|
|
Properties comparison of two products used for skating rink based on ehtylene-propylene-dien rubber
Kostková, Jana ; Kučera, František (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
This master thesis deals with characterization of two black and white products based on ethylene-propylene-diene rubber (EPDM) used for skating rink. Products marked with A and are different in their diameter of circular tubes trough which cooling medium passes and also in the distance of these tubes. Both of materials were characterized in order to determine whether it is the EPDM and how are they different. The characterization methods were used: differential scanning calorimetry, thermogravimetric analysis, attenuated total reflectance Fourier transform infrared spectroscopy, tensile test, swelling test, thermooxidative test. The composition of both materials, including fillers and others additives is almost the same but difference is in structure of EPDM and probably also in interaction with fillers, what exhibits different mechanical properties, thermooxidative stability and thermal capacity. These differences which have been found are essential for long-term use properties of both materials.
|
|
|
Charakterizace polypropylénu metalocenového typu s úzkou distribucí molekulových hmotností
Fojtlová, Lucie ; Poláček, Petr (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
ABSTRAKT V této práci byl charakterizován polypropylén metalocenového typu (mPP) s úzkou distribucí molekulových hmotností a změna jeho struktury po izotermické krystalizaci v závislosti na použité teplotě krystalizace a stupni štěpení polymeru (klesající molekulová hmotnost). Peroxidické odbourávání materiálu se projevilo při FTIR-ATR analýze, která prokázala přítomnost dvojných vazeb. Základní lisované materiály podrobený tahové zkoušce vykázaly mírně klesající trend snižující se pevnosti, modulu pružnosti i tažnosti v závistlosti na klesající molekulové hmotnosti. Při termické analýze se stupeň štěpení mPP projevil klesající teplotou rozkladu. Při pozorování nadmolekulární struktury odleptaných materiálů MET0–MET3 (MET0 původní a MET1–MET3 postupně štěpené) byla na CLSM identifikována kromě běžně se vyskytující fáze také přítomnost fáze , což následně potvrdila i XRD analýza, kdy se podíl fáze snižoval společně s klesající molekulovou hmotností. Naproti tomu rozdíly ve struktuře materiálů MET0–MET3 nebyly prokázány charakterizací na DSC, kde všechny mPP vykázaly stejnou teplotu tání, teplotu krystalizace i stupeň krystalinity. Kromě základní charakterizace byl mPP podroben izotermické krystalizaci na DSC při teplotách 120–126 °C. Vzniklý materiál obsahoval vždy fázi , jejíž zastoupení se zvyšovalo s rostoucí teplotou izotermické krystalizace, přičemž fáze byla vždy více zastoupená v MET0 ve srovnání s MET3. Zastoupení fáze prokázala XRD analýza i následný ohřev na DSC, kdy vznikly dvě endotermické odezvy příslušející táním obou fází. Na povrchu byla přítomnost fáze u MET0 a MET3 potvrzena na CLSM. Proces izotermické krystalizace byl sledován také na POM, kdy se opět potvrdila přítomnost fáze , jejíž podíl v materiálu klesal se snižující se molekulovou hmotností. Rychlost růstu krystalických útvarů se zvyšovala s klesající molekulovou hmotností, zatímco rychlost nárůstu krystalické fáze s klesající molekulovou hmotnostní klesala.
|
|
|
Vliv molekulové hmotnosti polypropylénu na izotermickou krystalizaci nanokompozitů
Krajčik, Ladislav ; Poláček, Petr (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem vlivu molekulové hmotnosti polypropylénu metalocenového typu (mPP) na izotermickou krystalizaci jeho nanokompozitů v závislosti na objemovém množství a typu siliky. Jako plnivo byla použita pyrogenní silika a silika s povrchovou úpravou o objemovém množství 1 a 2 %. Pomocí termogravimetrické analýzy byl určen skutečný obsah siliky. Izotermická krystalizace byla provedena na diferenčním kompenzačním kalorimetru (DSC) při teplotách 119–125 °C a pozorována in-situ na optickém polarizačním mikroskopu (POM) při teplotě 128 °C za použití vyhřívaného stolku. Pomocí DSC byl zjištěný časový nárůst krystalického podílu, pod POM byla zjištěná rychlost růstu sférolitů a jejich typ. Nadmolekulární povrchová struktura výchozích a izotermicky krystalizovaných nanokompozitů byla pozorována na konfokálním laserovém rastrovacím mikroskopu přímo nebo po odkrytí chemickým leptem za použití směsi minerálních kyselin s KMnO4. Krystalografická struktura mPP byla ve studovaných materiálech ověřena pomocí difrakce rentgenova záření.
