce soustředící se na projevy křesťanského nonkonformismu toužícího po ozdravění církve - pojednání sledující dějiny reformních hnutí a dějiny křesťanských sekt. Předně tři velká období upoutala mou pozornost. Je jim společné zvláštní nasazení pro nápravu církve a společnosti, nasazení pro věc Kristovu, pro dosvědčení evangelia, a současně vzdor vůči mocenskému postavení a vladaření církve. Témata, mezi kterými jsem se rozhodoval, jsou jmenovitě dějiny valdenství, dějiny reformního hnutí v Čechách a české evangelické církve v době předtoleranční, a anglické reformní hnutí. Počátkům kazatelského hnutí valdenských měl jsem možnost blíže se věnovat při přípravě k semináři z církevních dějin (ET3022. Spor o chudobu církve, ZS 2005/6) a přesto, že život a rozšíření společenství valdenských v Evropě je bezesporu veliké téma, chtěl bych využít této příležitosti k studiu jiného dějství evropského významu. Dějinám českého opravného hnutí a životu evangelického společenství v 17. a 18. století je u nás...
|
|
|
Vznik tolerančních církví
Německý, Miroslav ; Vaňáč, Martin (vedoucí práce) ; Halama, Ota (oponent)
V této práci bych se chtěl zaměřit na podrobnější analýzu faktu, proč při formování tolerančních evangelických církví dávali členové utvářených sborů jednoznačně přednost reformovanému vyznání před luterským, ačkoliv objektivní podmínky mluvily spíše pro opačné preference. Pro porozumění tomuto faktu je třeba posuzovat tuto skutečnost v retrospektivě celé historického vývoje v pobělohorském a tolerančním období. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Etické důrazy Janova Zjevení
Buřvalová, Denisa ; Halama, Jindřich (vedoucí práce) ; Halama, Ota (oponent)
Diplomová práce se zabývá teologickým a etickým pojetím biblické Apokalypsy - novozákonního Zjevení Janova - na základě srovnání dvou historicky a teologicky významných pramenů, "Výkladu na Zjevenie svatého Jana" Mistra Jakoubka ze Stříbra a "Výkladů Šestidílky" z dílny Kralických. První část práce se věnuje apokalyptice jako takové, Zjevení Janovu a jeho pojetí v dějinách. Ve druhé části se představují oba základní prameny - Jakoubkovo dílo a dílo Kralických - a jejich postoj k etice a eschatologii. Poslední část této práce se věnuje vybraným etickým důrazům. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.