|
|
Rodina a poradenství v procesu koordinované rehabilitace
CHALUPOVÁ, Michaela
Diplomová práce se zabývá problematikou role rodiny v procesu koordinované rehabilitace. V současné době již není rehabilitace chápána pouze jako zdravotnická aktivita ve smyslu fyzioterapie, ale jako interdisciplinární činnost, která zahrnuje nejenom péči léčebnou, ale také sociálně-právní, pedagogicko-psychologickou a pracovní. Koordinovaná rehabilitace proto vyžaduje spolupráci týmu odborníků, kteří se na ní podílejí. Nejde pouze o kvalifikované odborníky, ale i o člověka se zdravotním postižením a jeho rodinu. Rodina je nejdůležitější sociální skupinou a základním stavebním článkem společnosti. Plní základní výchovnou funkci, formuje postoje dítěte k sobě samému, k blízkým i k celému světu. Zásadním způsobem tak ovlivňuje společnost a naopak společnost působí zpětně na rodinu. Je proto třeba rodině poskytovat informace nezbytné pro plnění svých funkcí (zejm. pokud pečuje o osobu s disabilitou), například formou odborného poradenství. Cílem práce bylo identifikovat roli rodiny a její spolupráci s poradenskými institucemi v procesu koordinované rehabilitace. Poradenskými institucemi byly kromě poraden pro osoby se zdravotním postižením myšleny i další organizace, které poskytují odborné sociální poradenství osobám se zdravotním postižením, a organizace, jejichž sociální služby jsou primárně určeny právě této cílové skupině. Pro zpracování empirické části byl použit kvalitativní výzkum. Sběr dat byl proveden pomocí metody dotazování, konkrétně techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo třináct sociálních pracovníků/pracovnic poskytujících odborné sociální poradenství nebo další sociální služby, jež jsou primárně určeny osobám se zdravotním postižením. V souvislosti s cílem práce byla stanovena hlavní výzkumná otázka, která zněla: Jaké nesnáze sociální pracovníci identifikují při práci s rodinou v procesu koordinované rehabilitace? Z hlavní výzkumné otázky byla dále odvozena dílčí výzkumná otázka, která zněla: Jaká je role rodiny v poradenském procesu z pohledu sociálního pracovníka? Z výsledků vyplynulo, že sociální pracovníci jsou se spoluprací s rodinou uživatelů sociálních služeb spokojeni a udávají, že spolupráce mezi nimi funguje. Spolupráce mezi sociálními pracovníky a rodinou se však výrazně liší podle druhu poskytované sociální služby. Výzkum dále odhalil, že poskytovatelé sociálních služeb se s nesnázemi při práci s rodinou setkávají spíše výjimečně. I přesto sociální pracovníci považují za nesnáze především limity v komunikaci s rodinou. Poskytovatelé sociálních služeb se snaží budovat vztah mezi nimi a rodinou uživatele dané služby a poskytují jim sociální oporu. Sociální pracovníci vnímají roli rodiny především jako jejich komunikačního a spolupracujícího partnera. Nejlepší je tedy komunikace vedená na partnerské spolupráci sociálního pracovníka a rodiny uživatele sociálních služeb. Diplomová práce identifikovala nesnáze sociálních pracovníků při jejich práci s rodinou a přináší informace pro podněty k aktivnějšímu zapojování rodin do řešení obtížné životní situace svých členů.
|
|
|
Kvalita spolupráce základních škol a odborníků při prevenci sociálně patologických jevů na Třebíčsku
CHALUPOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá problematikou prevence sociálně patologických jevů na základních školách v okrese Třebíč. Prevence sociálně patologických jevů se v posledních letech velmi dobře vyvíjí, zejména prevence ve školách a školských zařízeních. Prevenci si školy nejčastěji provádí samy v rámci přednášek nebo v hodinách zabývajících se výchovou ke zdraví. Dále vzniká stále více subjektů, které preventivní programy poskytují. Škole postačí si daný program pouze vybrat a objednat. Právě spolupráce základních škol a odborníků při prevenci sociálně patologických jevů byla předmětem zkoumání práce. Cílem bylo zmapovat míru a kvalitu spolupráce základních škol s odborníky při prevenci sociálně patologických jevů i to, zda je v této problematice rozdíl mezi menšími a většími základními školami. Odborníky byli myšleni policisté, hasiči, zdravotníci a další poskytovatelé preventivních programů. Pro výzkum byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Sběr dat byl proveden pomocí hloubkových narativních rozhovorů. Účastníci výzkumu byli vybíráni pomocí záměrného (účelového) výběru. Výzkumným souborem bylo pět metodiků prevence větších i menších základních škol na území třebíčského okresu. Velikost škol byla dána počtem žáků, kteří danou školu navštěvují. Výzkum byl zaměřen na výzkumnou otázku: Spolupracují základní školy při prevenci sociálně patologických jevů s odborníky z jiných oborů? Z výsledků vyplynulo, že všechny dotazované základní školy při prevenci spolu-pracují s odborníky. Mezi nejčastější poskytovatele patří Městská policie Třebíč, Městská policie Moravské Budějovice, Záchranná služba a nestátní neziskové organizace, jako např. Klub Zámek, K-centrum, STŘED, o.s. a další. Z velké části si však škola provádí prevenci sama, nejčastěji v rodinné a občasné výchově. V rámci nespecifické primární prevence školy nabízí spoustu volnočasových a zájmových aktivit. Při spolupráci s odborníky školy nechávají poskytovatele, aby preventivní program proběhl v jejich režii. Odborníkům poskytují informace o kolektivu, do kterého vstoupí, počtu žáků, popř. o problémech, které se ve třídě vyskytují. Výzkum ukázal i nejčetnější rizikové jevy, které se na tázaných školách objevují. Jsou to šikana, záškoláctví, užívání návykových látek a kyberšikana. Dále z výzkumu vyplynulo, že téměř ve všech školách není problém s financování preventivních programů. Na konci rozhovoru byla každému školnímu metodikovi prevence položena otázka: Jak subjektivně vnímají prevenci na škole, na které působí? Dle odpovědí jsou čtyři metodikové s prevencí na škole spokojeni, ale pouze jeden by vůbec nic neměnil. V rámci výzkumu byly navštíveny dvě větší a tři menší základní školy a v této oblasti nebyl zaznamenán žádný rozdíl. I přesto, že se prevence v posledních letech velmi dobře rozvíjí, bylo by vhodné se tímto tématem i nadále zabývat. Z toho důvodu by bylo dobré, kdyby se tato bakalářská práce stala podkladem pro další výzkumy. Dále může práce přinést informace o spolupráci základních škol a odborníků při prevenci sociálně patologických jevů.
|
host ::
RSS.