|
|
Helicobacter pylori a dyspepsie - studie v primární péči
Seifert, Bohumil ; Bencko, Vladimír (vedoucí práce) ; Holčík, Jan (oponent) ; Hep, Aleš (oponent)
Předkládaná práce je věnována problematice dyspepsie a infekce H pylori, tématům se zásadním významem pro primární péči. Jsou prezentovány výsledky vlastních a kolektivních studií, provedených v prostředí primární péče a publikovaných v průběhu posledních pěti let. Text je doplněn o přehled aktuálních znalostí o problematice dyspepsie a infekce Helicobacter pylori, v rozsahu potřebném pro pochopení a ovlivnění přístupů pro primární péči. Práce se zabývá hodnocením závažnosti dyspepsie a vyhodnocováním individuálních rizik organických onemocnění v pozadí obtíží, prezentovaných v primární péči. Důraz je kladen na mezioborovou spolupráci a vzájemné pochopení perspektivy praktických lékařů a gastroenterologů. Závěr je věnován doporučeným postupům pro praktické lékaře vytvořeným na mezinárodní úrovni a českým aktualizovaným doporučeným postupům, vytvořeným ve spolupráci Gastroenterologické společnosti a Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.
|
|
|
Použití epidemiologických dat při odhadu míry rizika karcinogenity a pincip předběžné bezpečnosti
Bencko, Vladimír
Tradiční přístupy a metody používané ve studiích zabývajících se epidemiologií zhoubných nádorů byly v řadě případů neúspěšné, pokud se jednalo o identifikaci kauzálních faktorů potenciálně souvisejících s výskytem příslušného novotvaru. Neúspěch obvykle spočíval v nedostatečném počtu probandů nebo v nedostatečné charakteristice míry expozice u případů. V souborném referátu jsou diskutovány obě zmíněná úskalí. Multicentrické studie jsou alternativou dřívějších přístupů, zajišťují dostatečný rozsah do studie zahrnutých případů i kontrol a zmírňují důvody ke kritickým postojům vůči meta-analýzám nezávislých studií. Individuální multicentrické studie mohou být hodnoceny po vytvoření společné databáze, nebo vyhodnoceny jednotlivě a pak společně hodnoceny obvyklými metodickými postupy pro metaanalýzu. Multicentrické studie, rozsáhlé kohortové studie, nebo retrospektivní studie případů a kontrol poskytují také mimořádnou příležitost studia epigenetických aspektů spojených jak se životním stylem, tak s faktory prostředí. Optimalizace metod odhadu expozice a redukce s ní spojených nejistot reprezentují klíčovou a současně nejobtížnější komponentu tohoto druhu studií. Využití biomarkerů představuje v uvedeném kontextu možnost významného zlepšení současné situace. V závěru je prezentován názor, že odhad rizika i princip předběžné bezpečnosti by neměly být nahlíženy jako protichůdné principy, ale spíše pojímány jako komplementární přístupy v závislosti na údajích, které jsou k rozhodování v konkrétním případě k dispozici. Oba přístupy mohou být využity pro návrh adekvátních politických rozhodnutí nejen o míře odhadu rizika expozice karcinogenům, ale i v případě širokého spektra jiných rizikových faktorů ohrožujících zdraví člověka.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.