Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Polská národnostní skupina v Německu
Cimflová, Marcela ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nieć, Grzegorz (oponent)
(abstrakt) Tato práce se zabývá polskou národnostní skupinou v Německu, ke které se hlásí okolo 2 miliónů Poláků a Němců s polskými kořeny. Polonia má v Německu velmi rozvinutou organizační strukturu, která pečuje o polskou kulturu, jazyk i tradice a také prosazuje její práva, která vyplývají z Polsko-německé smlouvy o dobrých sousedských vztazích a přátelské spolupráci z roku 1991. Z výstupů kulatých stolů a konferencí, které jsou pro polsko-německý dialog zásadní, vyplývají problémy, se kterými se polská skupina potýká. Hlavní problém spočívá v asymetrii naplňování polsko-německé smlouvy z roku 1991, která garantuje stejná práva jak polské skupině v Německu, tak i německé menšině v Polsku, které Polsko uznalo statut národnostní menšiny. Dále potom nedostatek finančních prostředků, což znemožňuje efektivní fungování polských organizací a s tím souvisí i neuspokojivá úroveň výuky polského jazyka na státních školách. V práci docházím k závěru, že polská národnostní skupina sice není de jure uznanou národnostní menšinou, ale de facto má práva, která se běžně národnostní menšině přisuzují. Dále jsem zjistila, že Poláci neusilují především o uznání národnostního statutu, jak jsem se na počátku domnívala, ale chtějí nalézt řešení pro výše zmíněné problémy a tím dosáhnout úplného naplnění polsko-německé...
Polská národnostní skupina v Německu
Cimflová, Marcela ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nieć, Grzegorz (oponent)
(abstrakt) Tato práce se zabývá polskou národnostní skupinou v Německu, ke které se hlásí okolo 2 miliónů Poláků a Němců s polskými kořeny. Polonia má v Německu velmi rozvinutou organizační strukturu, která pečuje o polskou kulturu, jazyk i tradice a také prosazuje její práva, která vyplývají z Polsko-německé smlouvy o dobrých sousedských vztazích a přátelské spolupráci z roku 1991. Z výstupů kulatých stolů a konferencí, které jsou pro polsko-německý dialog zásadní, vyplývají problémy, se kterými se polská skupina potýká. Hlavní problém spočívá v asymetrii naplňování polsko-německé smlouvy z roku 1991, která garantuje stejná práva jak polské skupině v Německu, tak i německé menšině v Polsku, které Polsko uznalo statut národnostní menšiny. Dále potom nedostatek finančních prostředků, což znemožňuje efektivní fungování polských organizací a s tím souvisí i neuspokojivá úroveň výuky polského jazyka na státních školách. V práci docházím k závěru, že polská národnostní skupina sice není de jure uznanou národnostní menšinou, ale de facto má práva, která se běžně národnostní menšině přisuzují. Dále jsem zjistila, že Poláci neusilují především o uznání národnostního statutu, jak jsem se na počátku domnívala, ale chtějí nalézt řešení pro výše zmíněné problémy a tím dosáhnout úplného naplnění polsko-německé...

Viz též: podobná jména autorů
2 Cimflová, Martina
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.