Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Neurotropní a antioxidační aktivita vybraných druhů jednoděložných alkaloidních rostlin. II.
Benešová, Nina ; Cahlíková, Lucie (vedoucí práce) ; Kučera, Radim (oponent)
Benešová N.: Neurotropní a antioxidační aktivita vybraných druhů jednoděložných alkaloidních rostlin II. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a ekologie, Hradec Králové 2012, 72 s. Cílem této diplomové práce bylo analyzovat alkaloidní extrakty šesti vybraných druhů rostlin čeledi Amaryllidaceae (Nerine filifolia, Nerine undulata, Nerine filamentosa, Scadoxus multiflorus, Sprekelia formosissima, Sternbergia lutea) a testovat jejich biologickou aktivitu vůči humánním cholinesterázám (HuAChE, HuBuChE) za použití Ellmanovy metody a antioxidační aktivitu za využití DPPH testu. Pomocí GC/MS analýzy byla identifikována celá řada alkaloidů čeledi Amaryllidaceae patřících do různých strukturních typů. Některé z nich nebyly určeny z důvodu nedostupnosti jejich spekter v komerčních knihovnách ani v literatuře. Zajímavá inhibiční aktivita vůči humánní erytrocytární AChE byla zaznamenána u alkaloidních extraktů z rostlin Nerine undulata (IC50 14,30 ± 1,20 µg/ml) a Nerine filifolia (IC50 18,54 ± 0,79 µg/ml) a vůči humánní sérové BuChE Sternbergia lutea (IC50 3,07 ± 0,05 µg/ml) a Nerine filamentosa (IC50 13,00 ± 0,71 µg/ml). Jako standardy byly použity galanthamin, huperzin A. Antioxidační aktivita zjištěná u alkaloidních extraktů z...
Thermal Convection in Terrestrial Planetary Mantles
Benešová, Nina ; Čížková, Hana (vedoucí práce) ; Hejda, Pavel (oponent) ; Šrámek, Ondřej (oponent)
V této práci prezentujeme výsledky numerických modelů termálního vývoje Země a terestrických planet. Zaměřili jsme se zejména na dva problémy: I) studi- um vnitřní struktury Venuše a Merkuru s využitím měřených dat - geoidu a povrchové topografie, a II) vliv post-perovskitu na chladnutí Země. V části I jsme provedli simulace tečení v plášti Venuše v modelech s různým reolog- ickým popisem. Modelová spektra geoidu a topografie jsme porovnali se spek- try měřených dat. Nejlepší shodu s daty dostáváme pro model s radiálním profilem viskozity charakterizovaným 200 km silnou litosférou, bez astenosféry a s nárustem viskozity ve spodním plášti. Naopak, žádný z našich modelů Merku- ru nevystihoval pozorovaná data. To naznačuje, že geoid a topografie na Meruku- ru mají jiný než dynamický původ. V části II jsme se zabývali otázkou, jak přítomnost nízkoviskozního post-perovskitu ovlivní konvekci a chladnutí Země. Ukázali jsme, že přítomnost post-perovskitu výrazně zvýší efektivitu chladnutí jádra. Oproti tomu zahrnutí hloubkově závislých materiálových parametrů (tep- lotní roztažnost a vodivost) chladnutí zpomaluje. 1
Thermal Convection in Terrestrial Planetary Mantles
Benešová, Nina
V této práci prezentujeme výsledky numerických modelů termálního vývoje Země a terestrických planet. Zaměřili jsme se zejména na dva problémy: I) studi- um vnitřní struktury Venuše a Merkuru s využitím měřených dat - geoidu a povrchové topografie, a II) vliv post-perovskitu na chladnutí Země. V části I jsme provedli simulace tečení v plášti Venuše v modelech s různým reolog- ickým popisem. Modelová spektra geoidu a topografie jsme porovnali se spek- try měřených dat. Nejlepší shodu s daty dostáváme pro model s radiálním profilem viskozity charakterizovaným 200 km silnou litosférou, bez astenosféry a s nárustem viskozity ve spodním plášti. Naopak, žádný z našich modelů Merku- ru nevystihoval pozorovaná data. To naznačuje, že geoid a topografie na Meruku- ru mají jiný než dynamický původ. V části II jsme se zabývali otázkou, jak přítomnost nízkoviskozního post-perovskitu ovlivní konvekci a chladnutí Země. Ukázali jsme, že přítomnost post-perovskitu výrazně zvýší efektivitu chladnutí jádra. Oproti tomu zahrnutí hloubkově závislých materiálových parametrů (tep- lotní roztažnost a vodivost) chladnutí zpomaluje. 1
Thermal Convection in Terrestrial Planetary Mantles
