|
|
Možnosti chemických dekontaminačních postupů při odbourávání toxických organických látek v podzemních vodách
Lipšová, Hana ; Datel, Josef (vedoucí práce) ; Kozubek, Petr (oponent)
Tato diplomová práce je součástí projektu "Reaktivní chemické bariéry pro dekontaminaci silně znečištěných podzemní vod" (RECHEBA), který je zaměřen na komplexní výzkum a praktickou realizaci reaktivních bariér in situ. Hlavními součástmi práce byly prozkoumání a výběr vhodných kontaminovaných lokalit a aplikace nové fotochemické metody, vyvinuté pro desinfekci a čištění bazénové vody, na dekontaminaci toxických vod podzemních za účelem zlepšování životního prostředí. Na základě údajů o přírodních poměrech a rozsazích znečištění byly vybrány čtyři vhodné lokalita pro aplikaci permeabilní reaktivní bariéry. Ze zvažovaných možností byla jako nejvhodnější zvolena průmyslová oblast na severní Moravě v blízkosti Ostravy, nacházející se na terasách řeky Odry. Hydrogeologicky se jedná o vysoce propustný kolektor. Lokalita je znečištěna hlavně aromatickými uhlovodíky a dalšími organickými sloučeninami, jakož i anorganickými kontaminanty, zejména ionty síranovými a amonnými. Byla testována použitelnost nové fotochemické metody za účelem odstranění organických polutantů z podzemních vod. Metoda je založena na přímé fotolýze peroxidu vodíku intenzivním krátkovlnným ultrafialovým zářením, která vede ke vzniku hydroxylových radikálů. Ty následně napadají přítomné organické molekuly, včetně mikrobiálních struktur, a...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Limits for the use of thermal waters on the example of the conceptual model of the Benesov-Usti aquifer system of the Bohemian Cretaceous basin
Datel, Josef ; Krásný, Jiří (vedoucí práce) ; Grmela, Arnošt (oponent) ; Némethy, Peter (oponent)
Limity využívání termálních vod na příkladu konceptuálního modelu benešovsko- ústeckého zvodněného systému české křídové pánve Doktorská disertační práce Résumé / souhrn RNDr. Josef V. DATEL Náplní výzkumné práce bylo shromáždění veškerých dostupných dat o geologických podmínkách a výskytu podzemní vody v prostředí severozápadní části české křídové pánve a jejich zpracování ve formě konceptuálního modelu. Benešovsko-ústecký zvodněný systém zaujímající plochu cca 2000 km2 je bilančně víceméně uzavřený hydrogeologický celek s poměrně dobře vymezitelnými hranicemi. Podzemní vody jsou vázány především na křídové kolektory, v některých částech území je však nutno v rámci hydrologické bilance počítat také s podzemními vodami v podložních a okolních geologických jednotkách. V mocných a rozsáhlých křídových kolektorech, především v bazálním (A, AB) a hlavním kolektoru (BC) se v benešovsko-ústeckém zvodněném systému nachází největší dosud známá akumulace termálních vod v Česku o teplotách často přesahujících 30oC a v některých místech blížících se k 40oC. Využití těchto termálních vod je zatím soustředěno do prostoru Ústí nad Labem a Děčína. Kromě výskytů termálních vod představuje benešovsko-ústecký zvodněný systém, především ve své východní části, také mimořádně významný vodohospodářský celek s velkým potenciálem...
|
|
| |
|
| |
|
|
Aktuální potřeba restrukturalizace zdrojů pitné vody v České republice
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Praha ; FER&MAN Technology, Praha ; Hrkal, Zbyněk ; Datel, Josef ; Dubánek, Václav
Hlavním cílem vodohospodářské studie je přispět k racionálnímu a trvale udržitelnému hospodaření se zdroji pitné vody České republiky tak, aby i výhledově byla zajištěna soběstačnost v zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Autoři se zaměřili na identifikaci hlavních problémů vyplývajících ze stávající struktury zdrojů pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou se zvláštním zřetelem na očekávané změny klimatu. Racionální a ekologicky podmíněná koncepce rozvoje zdrojů pro zásobování obyvatelstva pitnou a užitkovou vodou by se ve finální podobě měla promítnout do vodohospodářských plánů povodí, regionálních plánů rozvoje vodovodů a kanalizací a do souboru adaptačních opatření v krajině zaměřených na zlepšení odtokových a infiltračních poměrů a zvýšení retence vody ve vazbě na očekávané klimatické změny. Východiskem pro zpracování vodohospodářské studie byly veřejně dostupné podklady a citovaná literatura.
|
host ::
RSS.