|
|
Kompozitní indikátory: konstrukce, využití, interpretace
Hudrlíková, Lenka ; Fischer, Jakub (vedoucí práce) ; Čadil, Jan (oponent) ; Hužvár, Miroslav (oponent)
Cílem disertační práce je poskytnout komplexní pohled na konstrukci, využití a interpretaci kompozitních indikátorů. V práci se zabývám metodami a technikami, které lze při tvorbě kompozitního indikátoru použít a které přispívají k transparentnímu řešení problému korelace mezi ukazateli a kompenzace hodnot ukazatelů. Právě transparentnost konstrukce kompozitního ukazatele je stěžejní podmínkou pro získání věrohodných výsledků a jejich správnou interpretaci. Práce je rozdělena na dvě části. První část práce je orientována teoreticky. Na začátku se zabývám adekvačním problémem a kvantifikací pojmů pomocí statistických ukazatelů. Následuje úvod do problematiky kompozitních indikátorů. Postupně se zabývám metodami normalizace dat, metodami pro určení vah a metodami agregace. Tyto tři kroky v rámci konstrukce považuji za stěžejní, a tedy tvoří jádro předkládané práce. Cílem práce je prozkoumat metody, jež mohou být použity při konstrukci KI, a to zejména z hlediska jejich provázanosti, jelikož normalizace, stanovení vah a agregace nejsou nezávislé. Druhá část práce se skládá ze dvou komplexních příkladů, na nichž jsou dosažené teoretické poznatky aplikovány a empiricky ověřeny. Na souboru ukazatelů Evropa 2020 jsem prozkoumala robustnost kompozitního ukazatele v závislosti na zvolené kombinaci způsobu normalizace, agregace a váhového schématu. Zatímco v prvním příkladu se věnuji porovnání jednotlivých metod, druhý příklad je zaměřen úzce na jednu metodu při použití kompozitního indikátoru pro hodnocení kvality vysokých škol. Metoda, již navrhuji, reaguje na kritiku současných systémů porovnání vysokých škol a zohledňuje různá specifika jednotlivých škol i další exogenní charakteristiky. Hlavní přínos práce spočívá v přispění k diskuzi o zlepšení konstrukce a celkové kvality kompozitních indikátorů včetně jejich interpretace. Závěr přináší několik poznatků, jež mohou být využity při praktické konstrukci kompozitních indikátorů i při interpretaci výsledných hodnot. Práce může zároveň sloužit jako teoretický základ pro další rozvoj metodologie konstrukce kompozitních indikátorů.
|
|
|
Cenové přepočty v národních účtech
Musil, Petr ; Fischer, Jakub (vedoucí práce) ; Ondruš, Vítězslav (oponent) ; Macek, Jan (oponent)
Cílem předkládané disertační práce je přispět k rozvoji a zpřesnění cenových přepočtů používaných v národních účtech. První kapitola přináší popis indexů a jejich použití v systému národního účetnictví. Druhá kapitola se věnuje národnímu účetnictví a popisu tabulek dodávek a užití, které jsou východiskem pro přepočet makroagregátů do srovnatelné cenové hladiny. Třetí kapitola je věnována netržním službám a jejich deflaci. Produkce netržních služeb je odhadována jako součet souvisejících nákladů a nákladová metoda deflace neumožňuje odhadovat produktivitu a efektivitu jejich poskytování. Hlavní částí kapitoly je popis navržené metodiky pro deflaci vzdělávacích služeb v České republice, která respektuje mezinárodní doporučení a umožňuje odhad produktivity. Podle navržené metodiky je proveden odhad vývoje vzdělávacích služeb od roku 2004. Čtvrtá kapitola se zabývá regionálními cenovými hladinami a možnostmi jejich odhadu. V této kapitole je představena metodika odhadu regionálních cenových hladin a odhadnuté regionální cenové hladiny pro rok 2007. Přepočet indikátorů do srovnatelné cenové hladiny mění pohled na ekonomickou výkonnost regionů a na životní úroveň v regionech.
