|
|
Podzemní vody a lázeňské prameny Lázní Jeseník: Nová hydrogeochemická data
Kohn, Tomáš ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Vylita, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o proběhlém plošném průzkum vodních zdrojů v okolí Priessnitzových léčebných lázní, za účelem vyhledávání přírodních léčivých zdrojů a sběru moderních dat pro zhodnocení radiohydrogeochemické situace zájmového území. Zájmové území se nachází v horském prostředí v masivu Hrubého Jeseníku. Hydrogeologicky se jedná o prostředí krystalinika, které je tvořeno převážně metamorfovanými horninami Českého masívu, moravskoslezské oblasti, konkrétně obalu desenské skupiny silezika. Celkem bylo evidováno 83 objektů a z toho mnohé byly navštíveny opakovaně. Měřeny byly fyzikální parametry (teplota, pH, Eh, vodivost), aktivita 222 Rn, průtok. Dále bylo u většiny zdrojů stanovováno chemické složení a u vybraných zdrojů také obsahy tritia. Proběhla plošná konduktometrie, termometrie a sondáž pro vyhledávání peloidů. Nebyl nalezen žádný zdroj vody (či peloid), který by splňoval kritéria přírodního léčivého zdroje (dle lázeňského zákona). Nicméně celková hydrogeologická a hydrochemická situace je značně složitá. Jak geneze vod, tak jejich chemické složení je značně heterogenní a silně ovlivněno složitou geologickou stavbou. Generelně jsme vyčlenili tři typy vod dle chemického složení a rozdělili vody dle geneze na "zlomové" a vody ovlivněné průtokem v kvartéru. Také byly nalezeny...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Dlouhodobá přírodní koroze skel barvených uranem
Procházka, Radek ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Zeman, Josef (oponent) ; Helebrant, Aleš (oponent)
klíčová slova: koroze skla, zvětrávání skla, přírodní alterace skla, přírodní analog, uran, experimentální loužení Historická skla barvená uranem byla vyráběna v řadě českých skláren přibližně mezi lety 1830 a 1945. Obsah uranu v těchto sklech se pohybuje v řádu desetin procenta. Materiál představuje vhodný analog tzv. nukleárních skel sloužících k imobilizaci radioaktivního odpadu. Vzhledem ke složitosti procesů předpokládaných v podzemním úložišti v době kdy se odpadní skla dostanou do kontaktu s vodou má materiál velkou vypovídací hodnotu pro posouzení dlouhodobé stability skla v přírodních podmínkách se zaměřením na chování uranu. V předložené práci jsou studovány změny historických uranem barvených skel vystavených až 150 let působení přírodních roztoků v exogenních podmínkách. Během této doby došlo na povrchu vzorků ke korozi. U draselných skel bylo při povrchu zjištěno preferenční vyloužení alkálií a vznik hydratované difúzní zóny o mocnosti až 0,6 mm. V této korodované části bylo pozorováno srážení novotvořeného kalcitu (CaCO3) patrně v důsledku zvýšeného pH. Oproti původnímu sklu byla ve vyloužené zóně potvrzena stabilní, v některých případech zvýšená koncentrace uranu. Ačkoli došlo k vyloužení až 17,5 % K2O a nahrazení prakticky veškerého draslíku ionty H3O+ z roztoku, uran zůstal ve...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.