|
|
Index kvality ovzduší jako nástroj pro hodnocení celkového znečištění ovzduší
Stráník, Vojtěch ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
6 Abstrakt Znečištění ovzduší má významný negativní vliv na lidské zdraví, k jehož akutním následkům patří v nejhorším případě i smrt. Vyvstává proto nutnost jednoduše a srozumitelně informovat veřejnost o aktuálním stavu ovzduší a jeho možných zdravotních následcích. Jako ideální nástroj se jeví indexy kvality ovzduší, jichž existuje velké množství. Tato práce se snaží pro případ hl. m. Prahy najít nejvhodnější index kvality ovzduší. Na základě dostupných dat (koncentrace O3, PM10, NO2, SO2 a CO) byly pro porovnání vybrány následující indexy: Air Quality Index, Aggregate Air Quality Index, Revised Air Quality Index, Common Air Quality Index a Pollution Index a také jejich modifikace odrážející evropské standardy v oblasti čistoty ovzduší. Jako kritérium vhodnosti použití konkrétního indexu byla nejprve zvolena míra, s jakou daný index vysvětluje dopady na zdravotní stav obyvatelstva (celkové denní počty úmrtí, denní počty úmrtí na choroby dýchací soustavy, denní počty úmrtí na choroby oběhové soustavy, denní počty hospitalizací z důvodů chorob dýchací soustavy a denní počty hospitalizací z důvodů chorob oběhové soustavy). Tento vztah byl zkoumán pomocí korelační analýzy, Kruskal- Wallisovým testem a regresní analýzou. Výsledky ukazují, že všechny použité indexy dobře vysvětlují zdravotní dopady. Druhým...
|
|
|
Přístupy ke kvantifikaci horizontální depozice síry a dusíku z mlhy a námrazy
Šrédlová, Kamila ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnout metodické přístupy ke kvantifikaci horizontální depozice síry a dusíku z mlhy a námrazy formou rešerše odborné literatury dostupné na toto téma. Atmosférická depozice představuje soubor procesů, kterými jsou znečišťující látky přenášeny z ovzduší na zemský povrch, čímž přispívá k samočištění atmosféry. Zároveň tak však představuje vstup těchto látek do dalších složek životního prostředí. Atmosférická depozice se dělí na složku suchou, probíhající za nepřítomnosti srážek, a mokrou, odehrávající se během srážkových událostí. Mokrá depozice je dále dělena na vertikální (déšť, sníh, kroupy) a horizontální (mlha, námraza, jinovatka). Běžným postupem získání celkové depozice je v dnešní době součet její suché a vertikální mokré složky. Ukazuje se však, že takto získané údaje jsou významným podhodnocením skutečné celkové atmosférické depozice (např. Hůnová et al., 2011) a při nezahrnutí horizontální depozice tak ve skutečnosti neznáme celkové zatížení životního prostředí. Význam horizontální depozice roste s nadmořskou výškou (Lange et al., 2003). Významnou skutečností je také to, že horizontální srážky bývají více mineralizované a zůstávají delší dobu v kontaktu s vegetací. Problémem jsou zatím velké nejasnosti v hodnotách horizontální atmosférické depozice v různých...
|
|
| |
|
|
Hodnocení obtěžování obyvatelstva pachovými látkami ve Štětí
Mikšovská, Petra ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Tato práce řeší problematiku výskytu pachových látek ve venkovním ovzduší. Díky růstu životního standardu lidé přestávají být tolerantní k výskytu excesivních pachů v životním prostředí. Předmětem výzkumu je vnímání zápachu obyvateli města Štětí. Město Štětí patří mezi oblasti potýkající se s obtěžováním obyvatel zápachem, jehož hlavním zdrojem je provoz papírny Mondi Štětí a.s. Cíle práce jsou zjistit, zda obyvatelé Štětí vnímají situaci ohledně obtěžování zápachem z papírny jako problematickou a prozkoumat jejich názor na pachovou situaci v místě vzhledem k blízké minulosti, přání do budoucnosti a četnosti obtěžování. Další cíl je zjistit, zda existuje závislost mezi imisními koncentracemi odorantů typických pro papírenský průmysl (sulfan, TRS) a subjektivním hodnocením intenzity pachů dotázaných obyvatel, a také jaký vliv na tuto závislost mají různé faktory ovlivňující čichové vnímání (věk, pohlaví, těhotenství, kuřáctví, osobní a rodinný pracovní vztah k papírně a adaptace na zápach). Metoda zvolená k dosažení odpovědí na cíle práce je opakované dotazování obyvatel. V letech 2010-2011 bylo uskutečněno 16 akcí, během nichž probíhaly osobní rozhovory s obyvateli města Štětí blízko imisních měřících stanic ve Štětí. Celkem bylo dotázáno 538 osob. Následné zpracování proběhlo kontingenčními...
