|
|
Stanovení objemové aktivity nuklidů záření gama ve vzorcích životního prostředí a posouzení vlivu provozu Jaderné elektrárny Temelín na výslednou aktivitu
DAVIDOVÁ, Lenka
K posouzení vlivu provozu Jaderné elektrárny Temelín byly shromážděny údaje z různých vzorků životního prostředí z let 1995 až 2005. Tyto vzorky byly odebírány a měřeny v souladu s Programem monitorování okolí vyžadovaným vyhláškou SÚJB č. 307/2002 Sb. Vzorky byly voleny s ohledem na to, aby pokryly celou oblast monitorování životního prostředí, aby byly zastoupeny voda, země, vzduch i poživatiny, a zároveň s přihlédnutím k dostatečnému množství dat potřebných ke statistickému zpracování a posouzení vlivu na životní prostředí. Časové rozmezí rovněž umožnilo zpracovat potřebný počet hodnot, ať už před spuštěním elektrárny, tak také po spuštění (data byla shromažďována v průběhu roku 2006, ten tudíž nemohl být zařazen do zpracování). Jako první rok, kdy byl uvažován možný vliv provozu JE Temelín na životní prostředí ,byl zvolen rok 2002, ve kterém byl oficiálně zahájen provoz prvního výrobního bloku. Pro posouzení vlivu na životní prostředí byly zvoleny následující složky životního prostředí či zemědělské produkty, které byly monitorovány Laboratoří radiační kontroly okolí JE Temelín: {$\bullet$} povrchové vody z lokality Hladná {$\bullet$} týdenní vzorky aerosolů (spojený vzorek) {$\bullet$} říčních sedimentů z lokality Hladná {$\bullet$} neobdělávané půdy z lokality Litoradlice (2 různé vrstvy půdy) {$\bullet$} vzorky mléka ze zemědělského družstva v zóně havarijního plánování JE Temelín U těchto složek byly posuzovány gamaspektrometricky měřitelné 137Cs. U souborů dat byla nejdříve provedena popisná statistika, která poskytuje základní informace o příslušném znaku souboru. Poté byl proveden test normality rozdělení jako předpoklad pro výběr statistického testu. U souborů, které vykazovaly normální rozdělení (vzorky neobdělávaných půd a sedimentů), byl ke statistickému zpracování zvolen parametrický dvouvýběrový Studentův t-test o shodě středních hodnot s rovností rozptylů. Tomu ale musel předcházet F-test, dvouvýběrový test shodnosti rozptylů. U obou těchto testů byla přijata nulová hypotéza, že rozdíly rozptylů i středních hodnot dvou nezávislých výběrů jsou statisticky nevýznamné na příslušné hladině významnosti. Vzhledem k velmi malému počtu dat (11), však mají testy velmi malou vypovídací hodnotu a musíme se spolehnout na příslušný krabicový graf. Ten neukazuje žádné navýšení hodnot po spuštění elektrárny. U souborů dat, u kterých nebylo možno potvrdit, že rozdělení hodnot souboru je normální (vzorky aerosolů, povrchových vod a mléka), bylo ke zpracování nutno zvolit neparametrický Mann {--} Whitneyův test. Ten prokázal, na příslušné hladině významnosti {$\alpha$}, že soubory před i po spuštění se statisticky neliší, což bylo zřejmé i z příslušného krabicového grafu. Cílem práce bylo potvrdit nebo vyvrátit hypotézy, že soubory naměřených hodnot před a po spuštění se statisticky neliší a Jaderná elektrárna Temelín nemá významný vliv na životní prostředí. Z výsledků vyplývá, že došlo k potvrzení obou hypotéz.
|
host ::
RSS.