Benešová, Nina ; Čížková, Hana (vedoucí práce) ; Hejda, Pavel (oponent) ; Šrámek, Ondřej (oponent)
V této práci prezentujeme výsledky numerických modelů termálního vývoje Země a terestrických planet. Zaměřili jsme se zejména na dva problémy: I) studi- um vnitřní struktury Venuše a Merkuru s využitím měřených dat - geoidu a povrchové topografie, a II) vliv post-perovskitu na chladnutí Země. V části I jsme provedli simulace tečení v plášti Venuše v modelech s různým reolog- ickým popisem. Modelová spektra geoidu a topografie jsme porovnali se spek- try měřených dat. Nejlepší shodu s daty dostáváme pro model s radiálním profilem viskozity charakterizovaným 200 km silnou litosférou, bez astenosféry a s nárustem viskozity ve spodním plášti. Naopak, žádný z našich modelů Merku- ru nevystihoval pozorovaná data. To naznačuje, že geoid a topografie na Meruku- ru mají jiný než dynamický původ. V části II jsme se zabývali otázkou, jak přítomnost nízkoviskozního post-perovskitu ovlivní konvekci a chladnutí Země. Ukázali jsme, že přítomnost post-perovskitu výrazně zvýší efektivitu chladnutí jádra. Oproti tomu zahrnutí hloubkově závislých materiálových parametrů (tep- lotní roztažnost a vodivost) chladnutí zpomaluje. 1
Thermal Convection in Terrestrial Planetary Mantles
Benešová, Nina
V této práci prezentujeme výsledky numerických modelů termálního vývoje Země a terestrických planet. Zaměřili jsme se zejména na dva problémy: I) studi- um vnitřní struktury Venuše a Merkuru s využitím měřených dat - geoidu a povrchové topografie, a II) vliv post-perovskitu na chladnutí Země. V části I jsme provedli simulace tečení v plášti Venuše v modelech s různým reolog- ickým popisem. Modelová spektra geoidu a topografie jsme porovnali se spek- try měřených dat. Nejlepší shodu s daty dostáváme pro model s radiálním profilem viskozity charakterizovaným 200 km silnou litosférou, bez astenosféry a s nárustem viskozity ve spodním plášti. Naopak, žádný z našich modelů Merku- ru nevystihoval pozorovaná data. To naznačuje, že geoid a topografie na Meruku- ru mají jiný než dynamický původ. V části II jsme se zabývali otázkou, jak přítomnost nízkoviskozního post-perovskitu ovlivní konvekci a chladnutí Země. Ukázali jsme, že přítomnost post-perovskitu výrazně zvýší efektivitu chladnutí jádra. Oproti tomu zahrnutí hloubkově závislých materiálových parametrů (tep- lotní roztažnost a vodivost) chladnutí zpomaluje. 1
Neurotropní a antioxidační aktivita vybraných druhů jednoděložných alkaloidních rostlin. II.
Benešová, Nina ; Cahlíková, Lucie (vedoucí práce) ; Kučera, Radim (oponent)
Benešová N.: Neurotropní a antioxidační aktivita vybraných druhů jednoděložných alkaloidních rostlin II. Diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické botaniky a ekologie, Hradec Králové 2012, 72 s. Cílem této diplomové práce bylo analyzovat alkaloidní extrakty šesti vybraných druhů rostlin čeledi Amaryllidaceae (Nerine filifolia, Nerine undulata, Nerine filamentosa, Scadoxus multiflorus, Sprekelia formosissima, Sternbergia lutea) a testovat jejich biologickou aktivitu vůči humánním cholinesterázám (HuAChE, HuBuChE) za použití Ellmanovy metody a antioxidační aktivitu za využití DPPH testu. Pomocí GC/MS analýzy byla identifikována celá řada alkaloidů čeledi Amaryllidaceae patřících do různých strukturních typů. Některé z nich nebyly určeny z důvodu nedostupnosti jejich spekter v komerčních knihovnách ani v literatuře. Zajímavá inhibiční aktivita vůči humánní erytrocytární AChE byla zaznamenána u alkaloidních extraktů z rostlin Nerine undulata (IC50 14,30 ± 1,20 µg/ml) a Nerine filifolia (IC50 18,54 ± 0,79 µg/ml) a vůči humánní sérové BuChE Sternbergia lutea (IC50 3,07 ± 0,05 µg/ml) a Nerine filamentosa (IC50 13,00 ± 0,71 µg/ml). Jako standardy byly použity galanthamin, huperzin A. Antioxidační aktivita zjištěná u alkaloidních extraktů z...

Viz též: podobná jména autorů
5 BENEŠOVÁ, Natálie
3 BENEŠOVÁ, Nikola
5 Benešová, Natalie
2 Benešová, Nela
1 Benešová, Nikol
3 Benešová, Nikola
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.