|
|
|
Surface ozone influence on native vegetation: results based on ozone visible symptoms and stomatal flux
Matoušková, Leona ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Albrechtová, Jana (oponent) ; Hovorka, Jan (oponent)
Oblastí nejvíce postiženou v důsledku působení přízemního ozonu (O3) jsou, z hlediska zdravotního stavu vegetace, horské oblasti. Naše studie byla realizována v Jizerských horách. Vysoké úrovně O3 společně s vyhovujícími podmínkami životního prostředí pro stomatální vodivost mohou představovat hrozbu pro zdraví zdejších obnovujících se ekosystémů. Cíli této studie bylo vyhodnotit vliv O3 na vegetaci v českém pohoří a uvést doporučení a výhledy pro budoucí použití relativně nových metod hodnocení vlivu O3 na přirozenou vegetaci (viditelné symptomy a modelování stomatálního toku O3 do rostliny); tedy metod, které jsou relevantní pro fyziologii rostliny. Viditelné symptomy pravděpodobně způsobeny O3 byly hodnoceny na sedmi rostlinných druzích na čtyřech stanovištích, a to během vegetačních sezón 2006 a 2007. Pouze na dvou druzích (Fagus sylvatica L. and Rubus idaeus L.) byly symptomy určeny jako O3 skutečně vyvolané. Podle našich znalostí se jedná o první studii v České republice, kdy viditelné symptomy O3 byly ověřeny Centrem pro validaci symptomů O3 pro střední Evropu (Ozone Validation Centre for Central Europe). Naše výsledky založené na poškození rostlinných listů poukázaly na menší vliv O3, pokud přihlédneme ke koncentracím O3 (změřeny pasivními dosimetry) a k příznivým podmínkám životního...
|
|
|
Vliv vlny vedra v létě 2003 a 2006 na úmrtnost obyvatel Prahy
Knobová, Veronika ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Bartoňová, Alena (oponent)
Úvod: Během vlny vedra v srpnu 2003 a červenci 2006 byly v celé Evropě naměřeny velmi vysoké teploty a vysoké koncentrace znečišťujících látek, především O3 a PM10. Tyto vlny vedra měly významný vliv na lidské zdraví a zvýšení počtu úmrtí z kardiovaskulárních a respiračních příčin. Zkoumali jsme, zda se srpen 2003 a červenec 2006, měsíce mimořádné z hlediska vysokých teplot a vysokých koncentrací O3 a PM10, projevily na zvýšení celkové úmrtnosti a úmrtnosti z respiračních a kardiovaskulárních příčin u lidí žijících v Praze. Metodika: Na zjištění vlivu vlny vedra na zvýšenou úmrtnost jsme použili negativní binomickou regresi (podtyp Poissonova modelu). Model zahrnoval meteorologické faktory (maximální teplotu), kalendářní jevy a koncentrace znečišťujících látek (O3, PM10, NO2, SO2, CO). Jako nejvhodnější byl vybrán výpočet s 1-denním zpožděním (lag1). Výsledky: Zjistili jsme zvýšení relativního rizika úmrtnosti v důsledku vlny vedra v létě 2003 a 2006 ve všech námi sledovaných faktorech (celková úmrtnost, úmrtnost z kardiovaskulárních příčin, úmrtnost z respiračních příčin). V žádném ze sledovaných faktorů však nevyšlo zvýšení úmrtnosti statisticky významně. Vyšší relativní riziko úmrtnosti bylo zaznamenáno u žen. Závěr: Můžeme říci, že vlny vedra v srpnu 2003 a červenci 2006 měly své dopady na...
|
|
|
Analýza časoprostorové variability koncentrací ozonu v Jizerských horách
Stoklasová, Petra ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matoušková, Leona (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat a zhodnotit koncentrace přízemního ozonu z časového a prostorového hlediska v CHKO Jizerské hory. Jizerské hory patří v rámci České republiky k oblastem, kde jsou každoročně měřeny jedny z nejvyšších koncentrací ozonu, a proto byla na tuto oblast zaměřena pozornost. Monitoring přízemního ozonu probíhal v letech 2006 - 2010 na 13 lokalitách (714- 1000 m n. m.) v CHKO Jizerské hory. Ze vstupních dat, jimiž byly průměrné čtrnáctidenní koncentrace dusičnanů vytvořených na filtrech pasivních dozimetrů Ogawa, byly pomocí empirického účinného odběrového průtoku spočítány průměrné čtrnáctidenní koncentrace přízemního ozonu. Koncentrace přízemního ozonu se pohybovaly od 13,8 ppb (rok 2007) do 72,1 ppb (rok 2006). Ze studovaného pětiletého období se vymyká rok 2006, ve kterém byly naměřeny nejvyšší koncentrace ozonu. Nejnižší koncentrace se vyskytovaly v roce 2009. Ve všech letech byl pozorován velmi strmý gradient růstu koncentrací přízemního ozonu s nadmořskou výškou, který se pohyboval od 2,7 ppb do 4,6 ppb na 100 výškových metrů. Správnost i přesnost měření vycházela velmi dobře (správnost: R2 = 82 %; přesnost: R2 = 98 %). Mnohonásobnou lineární regresí bylo zjištěno, že koncentrace přízemního ozonu jsou kromě nadmořské výšky ovlivňovány také koncentracemi ozonu z...
