Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Fenomén smrti v československých legiích v Rusku v letech 1914 - 1920
Boháčková, Ilona ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Téma předkládané diplomové práce vychází z metodologického konceptu historické antropologie, dějin mentalit a každodennosti. Cílem práce je pokusit se formou sondy do života československých legionářů zodpovědět otázku, co v životě vojáků znamenala smrt, která byla všude kolem nich, jak se vyrovnávali se strachem, bolestí a utrpením, jak vnímali násilí, jež se stalo nezbytnou součástí jejich válečného světa. Vlastním tématem je tedy ucelený pohled na umírání a smrt československých legionářů na ruské frontě během první světové války, zpracovávané především na základě analýzy historických pramenů, uložených z velké části ve fondech Vojenského ústředního archivu a Vojenského historického archivu, a studiu ego- dokumentů (korespondence, deníků a osobních záznamů konkrétních aktérů války). První část práce zkoumá různé podoby a formy smrti: na frontě, v polních lazaretech či nemocnicích, smrt dobrovolnou i smrt z trestu. Druhá část rekonstruuje pocity a nálady bojujících mužů ve vztahu ke smrti, jakým způsobem ji přijímali a vnímali, analyzuje stresové faktory, jimž museli vojáci Velké války čelit, a zkoumá možnosti obrany proti válečnému stresu a smrti jako takové. Třetí část práce přibližuje skutečnosti týkající se manipulace s mrtvými těly, způsoby a možnosti pohřbívání a záležitosti ohledně...
Tak jsme žili, bojovali a umírali. Legionářův svět v zrcadle tisku Čechů a Slováků v Rusku v letech 1914-1920.
Boháčková, Ilona ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Vlastním tématem této bakalářské práce je náhled do života vojáků bojujících pod prapory československých legií na ruské frontě během první světové války. Práce se nezabývá situací na bojištích, ale snaží se ukázat, jak vojáci žili v době, kdy trávili čas v zázemí, kdy odložili zbraně a mohli se věnovat běžným denním činnostem. Stěžejním pramenem pro získání informací o každodennosti legionáře byly zahraniční odbojové časopisy, vznikající přímo mezi vojáky. Úvodní část práce představuje jednotlivé typy tiskovin vydávaných v Rusku a popisuje proč a za jakých okolnostní vznikaly. Další kapitoly přibližují, jak trávili vojáci své osobní volno, čím se zabývali, jak se bavili, jaké problémy řešili. Pozornost je věnována nejen pobytu jednotek v zázemí východní fronty, ale i jejich přesunu po sibiřské magistrále na východ a evakuaci celého vojska na lodích do Evropy.
Fenomén smrti v československých legiích v Rusku v letech 1914 - 1920
Boháčková, Ilona ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Téma předkládané diplomové práce vychází z metodologického konceptu historické antropologie, dějin mentalit a každodennosti. Cílem práce je pokusit se formou sondy do života československých legionářů zodpovědět otázku, co v životě vojáků znamenala smrt, která byla všude kolem nich, jak se vyrovnávali se strachem, bolestí a utrpením, jak vnímali násilí, jež se stalo nezbytnou součástí jejich válečného světa. Vlastním tématem je tedy ucelený pohled na umírání a smrt československých legionářů na ruské frontě během první světové války, zpracovávané především na základě analýzy historických pramenů, uložených z velké části ve fondech Vojenského ústředního archivu a Vojenského historického archivu, a studiu ego- dokumentů (korespondence, deníků a osobních záznamů konkrétních aktérů války). První část práce zkoumá různé podoby a formy smrti: na frontě, v polních lazaretech či nemocnicích, smrt dobrovolnou i smrt z trestu. Druhá část rekonstruuje pocity a nálady bojujících mužů ve vztahu ke smrti, jakým způsobem ji přijímali a vnímali, analyzuje stresové faktory, jimž museli vojáci Velké války čelit, a zkoumá možnosti obrany proti válečnému stresu a smrti jako takové. Třetí část práce přibližuje skutečnosti týkající se manipulace s mrtvými těly, způsoby a možnosti pohřbívání a záležitosti ohledně...
Tak jsme žili, bojovali a umírali. Legionářův svět v zrcadle tisku Čechů a Slováků v Rusku v letech 1914-1920.
Boháčková, Ilona ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Vlastním tématem této bakalářské práce je náhled do života vojáků bojujících pod prapory československých legií na ruské frontě během první světové války. Práce se nezabývá situací na bojištích, ale snaží se ukázat, jak vojáci žili v době, kdy trávili čas v zázemí, kdy odložili zbraně a mohli se věnovat běžným denním činnostem. Stěžejním pramenem pro získání informací o každodennosti legionáře byly zahraniční odbojové časopisy, vznikající přímo mezi vojáky. Úvodní část práce představuje jednotlivé typy tiskovin vydávaných v Rusku a popisuje proč a za jakých okolnostní vznikaly. Další kapitoly přibližují, jak trávili vojáci své osobní volno, čím se zabývali, jak se bavili, jaké problémy řešili. Pozornost je věnována nejen pobytu jednotek v zázemí východní fronty, ale i jejich přesunu po sibiřské magistrále na východ a evakuaci celého vojska na lodích do Evropy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.