Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Venkovští Židé v prózách Vojtěcha Rakouse
Kuřeová, Petra ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Balík, Štěpán (oponent)
Diplomová práce se zabývá obrazem venkovské židovské společnosti ve fikčním světě próz Vojtěcha Rakouse, českožidovského spisovatele přelomu 19. a 20. století. Jejím cílem je prozkoumat "nový typ Žida", který Rakous přinesl do české literatury, a charakterizovat několik výrazných typů literárních postav Židů v Rakousových prózách. Soustředí se na problematiku soužití židovské menšiny s většinovou společností a na originalitu autorova líčení postav venkovských Židů. Zabývá se též specifickými rysy autorovy poetiky (Rakous jako autodidakt, autobiografičnost, vztah k vlastnímu židovství, idylický charakter zobrazeného světa, žánr humoresky). Součástí práce je také stručný přehled typů literárních postav Židů v české literatuře daného období. Vzhledem k Rakousovým vazbám na českožidovské asimilační hnutí se práce zabývá také tímto kontextem.
Fenomén Žida v polštině a češtině a také v polských a českých židovských anekdotách v kontextu literatury 1. pol. 20. st.
BALÍK, Štěpán
Při popisu fenoménu Nida v čeńtině a polńtině a českých a polských nidovských anekdotách v kontextu těchto národních literatur vycházím z pojmového aparátu kognitivní ligvistiky. Zásadní teoretická báze spočívá v uplatnění tří hledisek, podle nichn je stereotyp Nida charakterizován. Je to opozice kladné sféry: člověk, uţitečnost, katolík a záporné sféry: zvíře, neuţitečnost, nekatolík. Slovní zásoba (zvláńtě frazeologismy) a příklady z literatury, jen se vání k vnitřnímu či vnějńímu obrazu Nida, poukazují na etnický stereotyp v polském a českém naivním jazykovém obraze světa. V komparativním úhlu pohledu jsou polské a české rozdílnosti a paralely zjevnějńí. Zároveň v práci odkazuji na souvislosti demografické, kulturní a historické, a rovněn předkládám úryvky z literatury, jen jsou s těmito souvislostmi úzce propojeny, a podtrhují tak uvedené závěry. Mým úmyslem není vyčerpávajícím způsobem popsat vývoj této slovní zásoby ani poskytnout úplný výčet daných jevů, ale snaním se vystihnout posuny v obrazech Nida (částečně v kontrastu k obrazu Roma). Příklady, které jsou převzaty ze slovníků, sekundární a krásné literatury jsou ? pokud je to monné ? doplněny o výrazy spjaté s jazykovou pamětí dneńních Čechů a Poláků. Částečně tedy rovněn verifikuji jejich současné pounití. Při třídění zkoumaného materiálu, odmítám pojem antisemitismus, jenn je v sekundární literatuře často pouníván, a inspirován kognititivní lingvistikou a etnologií, operuji termínem etnocentrismus.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.