|
|
|
Hodnocení znečištění ovzduší přízemním ozonem na Šumavě
Fišer, Michal ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na komplexní zhodnocení koncentrací přízemního ozonu na Šumavě. Meteorologická stanice Churáňov vykazuje jarní a letní maxima přízemního ozonu. Nejvyšší koncentrace jsou měřeny od dubna do června. Druhé maximum se objevuje v srpnu. Nejnižší hodnoty jsou zjišťovány od listopadu do ledna. Studované období zahrnuje 15 let (1995 - 2009). Průměrná roční koncentrace ozonu byla 79,4 µg.m-3 . Nejvyšší hodnoty expozičního indexu AOT 40F byly zjištěny v roce 2006 (34,9 ppm.h) a v roce 2003 (32,9 ppm.h). Kritická hodnota pro AOT 40 F je 5 ppm.h. V práci je určována závislost přízemního ozonu na vybraných meteorologických prvcích (teplota, úhrn srážek, vlhkost, rychlost větru a sluneční záření) a znečišťujících látkách (NOx a NO2) pomocí lineární regrese. Neparametrický Mann Kendallův test byl použit pro detekci a odhad monotónního vývoje v časové řadě a pro studium je použit na ročních hodnotách: průměr, 98% kvantil a medián. Trend ročních koncentrací přízemního ozonu pomocí 98% kvantilu byl statisticky potvrzen na stanici Churáňov za období 1995 - 2009. Trendy přízemního ozonu u průměru a mediánu nebyly statisticky potvrzeny. V práci je určen také víkendový efekt přízemního ozonu (vyšší koncentrace během víkendových dnů než v pracovních dnech). Klíčová slova: přízemní ozon, AOT...
|
|
|
Analýza znečištění ovzduší města Ostravy na základě dlouhodobých časových řad
Pěčka, Petr ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent)
Znečištění ovzduší je jednou z hlavních složek životní prostředí, která negativně ovlivňuje lidské zdraví. Vzhledem k celé řadě zdravotních dopadů (zvýšená nemocnost, úmrtnost, výskyt rakoviny, karcinogenní účinky atd.). Patří znečištění ve městech k hlavním oblastem zájmu, neboť zde sídlí vysoký počet obyvatel, kteří jsou znečištění vystavováni. Třetí největší město České republiky Ostrava, které je předmětem této práce, patří mezi nejvíce znečištěnou oblast republiky suspendovanými částicemi a polyaromatickými uhlovodíky. Ostrava patří mezi oblasti s nejvíce znečištěným ovzduším i z pohledu Evropy. Jedná se o průmyslové město, kde je soustředěna značná část těžkého průmyslu v ČR. Dalšími zdroji ve městě jsou doprava, lokální topeniště a pravděpodobně i vliv ze sousedního Polska. Tato diplomová práce pracuje s dlouhodobými časovými řadami, zahrnující imise a emise znečišťujících látek (PM10, SO2, NO2 a CO), meteorologické údaje (teplota, úhrn srážek, délka slunečního svitu) a socioekonomické údaje (např. míra nezaměstnanosti, počet registrovaných vozidel, investice do životního prostředí, spotřeba paliv v průmyslu a další). Práce se také zabývá efektem uzavření a otevření průmyslového provozu, za účelem porovnat změny v koncentracích před a po uzavření nebo otevření dané průmyslového závodu na území města...
|
|
|
Trends of air pollution in the USA and Europe, particularly the Czech Republic, from 1950 to the present
Bendlová, Tereza ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent)
Bendlová, 2012 ABSTRAKT - Česky Znečištění ovzduší představuje jeden z hlavních environmentálních problémů. Jevy, jako například smog, kyselý déšť, úbytek ozónu a změny klimatu, ovlivňují nejen životní prostředí,ale i lidské zdraví. Lidské zdraví není ovlivňováno pouze kvalitou venkovního ovzduší, ale také ovzduším ve vnitřních prostorách budov, kde ještě působí další zdroje znečištění a rozptyl škodlivin je limitován. Podle historických záznamů se lidé o znečištění ovzduší zajímali již od pradávna. Nicméně až v dnešní době jsou si negativních dopadů znečištěného ovzduší více vědomi. Počátky této uvědomělosti sahají do padesátých let minulého století, kdy mnoho lidí zahynulo následkem několika smogových epizod. Od té doby, zejména ve vyspělých zemích, bylo pro zlepšení kvality ovzduší mnoho vykonáno. Spojené státy americké (USA) stály v čele pokroku ranými environmetálními hnutími, založením Agentury pro ochranu životního prostředí (Environmental Protection Agency, EPA) a přijetím zákonů omezujících znečišťování atmosféry. Evropská unie (EU) začala v tomto ohledu vyvíjet snahy později, avšak dnešní standardy kvality ovzduší jsou v EU mnohem striktnější než v USA. V minulosti byla v České republice (ČR) velmi špatná kvalita ovzduší, protože ČR byla součástí východního bloku, kde se na životní prostředí...
|
host ::
RSS.