|
|
Vliv endokanabinoidního systému na světelnou synchronizaci cirkadiánního systému potkana
Filipovská, Eva ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Balík, Aleš (oponent)
Cirkadiánní systém savců je řízen suprachiasmatickými jádry v hypotalamu. Tento systém je synchronizován se světelnými podmínkami pomocí fázových posunů, které nastávají po expozici světlu v subjektivní noci. Nedávné výzkumy ukázaly, že aktivace receptorů endokanabinoidního systému potlačuje světlem indukované fázové posuny a ovlivňuje tak schopnost cirkadiánního systému ke světelné synchronizaci. Tato práce má za cíl prozkoumat tento vliv na behaviorální úrovni a na úrovni světloreaktivních buněčných procesů v neuronech suprachiasmatických jader. Naše výsledky ukazují, že aktivace kanabinoidního systému pomocí agonisty CB1 receptorů moduluje světlem indukovanou fosforylaci extracelulárním signálem regulované kinázy 1/2 (ERK1/2) a expresi proteinu c-Fos v neuronech suprachiasmatických jader v mozku potkana, což koreluje s potlačením světelné synchronizace cirkadiánního systému pozorované na behaviorální úrovni. Klíčová slova: cirkadiánní systém, suprachiasmatická jádra, světelná synchronizace, endokanabinoidní systém, CB1 receptory, extracelulárním signálem regulovaná kináza 1/2, ERK1/2, c-Fos
|
|
|
Genetické změny regulačních oblastí NMDA receptorů a jejich možná souvislost se vznikem schizofrenie.
Hrychová, Šárka ; Balík, Aleš (vedoucí práce) ; Moravcová, Radka (oponent)
Schizofrenie je vážné neuropsychiatrické onemocnění s těžkým dopadem na pacientův život. Z experimentů na zvířecích modelech a také z pozorování vlivu specifických farmak na člověka bylo ukázáno, že snížená aktivita N-methyl-D-aspartátového (NMDA) receptoru dává vzniku projevům chování, které je spojeno s klinickým obrazem schizofrenie. Existuje tedy hypotéza, že geneticky podmíněné změny v aktivitě NMDA receptorů přispívají ke vzniku a rozvoji schizofrenie. Cílem bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky o genetických změnách NMDA receptorů u schizofrenie, a to zejména v regulačních oblastech jejich genů. Klíčová slova: schizofrenie, NMDA receptor, genetické změny
|
|
|
Změny fosforylace proteinu CRMP2 spjaté s patogenezí Alzheimerovy choroby a jejich vliv na funkci neuronů
Škrlantová, Alice ; Balaštík, Martin (vedoucí práce) ; Balík, Aleš (oponent)
Protein CRMP2 (Collapsin response mediator protein) byl v roce 1995 popsán jako mediátor signalizace Sema3A, která vede ke kolapsu růstových kuželů neuronů. Ukázalo se, že je nezbytnou součástí určení polarity a růstu neuronů v průběhu embryonálního vývoje nervové soustavy a dále účast na tvorbě neurofibrilárních klubek či patologická hyperfosforylace u pacientů postižených Alzheimerovou chorobou uvedly CRMP2 v roli podezřelých proteinů v rozvoji tohoto onemocnění. Aktivita a funkce CRMP2 je regulována fosforylací a pochopení mechanismů vedoucí k regulaci funkce proteinu je zásadní pro pochopení jeho úlohy v rozvoji Alzheimerovy choroby. Tato práce popisuje signální dráhy, kinázy a interakční partnery proteinu CRMP2 a spojuje poruchy těchto mechanizmů s rozvojem Alzheimerovy choroby.
|
|
|
Úloha D-aminokyselin v centrální nervové soustavě
Pangrácová, Marie ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Balík, Aleš (oponent)
Teprve poměrně nedávno byla potvrzena přítomnost D-aminokyselin v centrální nervové soustavě savců a definována jejich biologická funkce. Mezi nejlépe popsané D-aminokyseliny v současnosti řadíme D-serin a D-aspartát, koagonisty aktivující NMDA receptory. D-serin a D-aspartát takto mimo jiné ovlivňují synaptickou plasticitu, základ buněčného mechanismu učení a paměti. Patologické změny v hladinách těchto D-aminokyselin nebo jejich metabolických enzymů mohou vést k rozvoji epilepsie, schizofrenie a neurodegenerativních onemocnění, jako jsou amyotrofická laterální skleróza, Huntingtonova choroba či Alzheimerova choroba. Hlavní úlohu v biosyntéze D-serinu v centrální nervové soustavě savců zastává serinracemasa, v případě D-aspartátu potom aspartátracemasa. Mezi enzymy klíčové pro degradaci obou těchto D-aminokyselin řadíme DAAO (oxidasa D-aminokyselin) a DAspO (oxidasa D-aspartátu). Tato práce představuje přehled dostupných poznatků o jednotlivých D-aminokyselinách a příslušných metabolických enzymech v centrální nervové soustavě savců - jejich distribuci, buněčné lokalizaci, metabolismu a významu. Dále se zaměřuje na možnosti regulace metabolických enzymů, na jejich význam v patogenezi i na možnosti jejich terapeutického ovlivnění v případě vzniku uvedených onemocnění.
|
|
|
Spontánní vápníková propustnost iontového kanálu P2X receptoru po záměně konzervovaného tyrosinu v 1 . transmembránové doméně
Rupert, Marian ; Zemková, Hana (vedoucí práce) ; Balík, Aleš (oponent)
Purinergní P2X receptory jsou membránové iontové kanály, které jsou aktivované extracelulárním ATP. U obratlovců kóduje podjednotky P2X receptorů sedm genů. Podjednotky, označované P2X1 - 7, mají 40 - 50 % shodných aminokyselinových sekvencí. P2X receptory se skládají ze tří podjednotek a ve tkáních obratlovců se vyskytují jako homo- nebo heterotrimery. P2X receptory mají v organismu širokou distribuci, funkční receptory byly nalezeny v neuronech, gliových buňkách, svalových buňkách a také v neexcitabilních tkáních, jako jsou epitely, endotely a hemopoietické tkáně. Purinergní signalizace má významnou úlohu v přenosu bolesti, při poranění CNS a v imunitních procesech. Podjednotka P2X receptoru se skládá ze dvou transmembránových domén, extracelulární domény a intracelulárních N- a C- konců. Každá transmembránová doména obsahuje dvě aminokyseliny konzervované napříč všemi P2X podjednotkami. V první transmembránové doméně receptoru P2X2 jsou to Gly30 a Tyr43 . V předchozích experimentech bylo elektrofyziologickými měřeními prokázáno, že u receptoru P2X2 po záměně konzervovaného Tyr43 v první transmembránové doméně za alanin dochází k prodloužení doby deaktivace iontového kanálu po odmytí agonisty. Tato práce je zaměřena na objasnění role konzervovaného tyrozinu v procesu otvírání a zavírání iontového...
|
|
| |
host ::
RSS.