|
|
Analýza různých technologií odchovu telat
HAMPLOVÁ, Michaela
V chovech skotu je třeba telatům věnovat velkou pozornost, zvláště pak kvalitě jejich odchovu. Odchov telat je jednou z nejrizikovějších částí celého chovu. To si žádá důkladné rozpracování biologických, nutričních, etologických a technologických faktorů chovu. Cílem práce bylo v provozních podmínkách porovnat 2 různé způsoby odchovu telat (individuálně vs. po dvojicích) v zastřešených venkovních individuálních boxech s krmením 2 x denně a vyhodnotit jejich vliv na průběh růstu a zdravotního stavu od narození do odstavu. Pokus byl uskutečněn na farmě Číčov, která je jedním ze středisek podniku Alimex a.s. Nezvěstice, hospodařícím v okrese Plzeň - jih. Vlastní sledování telat probíhalo od 1. 1. 2018 do 31. 7. 2018. Obě skupiny telat zahrnuté do pokusu byly krmeny stejným množstvím krmení (nativní mléko, MKS, TMR). Každá skupina měla stejný počet kusů - 12 ks telat (jaloviček) plemene holštýnský skot. Na konci sledovaného období, dosáhla telata, která byla v mléčném období odchovávána společně po dvojicích, průměrné hmotnosti 227,17 kg, zatímco telata, která byla během stejného období odchovávána individuálně, dosáhla konečné hmotnosti 215 kg. Průměrný denní přírůstek byl u telat se společným odchovem 0,89 kg, u telat skupiny druhé byla tato hodnota nižší, konkrétně 0,83 kg. Rozdíl mezi průměrnými konečnými hmotnostmi obou skupin nebyl však vyhodnocen jako statisticky významný (p > 0,05). Všechna telata, zahrnutá do pokusu, byla napojena mlezivem odpovídající kvality (obsah imunoglobulinů 100 g/l a více) do 2 hodin po porodu. Imunitní vybavenost všech pokusných telat byla dostačující, tedy hladina imunoglobulinů neklesla pod 50 g/l, přičemž u více jak 85% telat byl obsah imunoglobulinů nad 55 g/l. U telat, která byla odchovávána v průběhu pokusu individuálně, bylo zaznamenáno průjmové onemocnění u 3 kusů a onemocnění respirační u 4 kusů. U odchovu společně po dvojicích se vyskytlo průjmové onemocnění u 5 kusů telat a respirační onemocnění se objevilo u 4 kusů. U obou pokusných skupin telat bylo vysledováno, že bezprostředně po napití si zvířata vzájemně ocucávala mulce, telata ustájená společně však s nižší četností, také olizovala polypropylenové desky oddělující VIB a okusovala prázdné kbelíky.
|
|
|
Vyhodnocení přírůstků a jatečné hodnoty králíků v malochovu
HAMPLOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá hmotnostními přírůstky a jatečnou výtěžností vybraných kombinací masných plemen králíků v drobnochovu. Pokud chceme, aby králík byl zdrojem kvalitního masa, srsti a kůže, rozhodujícím činitelem je především výživa a krmení. Nejvhodnější je použití krmných směsí podle kategorií. Hlavním cílem výkrmu je zisk jatečně zralých králíků v co nejkratším čase. Nejkvalitnější maso získáváme z mladých zvířat, která jsou poražena ve věku 3 až 4 měsíce. Nejrychleji dosáhli jatečné zralosti králíci kombinace siamský velký x vídeňský modrý, jejichž výkrm trval 109 dní, králíci kombinace kalifornský x vídeňský modrý dosáhli porážkové hmotnosti ve věku 123 dní a nejdéle trval výkrm kombinace kuní velký x vídeňský modrý, a to 137 dní. Naopak nejplodnější byla samice plemene kuní velký, která vrhla a odchovala nejvíce mláďat. Průměrná jatečná výtěžnost všech vrhů se pohybovala v rozmezí 52 až 58%. Nejlepších hodnot jatečné výtěžnosti dosáhli králíci kombinace kuní velký x vídeňský modrý, a to 57,05 %.
|
host ::
RSS.