Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 26 záznamů.  začátekpředchozí21 - 26  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Soil organic matter accumulation and humification during pedogenesis
Inogamova, Malika ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Bartuška, Martin (oponent)
Půda se skládá z minerálů, organické hmoty, vody a vzduchu. Vývoj půdy je ovlivňuje klima a živé organismy, které působí na geologický substrát, dále je ovlivněn topografií a stářím půd. Organická hmota (OH) je dynamická složka půdního systému a oráží svými vlastnostmi charakter organické hmoty vstupující do půdy a průběh půdotvorného procesu. Produktivita půd je ovlivněna množstvím a kvalitou půdní organické hmoty, OH poskytuje živiny pro růst rostlin a stanoviště organismů žijících v půdě včetně kořenů rostlin. OH se také váže na půdní minerální částice a zlepšuje zadržování vody v půdě. OH ovlivňuje i další chemické a fyzikální vlastnosti půdy, sorpční schopnost, teplotní režim, pufrování pH atp., a její celkovou úrodnost. Humus se mikrobiálně rozkládá jen nepatrně, ale zlepšuje fyzikální a chemické vlastnosti půdy. Skládá se z různých huminových látek: fulvokyselin, huminových kyselin a huminu. Základní půdotvorné procesy, jsou spojeny s akumulací OH a jsou významným kritériem pro klasifikaci půd. Práce dále diskutuje vzájemné vztahy dekomposice OH, humifikace a akumulace OH v půdě během pedogeneze a jejich vztah k dalším faktorům prostředí ovlivňujícím půdotvorný proces. Klíčová slova: Půdní organická hmota, humus, půdy, pedogeneze, humifikace a akumulace OH
Vývoj půdních horizontů během pedogeneze na antropogenních substrátech
Eichlerová, Jana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Bartuška, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na vývoj půdních horizontů během pedogeneze na antropogenních substrátech. V teoretické části jsou popsány typy půdních horizontů, jejich vznik a vývoj, a faktory ovlivňující tyto procesy. Praktická část řeší otázku, jak se vyvíjí horizont A a Oe horizont a jestli se liší různým vegetačním krytem a polohou ve svahu. To vše bylo studováno na rekultivované uhelné výsypce u Sokolova. Několik půdních vzorků bylo odebráno a místa odběru byla zaměřena GPS a také byly změřeny hloubky A a Oe horizontů. V laboratoři jsem změřila pH. Vyšší vývoj horizontu a nižší pH byly nalezeny pod listnatými lesy, než pod jehličnany. Tloušťka horizontu rostla také s polohou ve svahu. Klíčová slova: pedogeneze, výsypky, obnova půd
Skrývka skladování a navážení ornice jako rekultivačního opatření, význam přednosti úskalí
Čížková, Barbora ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Bartuška, Martin (oponent)
V této práci se zabývám navážením ornice na výsypky po těžbě hnědého uhlí jako rekultivačním opatřením. Popisuji zde jeho výhody i nevýhody při obnově půd a ekosystémů a bilanci organické hmoty v půdě. Dále zde představuji svoji pilotní práci zabývající se dlouhodobým skladováním ornice v deponiích a jeho vlivem na mikrobiální parametry půd, především mikrobiální respiraci a množství biomasy po rozrušení deponie. K výzkumu byla použita půda z různých hloubek odtěžené deponie a byla v nich měřena půdní respirace titrační metodou a mikrobiální biomasa fumigačně-respirační metodou. Nejvyšší hodnoty byly vždy naměřeny ve vzorcích největších hloubek, což je zapříčiněno větším využíváním nahromaděného uhlíku, který se po rozrušení deponie stane lépe dostupným pro mikroorganismy. Klíčová slova: hnědé uhlí, půdní organická hmota, rekultivace, ornice, výsypky, respirace
Změny vlastností výsypkových substrátů během urychleného zvětrávání
Zadinová, Radka ; Bartuška, Martin (oponent) ; Frouz, Jan (vedoucí práce)
Povrchová těžba uhlí zanechává na krajině nevratné následky. Při povrchové těžbě hnědého uhlí vznikají rozsáhlé plochy výsypek. Vznik půd je významně ovlivněn procesem zvětrávání matečné horniny. Na odebraných vzorcích nejčastějších substrátů byl proveden pokus s urychleným zvětráváním. Vzorky byly zalité destilovanou vodou, ponechaly se nasáknout, poté se zmrazily, rozmrazily a usušily. Tento cyklus byl zopakován dvacetkrát. Před pokusem a po pokusu byly změřeny hodnoty: pH, konduktivita, obsah organické hmoty ztrátou žíháním, zrnitost a nasáklivost. Před i po pokusu byl proveden test toxicity pro rostliny vysetím semen hořčice žluté (Sinapis alba). Pokus urychleného zvětrávání ukázal možný vývoj zvětrávání výsypkových substrátů v čase zejména posun pH k neurálním hodnotám, a zvýšení nasáklivosti materiálů, přes tyto změny nebyl zaznamenán posun v toxicitě některých půd pro rostliny.
Závěrečná zpráva 2012 o výzkumu výsypek v okolí Sokolova
Frouz, Jan ; Dvorščík, P. ; Fiedlerová, J. ; Čížková, B. ; Bartuška, Martin
Zpráva podává přehled o výzkumu primární produkce, půdní bioty, vodního režimu a chemismu půd na výsypkách Sokolovské uhelné na základě smlouvy s f. ENKI ops, která pro Sokolovskou Uhelnou zajišťuje ekologický výzkum

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 26 záznamů.   začátekpředchozí21 - 26  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 BARTUŠKA, Miroslav
1 Bartuška, Miloslav
6 Bartůška, Martin
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.