|
|
|
Vliv nanočástic na rychlost izotermické krystalizace isotaktického polypropylénu
Miškolci, Michal ; Jančář, Josef (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem izotermické krystalizace nanokompozitního materiálu na bázi izotaktického polypropylenu (iPP) a nanosiliky v závislosti na objemovém množství, typu siliky a teplotě krystalizace. Jako plnivo byla použita pyrogenní silika a čtyři typy siliky s povrchovou úpravou o objemovém množství 0, 2, 4 a 6 %. Pomocí termogravimetrické analýzy byl určen obsah siliky ve všech vzorcích. Ukázalo se, že nanosilika nebyla rovnoměrně rozdispergovaná. Krystalizace při teplotách 136, 138, 140 a 142 °C byla pozorována in-situ pod polarizačním optickým mikroskopem a rychlost krystalizace byla vyhodnocena z rostoucího poloměru sférolitů. Z lineárního růstu sférolitů kompozitních materiálů lze konstatovat, že silika byla během růstu zabudována do sférolitů. Rychlost krystalizace iPP nejvíce zvýšila pyrogenní silika a nejvíce snížila silika TS-720 při obsahu 4 %. Rychlost krystalizace s rostoucím obsahem siliky mírně stoupala při 136 °C, při 138 °C mírně klesala a pro další teploty nebyl průběh jednoznačný. Také nebylo možné přesně vyhodnotit vliv povrchové úpravy. Důvodem je s největší pravděpodobností nestejné rozložení nanosiliky v kompozitech. Kinetika krystalizace byla vyhodnocena dle Lauritzen-Hoffmannovy teorie. Z morfologického hlediska byl iPP přítomen ve struktuře ? a ß, přičemž sférolity ? fáze vykázaly typ I, typ II i smíšený.
|
|
|
Optimalizace povrchových úprav polymerů pro mikroskopická pozorování
Horská, Pavlína ; Poláček, Petr (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
V této práci byla odkryta a pozorována nadmolekulární struktura osmi typů komerčně dostupných iPP, jeho směsí (iPP-PLLA) a kopolymerů (cPP-EPR) spolu se čtyřmi typy PE (HDPE, LDPE). Sférolitická struktura byla u homopolymerů PP a PE a kopolymerů PP odkrývána oxidačním leptáním šesti typy směsí minerálních kyselin s KMnO4 a rozpouštěním ve čtyřech vybraných rozpouštědlech; u směsí PP-PLLA byla struktura odkrytá rekrystalizací (rozumí se změna struktury teplotou ohřevu a rychlostí chlazení). Odkrytá struktura byla přímo pozorována pomocí konfokálního laserového rastrovacího mikroskopu (CLSM) a SEM. Míra krystalického podílu byla spolu s odhadem velikosti krystalických oblastí stanovená pomocí DSC. Ukázalo se, že nadmolekulární strukturu je snadné okrýt u povrchů lisovaných vzorků a lomových ploch vstřikovaných těles metodou leptání. Nadmolekulární strukturu povrchu vstřikovaných těles se podařilo odkrýt teprve po rekrystalizaci; metoda rozpouštění se ukázala být více méně neúčinnou. Účinnost leptacích směsí se lišila, ale všeobecně lze říci, že materiály s vysokým stupněm krystalinity byly odleptány dříve. Ukázalo se, že směsi s kyselinou dusičnou a nadbytkem kyseliny sírové odkrývají povrch sférolitů „jemněji“ s ohledem na detaily lamelárních svazků v porovnání se směsmi obsahujícími kyselinu orthofosforečnou. Důležitým poznatkem je fakt, že účinná nebyla pouze leptací směs, ale také její páry, které dle složení leptací směsi (především s kyselinou dusičnou), odkryly povrch později a tento navíc vypadal plasticky (3D) s jemně odkrytyými detaily struktury. Morfologie vzorků iPP-PLLA se lišila dle poměru obou složek; u kopolymerů cPP-EPR s dobou leptání do popředí vystupovala ethylenová/kaučuková fáze a struktura PP mizela. CLSM se ukázal být velmi vhodným prostředkem pro pozorování nadmolekulární struktury studovaných vzorků na rozdíl od SEM, která se pro olefiny ukázala být naprosto nevhodná. DSC analýzu lze doporučit jako základ pro získání povědomí o podílu amorfní a krystalické fáze a velikosti upořádaných domén před volbu metody odrytí sférolitické struktury.
