|
|
Porovnání různých způsobů ustájení telat v období mléčné výživy
DUBOVÁ, Dagmar
Tele je nejdůležitějším zvířetem na farmě. Odchovu telat by měla být věnována náležitá pozornost, neboť mnoho problémů a neduhů ve stádě jako celku má svůj původ právě u telat. Správná volba technologie odchovu může mít klíčový význam na ekonomiku celého chovu. Kvalita ustájení telat se promítá do celkové úrovně odchovu této kategorie skotu. Má nezanedbatelný vliv na celkovou pohodu zvířat, zoohygienické podmínky a nákazovou situaci. Cílem diplomové práce bylo v provozních podmínkách porovnat způsob odchovu telat ve venkovních individuálních boudách (VIB) s krmením 2x denně se skupinovým ustájením telat ve vzdušném teletníku s vícečetným krmením pomocí krmného automatu na hmotností přírůstky, zdravotní stav a welfare zvířat. Diplomová práce byla řešena na soukromé farmě Václava Duba v Boubíně u Horažďovic. Vlastní pokus probíhal v obou systémech ustájení telat současněod 1. 5. 2013 do 14. 10. 2013. Obě pozorované skupiny telat byly krmeny stejným množstvím MKS, jen s rozdílnou četností příjmu. Každá ze skupin měla stejný počet 30 telat (15 jaloviček a 15 býčků) plemene český strakatý skot. Po ukončení mléčného období byla průměrná hmotnost u telat ve VIB 107,2 kg a 110,8 kg v teletníku. U telat napájených pomocí krmného automatu byl zjištěn průměrný denní přírůstek 0,787 kg, ve VIB byla tato hodnota nižší 0,743 kg. Průměrná spotřeba mléčné krmné směsi u telat ve VIB činila 521,7 l a u telat v teletníku to bylo 516,8 l. U toho ukazatele byla prokázána vysoká statistická významnost (P 0,001). Průměrná denní teplota ve VIB činila 19,7 °C, v teletníku pak 17,9 °C. U telat odchovaných ve VIB bylo zaznamenáno průjmové onemocnění u 4 kusů, při skupinovém odchovu u 6 kusů telat. U telat odchovávaných ve VIB bylo bezprostředně po napití zjištěno vzájemné ocucávání mulce. U telat krmených pomocí krmného automatu, nebyl zaznamenán žádný projev neukojeného sacího reflexu
|
|
|
Vliv různých systémů ustájení na chování dojnic
DUBOVÁ, Dagmar
Trend ve vývoji technologií a techniky v živočišné výrobě ukazuje na narůstající počet robotizovaných prací. Nejvíce se tento trend projevuje v chovu dojnic, což je logické, protože vysoký podíl lidské práce na výrobě mléka je zcela zřejmý. Základním předpokladem pro úspěšné využívání dojících robotů je, abychom dojnicím poskytli dostatek kvalitního krmiva, vody a v neposlední řadě pohody. Cílem bakalářské práce bylo porovnat v provozních podmínkách vliv vazného ustájení s dojením do potrubí a volného ustájení s robotickým dojením na základní kategorie chování dojnic, mléčnou užitkovost a reprodukci. Vlastní sledování bylo provedeno v každém systému ustájení po dobu 24 hodin prostřednictvím intervalové metody s délkou intervalu 10 minut. Byly zjišťovány základní životní projevy dojnic, jako je: příjem krmiva, stání, ležení a pohyb. Vše bylo hodnoceno v provozních podmínkách na soukromé farmě Václava Duba v Boubíně u Horažďovic. Práce byla prováděna v zrekonstruované stáji, ve které jsou provozovány oba systémy. V průběhu celého dne se dojnice nejvíce věnovaly ležení 50,33 % ve vazném ustájení a 49,54 % ve volném. Při ustájení na stání se dojnice věnovaly příjmu krmiva 23,78 %, na robotu to bylo 27,05 %. Stání zaujímalo 25,89 % ve vazném ustájení a 19,31 % ve volném. Pohyb byl zaznamenán pouze u dojnic ve volném ustájení a tvořil 4,1 %. Při hodnocení mléčné užitkovosti byly zjištěny statisticky významné rozdíly (P?0,001) v množství nadojeného mléka i v kg bílkovin. Z reprodukčních ukazatelů byla zaznamenána délka inseminačního intervalu u vazného ustájení 129 dní, ve volném 95 dní. U uvázaných dojnic byla délka servis periody 144 dní a u dojnic dojených robotem 109 dní. Byl prokázán pozitivní vliv volného pohybu jak na užitkovost, plodnost, tak i welfare dojnic.
|
host ::
RSS.