|
|
Vliv různých způsobů zpracování půdy na obsah vody v půdě
Bednář, Václav
Diplomová práce se zabývá zpracováním půdy a jeho vlivem na hmotnostní a objemovou vlhkost půdy. Teoretická část je proto věnovaná především půdě a jejím vlastnostem, které souvisejí s půdní vlhkostí, dále významu a dynamice vody v přírodě a také charakteristice základních operací zpracování půdy. Praktická část práce je založena na parcelových pokusech, které byly provedeny na pokusné stanici Mendelovy univerzity v Žabčicích. Tento pokus probíhal v letech 2015, 2016 a 2017. Byly stanoveny dvě základní varianty zpracování půdy: orba a kypření do hloubky cca 15 cm. Tyto varianty byly aplikovány do dvou osevních postupů: do norfolského osevního postupu a do osevního postupu monokulturně pěstovaného ječmene jarního, přičemž půdní vzorky byly odebírány vždy v porostu ječmene jarního ve dvou termínech: BBCH 30 (počátek sloupkování) a BBCH 61 (počátek kvetení) a v pěti hloubkách v profilu 0–30 cm. Při celkovém porovnání variant zpracování půdy nebyly prokázány rozdíly. Mírně vyšší hodnoty vlhkosti ale vykazovala varianta s orbou, především v roce 2016. V prvním termínu odběru vzorků měla průkazně (p <0,05) vyšší objemovou vlhkost varianta s orbou 15,70 % oproti minimalizaci 14,63 %. V druhém termínu už měla varianta minimalizace objemovou vlhkost 10,13 % a varianta s orbou 10,01 %. Při porovnání jednotlivých hloubek odběru byla nejnižší vlhkost zjištěna v hloubce 0–5 cm, kde byl také zaznamenán výrazný rozdíl mezi variantami. Varianta minimalizace v této hloubce vykazovala 12,87 % hmotnostní vlhkosti a varianta s orbou 15,78 %. Rozdíly ve vlhkosti v závislosti na zpracování půdy a osevním postupu nebyly průkazné. V monokultuře ječmene vykazovala mírně vyšší hmotnostní vlhkost 17,18 % minimalizační varianta v porovnání s orbou 16,94 %. V norfolském osevním postupu byla hmotnostní vlhkost tradiční varianty (17,16 %) vyšší než u varianty minimalizační (16,50 %).
|
|
|
Elementární a síranová síra ve výživě řepky ozimé
Bednář, Václav
Bakalářská práce se zabývá hnojením řepky ozimé sírou v síranové a elementární formě, přičemž zkoumá vliv různých variant hnojení hnojivy s obsahem síry, která byla aplikována v různých fázích vývoje, na výnos a olejnatost semene řepky ozimé. Praktická část je založena na maloparcelkovém polním pokusu, provedeném v hospodářském roce 2014/2015 v katastru obce Žabčice u Brna na pokusné stanici Mendelovy univerzity v Brně. Byl porovnáván výnos a olejnatost semen mezi čtyřmi variantami: variantou hnojenou elementární sírou na podzim, variantou hnojenou elementární sírou na podzim a síranovou sírou na jaře, kontrolní nehnojenou variantou a variantou hnojenou pouze dusíkem. Mezi jednotlivými variantami nebylo prokázáno statisticky významné ovlivnění výnosu, i když u obou variant hnojených sírou byl výnos zvýšen asi o 26 % v porovnání s nehnojenou variantou. Oproti variantě hnojené pouze dusíkem však byla varianta s aplikací elementární síry o 22,5 % méně výnosná a výnos varianty s aplikací elementární i síranové síry byl nižší o 23,1 %. Statisticky neprůkazný byl také vliv na olejnatost, kde varianty hnojené sírou vykazovaly olejnatost přibližně o 5 % nižší než nehnojená varianta. V porovnání s variantou hnojenou pouze dusíkem měly tyto varianty olejnatost vyšší o 1,9 %, resp. 1,3 %.
|
host ::
RSS.