|
|
|
Systémy terciárního vzdělávání v zemích Evropské unie se zřetelem na jejich financování
Chaloupková, Šárka ; Fischer, Jakub (vedoucí práce) ; Finardi, Savina (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním 27 evropských vzdělávacích systémů. Téma práce pokrývá všechny hlavní aspekty financování vzdělávacího systému vysokoškolského vzdělávání a zjišťuje vliv vzdělávací politiky na úroveň vzdělanosti daného státu. V teoretickém úvodu je představen vzdělávací systém v České republice, jeho fungování a politika financování studia. Následující část práce zachycuje klíčové prvky terciárního vzdělávání v ostatních státech Evropské unie. Zaměřuje se na hlavní politické cíle veřejného financování, různé formy mechanismů financování, finanční autonomii a kontrolu, míru do jaké vzdělávání poskytováno zdarma, soukromé příspěvky, systém grantů, stipendií, úvěrů a další finanční a sociální podpory studentů a jejich rodin. Jsou popsány jejich společné rysy a specifika jednotlivých států. Práce se věnuje rovněž odlišnému přístupu k financování terciárního vzdělávání v obdobích hospodářského růstu a recese. Poslední část práce je věnována vytvoření shluků zemí na základě zjištěných údajů a dalších ukazatelů terciárního vzdělávání a sestavení pořadí zemí Evropské unie podle úrovně vzdělanosti.
|
|
|
Konstrukce předstihových a souběžných kompozitních indikátorů pro ČR
Zeman, Jan ; Fischer, Jakub (vedoucí práce) ; Dubská, Drahomíra (oponent)
Hrubý domácí produkt představuje základní makroekonomický ukazatel výkonnosti české ekonomiky, jehož význam neustále sílí. Potřeba získat co nejrychlejší informace o jeho vývoji pro potřebné kroky vlády je nezpochybnitelná, avšak v porovnání se zahraničím je doba, která uplyne do publikování jeho prvního čtvrtletního odhadu tempa růstu, výrazně delší (45 dní po skončení referenčního čtvrtletí). Cílem této diplomové práce je pokus o konstrukci předstihového a souběžného kompozitního indikátoru pro odhad čtvrtletních změn HDP, a to již 30 dnů po skončení referenčního čtvrtletí. K tomu jsou využity příslušné metody analýzy časových řad, pomocí kterých jsou analyzovány vztahy mezi hrubým domácím produktem a ukazateli, které jsou k dispozici v tomto 30denním období a do kompozitního předstihového, resp. souběžného indikátoru mohou vstupovat.
|
|
|
Možnosti měření efektivnosti systému financování a poskytování sociálních služeb
Jeřábková, Věra ; Fischer, Jakub (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent) ; Zelený, Martin (oponent)
Významný problém fungování veřejného sektoru spočívá v zajištění efektivnosti veřejných výdajů. Vytvoření modelu efektivnosti financování a poskytování sociálních služeb však není jednorázovým tématem, nýbrž jde o dynamický proces, který vyžaduje pravidelně hodnotit změněné sociálně ekonomické podmínky. V České republice se efektivnost systému poskytování a financování sociálních služeb doposud neměří. Jelikož na oblast sociálních služeb působí vliv celé řady kritérií a faktorů, je nutné uplatnit jiné pohledy na hodnocení efektivnosti služeb sociální péče, sociální prevence a sociálního poradenství. Efektivnost tak nelze hodnotit jako celek, nýbrž je nutné soustředit se na jednotlivé skupiny sociálních služeb i na jednotlivé služby v rámci dané skupiny. V předkládané práci je efektivnost měřena u dvou vybraných pobytových zařízeních sociálních služeb, a to domovů pro seniory a domovů pro osoby se zdravotním postižením. Aplikované metody pro hodnocení efektivnosti bylo možné využít pouze v omezené míře, neboť řada důležitých proměnných se v rámci oficiálních statistik nesleduje. V případě vícekriteriálních metod byl výpočet navíc ztížen dostupností vhodného softwaru.
|
|
|
Odhady vícefaktorové produktivity
Vltavská, Kristýna ; Fischer, Jakub (vedoucí práce) ; Macek, Jan (oponent) ; Čadil, Jan (oponent)
Cílem práce je poskytnout komplexní ekonomicko-statistický pohled na problematiku odhadu produktivity práce a souhrnné produktivity faktorů, zhodnotit kvalitu dostupných datových zdrojů a ověřit možnosti využití v českých podmínkách nových vstupních ukazatelů do produkční funkce. První kapitola poskytuje teoretický základ pro následné odhady produktivity práce a souhrnné produktivity faktorů. Ve druhé a třetí kapitole se podrobně věnuji vymezení datových zdrojů a definici vstupních a výstupních ukazatelů do produkční funkce. Druhá kapitola zároveň přináší nové přístupy odhadu vstupních ukazatelů do produkční funkce (služby práce, kapitálové služby). Čtvrtá kapitola je věnována odhadům produktivity práce, zejména pak vztahu produktivity práce a vzdělanostní struktury, odhadům pro regiony České republiky a odhadům pro netržní odvětví, pro něž není možné využít klasický přístup. Pátá kapitola se věnuje možnostem zpřesnění a zkvalitnění odhadu souhrnné produktivity faktorů s využitím nových vstupních ukazatelů, dále porovnává indexní a ekonometrický přístup k odhadu, včetně testu o konstantních výnosech z rozsahu, a stejně jako u produktivity práce představuje možnosti odhadu souhrnné produktivity faktorů na regionální úrovni.
