|
|
Hodnocení zdravotních rizik vybraných faktorů pracovního prostředí a pracovnělékařských služeb v oblasti recyklace a zpracování druhotných surovin a odpadů
DVOŘÁKOVÁ, Sára
Tato diplomová práce se věnuje hodnocení zdravotních rizik vybraných faktorů pracovního prostředí a pracovnělékařských služeb v oblasti recyklace a zpracování druhotných surovin a odpadů. Cílem práce je zmapovat firmy zabývající se recyklací a zpracováním druhotných surovin a odpadů na území Jihočeského kraje, zjistit rizikové faktory spojené s touto prací a určit, do jaké kategorie práce jsou pracovníci zařazeni. V rámci výzkumu jsem si stanovila tři hypotézy. Hypotéza 1: Charakter pracovní činnosti neodpovídá navrženým rizikům. Hypotéza 2: Pracovníci nejsou vybaveni pomůckami podle zjištěných rizik. Hypotéza 3: Zaměstnanci firem zabývající se recyklací a zpracováním druhotných surovin a odpadů neabsolvují potřebné pracovnělékařské prohlídky. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem uvedla rizikové faktory spojené s recyklací a zpracováním druhotných surovin a odpadů. Dále jsem zmínila problematiku pracovnělékařských služeb, nemocí z povolání a ochranu zdraví před nepříznivým působením pracovního prostředí. K dosažení cíle jsem využila kvantitativní metodu šetření. Sběr dat probíhal pomocí anonymních dotazníků na území Jihočeského kraje. V rámci dotazníkového šetření jsem oslovovala autovrakoviště, kompostárny, sběrné dvory a skládky odpadů. Získaná data byla zpracována pomocí programu Microsoft Excel. Výsledky šetření by mohly sloužit jako zdroj informací nejen studentům, ale i zaměstnavatelům a zaměstnancům ve firmách zabývajících se druhotným zpracováním surovin a odpadů.
|
|
|
Postoj společnosti k pohybovým aktivitám v kontextu historického vývoje
DVOŘÁKOVÁ, Sára
Pohybová inaktivita je jedním ze stěžejních problémů 21. století. Nízká pohybová aktivita obyvatelstva úzce souvisí s mnoha civilizačními chorobami. Jeví se tedy jako opodstatněné položit si otázku, jaké historické změny vedly k dnešní nízké pohybové aktivitě. V této bakalářské práci se věnuji postoji společnosti k pohybovým aktivitám v kontextu historického vývoje. Stanovila jsem si tři cíle. Prvním je retrospektivně zmapovat vývoj pohybových aktivit ve společnosti. Druhým cílem je zjistit, zda v minulosti byli lidé pohybově aktivnější než v současnosti. Dále se práce věnuje popisu historických změn, které mohly vést k dnešní nízké pohybové aktivitě. Bakalářská práce se zabývá zkoumaným problémem čistě z teoretického hlediska. Na začátku bakalářské práce jsou vysvětleny základní pojmy související s daným tématem. Následující kapitola se zaměřuje na pohybovou aktivitu. Další úsek práce se věnuje pohybové aktivitě ve vztahu ke zdraví. Následující části práce se zabývají jednotlivými etapami lidských dějin. První historické období, které v práci zmiňuji, je pravěk. V období pravěku byla pohybová aktivita spojena s přežitím. Na úrovni fyzické zdatnosti záviselo, zda pravěký člověk získá potravu, zvítězí v boji nebo se dokáže ubránit nebezpečí. Postoj společnosti k pohybové aktivitě byl z těchto důvodů hlavně praktický, ale začaly se objevovat i první sportovní aktivity. V následujícím úseku práce se zaměřuji na pohybové aktivity v otrokářských zemích. Pohybových aktivit, mezi které patřila střelba lukem, zápas a boj z blízka, se mohly účastnit jen vybrané společenské vrstvy. V asijských zemích se rozvinuly rozmanité léčebné systémy, které úzce souvisely s pohybovou aktivitou. Dále se práce zabývá pohybovými aktivitami ve starověkém Řecku. V této kapitole je kladen důraz na vznik olympijských her, ideál kalokaghatie a tělesnou výchovu ve Spartě a Athénách. Dalším zkoumaným obdobím je středověk. V této kapitole se zabývám rozdílem pohybových aktivit venkova, měst i šlechty. Novověk je zaměřen převážně na vývoj tělesné výchovy a její zařazení do školních osnov. Zásadní změnou v tomto období, která ovlivnila postoj k pohybovým aktivitám, byla průmyslová revoluce a s ní související stěhování lidí z venkova do měst. V důsledku této změny započala éra sedavého způsobu života, která nás trápí i v současnosti. V novověku došlo k výrazné změně ve vnímání pohybové aktivity, s větším množstvím volného času se začíná pohyb rozvíjet jako způsob rekreace. Poslední část práce popisuje změny pohybové aktivity ve 20. a na počátku 21. století. Kapitola rozebírá především problém nedostatečné pohybové aktivity. Všechny informace jsem čerpala ze studia odborných literárních pramenů a internetových zdrojů. V závěru práce jsem zhodnotila zjištěné informace, z nichž je zřejmé, že postoj společnosti k pohybovým aktivitám od pravěku po 21. století prošel velkými změnami. Ze studia odborných literárních pramenů také vyplývá, že problém nedostatečné pohybové aktivity a s ní spojených zdravotních problémů, začal být velkou hrozbou až v 2. polovině 20. století. Vzhledem k velkému významu pohybové aktivity v prevenci civilizačních chorob bych doporučila zvýšení pohybové aktivity především v rámci volnočasových aktivit. Myslím si, že tato práce poukazuje na jeden ze stěžejních problémů současné vyspělé společnosti a mohla by sloužit jako informační materiál pro veřejnost.
|
host ::
RSS.