|
|
Macroecology and macroevolution of birdsong
Mikula, Peter ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Osiejuk, Tomasz S. (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Ptačí zpěv je jedním z nejúžasnějších zvuků v přírodě, který významným způsobem ovlivnil naše chápaní procesu evoluce od jeho formulace v devatenáctém století. Přes intenzivní vědecký zájem za posledních více než 100 let je naše chápaní ekologie a evoluce ptačího zpěvu na velkých prostorových a fylogenetických škálách značně neúplné. Odpověď na mnohé základné otázky by mohla přinést globální syntéza zahrnující velkou část světové diverzity ptáků a kombinující mezioborový přístup. V předložené disertační práci jsem proto spolu se svými spolupracovníky prozkoumal vzory v makroekologii a makroevoluci zpěvu pěvců (Řád: Passeriformes), které představují nejdiverzifikovanější a nejvíc rozšířený ptačí řád současnosti. Zvláštní pozornost jsme věnovali trojici klíčových zpěvných fenoménů: (1) komplexitě zpěvu, (2) výšce (frekvenci) zpěvu a (3) přítomnosti samičího zpěvu. Abychom vyplnili některé důležité mezery v našem současném poznání, využívali jsme v rámci řešení tohoto projektu "velká data" z volně dostupných databází založených na bázi občanské vědy a ostatních otevřených zdrojů. Tato data byla následně analyzována pomocí kombinace fylogenetických komparativních a prostorových makroekologických analýz. Od publikace Darwinova průkopnického díla jsou komplexní zpěvy obecně považovány za výsledek sexuální...
|
|
|
Reprodukční strategie poláka velkého (Aythya ferina)
Hořák, David ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Grim, Tomáš (oponent) ; Honza, Marcel (oponent)
.a' Reprodu kčnístrategie poláka velkého (Aythya fe ri na| David Hořák Souhrn disertačnípráce Schopnostreprodukceje fundamentálnícharakteristikour ŠechŽirých s1'stémůa podle platnýchevolučníchteoriíje..ttluha..p'oní h)bnou silou l.ětšinyděnívŽivémsvětě. Všechn1'organizmr. soutčŽio moŽnost se rozmnoŽit a rryprodukovatza život co nejr1'ššípočetpřeŽiršícha dalŠíhorozmnoŽováníschopnýchpotomků.Způsob'jakým se organizm1'rr'ror.nár-ajís neustáIese měnícímprosředím,tak přitahuje pozomost velkéčástibiologů'Evolučnípřizpůsobováníse podmínkámprostředí,nebo-li soubor anatomických, |ziologických a behaviorálních adaptací, označujemejako Životní strategii' Uchopit Životnístrategiije úkolnelehloýa vesměs tak činnímepopisemjejích nejvýznamějšíchcharakteristik. Těmijsou nejčastějipočeta velikost potomků(vajec), tělesná velikost, početreprodukčníchpokusůza Život nebo délkaživota.Nepřebemé množství kombinací těchto chatrakteristik leží v pozadí rozmanitosti životních strategií. Studium životních strategií na ptačích modelech přináší řadu ýhod spojených s dobrym rozlišenímčástíživotníhocyklu i reprodukčníhopokusu podobně jako metodické jednoduchosti kvantifikace investic do reprodukce. Tato práce se zabývá reprodučknístrategií (tedy užšíčástíživotní strategie striktně vázanou na období reprodukce, respektive na období jednoho...
|
|
|
Alternativní reprodukční strategie a pohlavní výběr u vlaštovky obecné Hirundo rustica
Michálková, Romana ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent) ; Svobodová, Jana (oponent)
Rozvoj molekulárních technik odhalil, že párovací systém u ptáků je mnohem složitější a komplexnější, než bylo původně předpokládáno. Jak samci, tak samice mohou využívat alternativní rozmnožovací strategie ke zvýšení svého vlastního reprodukčního úspěchu. V předložené práci jsme zdokumentovali výskyt hnízdního parazitismu (conspecific brood parasitism, CBP, 22 % hnízd), quasi-parazitismu (QP, 6.5 % hnízd) a mimo-párových paternit (extra-pair paternity, EPP, 51.2 % hnízd) u evropského poddruhu vlaštovky obecné (Hirundo rustica rustica). Na rozdíl od EPP a CBP, je quasi-parazitismus poměrně vzácný a byl popsán jen u několika druhů. Naše výsledky naznačují nenáhodnou distribuci QP, což z něj může činit, vedle EPP a CBP, třetí alternativní reprodukční strategii. Samčí ornamenty se pravděpodobně vyvinuly jako kondičně-závislé signály kvality svého nositele. V daném kontextu by tedy měla exprese takových znaků pozitivně korelovat s přežíváním jedince. Evoluční teorie předpokládá, že samice si k mimo-párovým kopulacím vybírají kvalitnější (více ornamentované) samce a mimo-párové paternity byly následně navrženy jedním z možných protagonistů v evoluci samčích pohlavních znaků. Evidence pro podporu tohoto tvrzení je však poměrně slabá. I přes intenzivní výzkum role EPP v pohlavním výběru se stále...