|
|
|
Balanced Scorecard pro VŠE v Praze
Týcová, Hana ; Neumaierová, Inka (vedoucí práce) ; Fischer, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce zachycuje tvorbu metody Balanced Scorecard pro Vysokou školu ekonomickou. Nejprve v teoretické části popisuje, co jsou to neziskové organizace a jejich dělení, dále se zaměřuje na popis strategie a samotnou metodu BSC z teoretického hlediska. V praktické části popisuje Vysokou školu ekonomickou jak z hlediska historického, tak i z hlediska jejího fungování. Praktická část rovněž zahrnuje tvorbu PEST analýzy, Porterovy analýzy a metody Balanced Scorecard, které je věnována větší část této diplomové práce. Vyústěním práce je komunikace strategie prostřednictvím strategické mapy.
|
|
|
Využití matematicko-statistického modelování pro odhady spotřeby fixního kapitálu a stavů nefinančních aktivit
Sixta, Jaroslav ; Hronová, Stanislava (vedoucí práce) ; Fischer, Jakub (oponent) ; Macek, Jan (oponent)
Cílem předložené disertační práce je sestavení komplexní národní metodiky pro oblast fixních aktiv se zaměřením na stavy a spotřebu fixního kapitálu a kapitálové služby. Práce je rozdělena na tři části v šesti kapitolách. První a druhá kapitola představují nezbytný teoretický základ a jsou využity pro zasazení do celkového rámce systému národního účetnictví. Třetí kapitola představuje přístup k fixním aktivům na základě standardní metody PIM, která je v České republice takto využívána. Čtvrtá kapitola je věnována kapitálovým službám a alternativní metodě PIM. Alternativní metoda PIM a kapitálové služby představují zcela odlišný koncept, který zatím není v našich podmínkách používán. Proto jsou součástí kapitoly 4 i odhady kapitálových služeb pro ekonomiku České republiky. V kapitole 5 je popsána metodika pro odhad kapitálových služeb u ostatních netržních výrobců a vyhodnocen dopad změny nákladové metody odhadu produkce na hrubý domácí produkt, která spočívá v nahrazení spotřeby fixního kapitálu kapitálovými službami. V kapitole 6 je provedeno shrnutí a zasazení vytvořené metodiky do širších souvislostí.
|
|
|
Možné přístupy k měření společenského pokroku: nad návrhy Stiglitzovy komise
Stanislavová, Barbora ; Mazouch, Petr (vedoucí práce) ; Fischer, Jakub (oponent)
Cílem mé práce, po shromáždění a prostudování dostupné literatury, je popsat, jak je možné měřit sociální pokrok, jaké indikátory tohoto pojmu můžeme použít, jaké jsou jejich nevýhody a zmíním návrhy na jejich zlepšení či vytvoření nových, komplexnějších indikátorů, které doporučuje tzv. Stiglitzova komise. Krátkou kapitolu také věnuji shrnutí Stigitzova života. Zároveň se věnuji zejména pojmům HDP, kvalita života a trvale udržitelný rozvoj, k jejichž odhadům chce Komise najít natolik komplexní indikátor, který by poskytoval všechny potřebné údaje o těchto pojmech. Ve své práci se rovněž snažím vystihnout nejdůležitější nedostatky, které Komise vnímá, ohledně hrubého domácího produktu.
|
|
|
Analýza faktorů ovlivňujících produktivitu práce
Hájková, Marcela ; Fischer, Jakub (vedoucí práce) ; Dubská, Drahomíra (oponent)
Diplomová práce se zabývá ukazatelem produktivity práce na pracovníka v jednotlivých odvětvích národního hospodářství a analyzuje dva faktory, které takto definovanou produktivitu ovlivňují -- formu vlastnictví a úroveň nejvyššího ukončeného formálního vzdělání pracovníků. V první části jsou srovnány produktivity práce na pracovníka a produktivity práce na hodinu jak za celou ČR, tak za odvětví. Další část je věnována vlivu ukazatele podíl HPH vyrobeného veřejnými institucionálními jednotkami na celkovém HPH na produktivitu práce z hlediska úrovně i z hlediska růstu. V poslední části je kvantifikována úroveň vzdělání pracovníků v odvětvích pomocí několika metodik, následně je diskutován vliv vzdělání na produktivitu práce.
|
host ::
RSS.