|
|
|
CHARAKTERIZACE OBALOVÝCH FÓLIÍ NA BÁZI POLYETYLÉNU A POLYPROPYLÉNU
Bělašková, Marie ; Poláček, Petr (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
V této bakalářské práci bylo charakterizováno sedm druhů koextrudovaných a vyfukovaných obalových fólií na bázi polyetylénu a polypropylénu, které byly dodány firmou Granitol a. s. K charakterizaci byly použity tyto metody: termogravimetrická analýza, diferenční kompenzační kalorimetrie, infračervená spektroskopies Fourierovou transformací, konfokální laserová rastrovací mikroskopie (CLSM) a rastrovací elektronová mikroskopie. Díky těmto metodám bylo možné určit složení jednotlivých druhů fólií a vyhodnotit stupeň krystalinity.
|
|
|
Vlastnosti pultrudovaných kompozitů na bázi epoxidových matric
Huljak, Pavel ; Bálková, Radka (oponent) ; Přikryl, Radek (vedoucí práce)
Teoretická část bakalářské práce se zabývá výzkumem kompozitních materiálů, zejména na bázi polymerních epoxidových a polyesterových pryskyřic, využívajících jako výztuž skleněné svazky vláken. V praktické části je zahrnuta výroba kompozitních materiálů a jejich komponent společně s nejdůležitějšími testovacími metodami. Hlavním cílem experimentální části je charakterizace optimálních podmínek pultruzní výroby epoxidového kompozitního materiálu. Dalším bodem je následná charakterizace mechanických a chemických vlastností vyrobeného kompozitu na řadě testovacích metod. Závěrem jsou zhotovené epoxidové kompozitní materiály porovnávány s kompozity na bázi polyesterových pryskyřic.
|
|
|
Vlákna z obnovitelných zdrojů surovin
Uchytilová, Markéta ; Bálková, Radka (oponent) ; Kotlík, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce nahlíží z ekologické perspektivy na výrobu textilií. Cílem je analyzovat možnosti náhrady základních surovin používaných pro výrobu přírodních i syntetických vláken surovinami získanými z obnovitelných zdrojů. Používáním textilních vláken z obnovitelných zdrojů by se měl eliminovat problém omezené dostupnosti primárních surovin pro výrobu textilních vláken a mělo by dojít ke snížení množství syntetického odpadu.
|
|
|
Kinetika krystalizace kopolymerů PP
Krajčik, Ladislav ; Poláček, Petr (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
V této bakalářské práci byla změřena kinetika krystalizace tří kopolymerů PP s ethylén-propylénovým kaučukem po násobné extruzi a to ze závislosti růstu průměru sférolitů na čase pomocí polarizačního optického mikroskopu (POM). Izotermní krystalizace z taveniny byla provedena při třech teplotách (135, 140 a 150 °C). Rychlost krystalizace klesala s teplotou u všech vzorků, přičemž se lišila mezi jednotlivými vzorky s největší pravděpodobností z důvodu odlišné struktury (různé polymerační technologie). Třetí extruze ve srovnání s první rychlost krystalizace více méně neovlivnila. Pomocí zpožďovací sádrovcové destičky byl určen typ sférolitů a byla rozlišená ? a ß struktura PP. U dlouhodobě pozorovaných vzorků při 135 °C bylo v blízkosti taveniny pozorováno zpevňování lamel.
|
|
|
Polymerní nanokompozity pro interiérové části automobilů
Miškolci, Michal ; Bálková, Radka (oponent) ; Jančář, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaobírá problematikou odolnosti interiérových automobilových dílů proti otěru použitím nanokompozitů na bázi polykarbonátů. V teoretické části byla zpracována literární rešerše shrnující dosavadní poznatky k dané problematice. V experimentální části pak byly připravené vzorky na bázi polykarbonátů a byl měřen jejich modul pružnosti jakožto jeden z hlavních parametrů ovlivňujících odolnost proti otěru a poškrábání.
|
host ::
RSS.