|
|
Těhotenství s pozitivní diagnostikou preeklampsie a úloha porodní asistentky.
HUSÁROVÁ, Nela
Tato bakalářská práce se zabývá těhotenstvím, pozitivní diagnostikou preeklampsie. V práci je popsáno, jaká je úloha porodní asistentky a jaké jsou potřeby těhotných žen během hospitalizace. Cílem této práce bylo zjistit, jak vnímají porodní asistentky péči o těhotné ženy s diagnózou preeklampsie a dalším cílem bylo zjistit, jak se změnily potřeby těhotných žen s diagnózou preeklampsie. Práce je členěna na dvě části, a to teoretickou a empirickou. V teoretické části je popsána charakteristika těhotenství, hypertenze, etiopatogeneze preeklampsie a úloha porodní asistentky u ženy s diagnózou preeklampsie. V empirické části pro tuto práci byly zvoleny dva cíle a to zjistit, jak vnímají porodní asistentky péči o těhotné ženy s diagnózou preeklampsie a zjistit, jak se změnily potřeby těhotných žen s diagnózou preeklampsie. Zajímalo nás, jak porodní asistentky pečují o těhotné ženy s diagnózou preeklampsie a jaké mají tyto ženy potřeby během hospitalizace. Na základě těchto dvou cílů, byly stanoveny dvě výzkumné otázky. Jak vnímají porodní asistentky péči o těhotné ženy s diagnózou preeklampsie a jak se změnily potřeby těhotných žen při poskytování péče. Výzkumné šetření probíhalo kvalitativní formou pomocí polostrukturovaných rozhovorů s porodními asistentkami a ženami, které měly v těhotenství zkušenost s tímto onemocněním. První výzkumný soubor tvořilo 5 porodních asistentek pracujících na gynekologicko-porodnickém oddělení. Druhý výzkumný soubor tvořilo 8 informantek mající osobní zkušenost s onemocněním preeklampsie a od jejichž porodu neuplynulo více než 1 rok. První výzkumná otázka zkoumala, jak vnímají porodní asistentky péči o těhotné ženy s diagnózou preeklampsie. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že všechny dotazované porodní asistentky se shodly na zvýšeném sledování celkového stavu klientky, zejména monitorace krevního tlaku, otoků, laboratorní vyšetření krve a moči, subjektivních pocitů klientky a dále sledování ozev plodu pomocí doppleru. Dále porodní asistentky uvedly, důležitost edukace klientek během hospitalizace. Nejčastěji edukují ženy o klidovém režimu, omezení sledování televizoru a telefonu, mít na pokoji přítmí, dále mít klid na lůžku, o signalizačním zařízení a dostatečném spánku a odpočinku. Pouze některé porodní asistentky zmínily, edukaci žen o správné technice sběru moči za 24 hodin. Edukaci v oblasti vyprazdňování a prevence zácpy zmínila pouze porodní asistentka PA3. Druhá výzkumná otázka zjišťovala, jak se změnily potřeby těhotných žen při poskytování péče. Z výzkumného šetření vyplynulo, že informantky nejčastěji pociťují narušení psychosociálních potřeb, a to separace od rodiny a blízkých, strach a obava o své nenarozené dítě, stesk a smutek. Dále informantky uvedly, narušený spánek a odpočinek z důvodu hospitalizace a změny prostředí. Některé informantky se zmínily o omezeném výběru stravy a pouze informantka I8 uvedla problém s obstipací v souvislosti s dlouhodobou hospitalizací a klidovým režimem. Dále informantky uvedly, jako deficit informací v oblasti sebevzdělání z důvodů absence návštěv předporodních kurzů vzhledem k hospitalizaci a dřívější vzniklé epidemiologické situaci. Dlouhodobě hospitalizované těhotné ženy, nemají možnost navštěvovat kurzy pro těhotné mimo zdravotnické oddělení, a proto dochází k deficitu informací v oblasti sebevzdělání. Z této bakalářské práce vyplynulo, že je potřeba důslednější edukace žen během hospitalizace. Výsledky této práce mohou být použity jako podklad pro odborné semináře a přednášky pro porodní asistentky.
|
host ::
RSS.