|
|
|
Prodloužená ocasní pera a jejich role v pohlavním výběru ptáků
Záleská, Josefína ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Klvaňová, Alena (oponent)
Prodloužená ocasní a nadocasní pera ptáků jsou brána jako exemplární příklad extravagantních sekundárních pohlavních znaků vzniklých v pohlavním výběru skrze samičí volbu. Tendence samic preferovat samce s co nejvyvinutějšími ornamenty může být vysvětlena pozitivní genetickou korelací mezi preferencí a ornamentem. Alternativně může vyvinutý ornament indikovat dobrou kondici a dědičnou viabilitu samce, a samice tak volbou ornamentovanějšího samce volí "dobré geny" pro své potomky. Pohlavní ornamenty mohou mít řadu negativních efektů na různé aspekty jedincova života, vyvážením těchto nevýhod by měl být zvýšený reprodukční úspěch ornamentovaných samců. Cílem této práce bude shrnout dosavadní poznatky o roli ocasních ornamentů v pohlavním výběru u ptáků, s ohledem na jejich vliv na viabilitu a atraktivitu samce v různých párovacích systémech. Tato práce poskytuje názorný přehled výskytů prodloužených ocasních per u ptáků a souhrn dostupné evidence fitness benefitů spojených s prodlouženými ocasními pery samců. Navzdory velkému zájmu o signalizační funkci ocasních ornamentů ptáků se většina výzkumu soustředí pouze na několik málo modelových druhů, s často neshodnými výsledky ohledně vztahu mezi prodlouženými ocasními pery a samčí aktraktivitou. Klíčová slova Prodloužená ocasní pera, pohlavní výběr,...
|
|
|
Macroecology and macroevolution of birdsong
Mikula, Peter ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Osiejuk, Tomasz S. (oponent) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Ptačí zpěv je jedním z nejúžasnějších zvuků v přírodě, který významným způsobem ovlivnil naše chápaní procesu evoluce od jeho formulace v devatenáctém století. Přes intenzivní vědecký zájem za posledních více než 100 let je naše chápaní ekologie a evoluce ptačího zpěvu na velkých prostorových a fylogenetických škálách značně neúplné. Odpověď na mnohé základné otázky by mohla přinést globální syntéza zahrnující velkou část světové diverzity ptáků a kombinující mezioborový přístup. V předložené disertační práci jsem proto spolu se svými spolupracovníky prozkoumal vzory v makroekologii a makroevoluci zpěvu pěvců (Řád: Passeriformes), které představují nejdiverzifikovanější a nejvíc rozšířený ptačí řád současnosti. Zvláštní pozornost jsme věnovali trojici klíčových zpěvných fenoménů: (1) komplexitě zpěvu, (2) výšce (frekvenci) zpěvu a (3) přítomnosti samičího zpěvu. Abychom vyplnili některé důležité mezery v našem současném poznání, využívali jsme v rámci řešení tohoto projektu "velká data" z volně dostupných databází založených na bázi občanské vědy a ostatních otevřených zdrojů. Tato data byla následně analyzována pomocí kombinace fylogenetických komparativních a prostorových makroekologických analýz. Od publikace Darwinova průkopnického díla jsou komplexní zpěvy obecně považovány za výsledek sexuální...
|
|
|
Significance of predation for breeding ecology and conservation in shorebirds
Kubelka, Vojtěch ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Albrecht, Tomáš (oponent) ; Hötker, Hermann (oponent)
Predace je nejčastější příčinou reprodukčního neúspěchu a silně ovlivňuje hnízdní produktivitu a celkovou populační dynamiku ptáků. Zároveň významně ovlivňuje evoluci jejich životních strategií. Výzkum faktorů ovlivňujících míru predace a kvantifikace následků predace jsou velmi významné z pohledu evoluční ekologie i druhové ochrany, zejména v současně se rychle měnícím světě. V této dizertační práci řeším vztahy mezi: mírou predace hnízd nebo kuřat, environmentálními faktory a životními strategiemi, vše společně s následky pro populační dynamiku a ochranu přírody. Skupina bahňáků představuje vhodný modelový systém ze třech důvodů: 1) bahňáci jsou rozšířeni celosvětově; 2) hnízdí převážně na zemi a jejich hnízda mají mezidruhově velmi podobný vzhled pro potenciální predátory; 3) hnízdní predace u bahňáků je dostatečně prostudována napříč celým světem. V rámci dvou částí této dizertační práce, Predace v zemědělské krajině a Mezidruhové interakce a anti-predační strategie, podporujeme termoregulační hypotézu velikosti hnízdní výstelky, nikoliv však anti-predační adaptaci (Kapitola 2). Dále z predační perspektivy diskutujeme dvojitou výhodu kuřat vylíhnutých z větších vajec na začátku hnízdní sezóny s větším množstvím dostupné potravy (Kapitola 3). Představujme vhodné řešení, jak efektivně značit...
|
|
|
Latitudinální a altitudinální změny v morfologii spermií a odhadované míře promiskuity u pěvců
Krejčířová, Zuzana ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Sexuální promiskuita, tedy to, že samice kopulují s více než jedním samcem, je poměrně běžným jevem u společensky monogamních ptáků, a to zejména u pěvců. Předpokládá se, že toto chování ovlivňuje vývoj různých anatomických rysů spojených se samčí schopností překonat ostatní samce v kompetici spermií. Vysoká míra promiskuity je ve vícedruhových srovnáních spojena s vyšší relativní velikostí varlat, může ale také ovlivnit fenotyp spermií a další samčí fenotypy. Morfologie spermií se zřetelně liší mezi jednotlivými ptačími druhy a některé studie naznačují, že stabilizační postkopulační selekce na délku spermií je zodpovědná za spojení mezisamčí variability v délce spermií a úrovně promiskuity. Nicméně spojení mezi dalšími fenotypovými znaky a promiskuitou zůstává nejasné. V této studii se zaměřuji na charakteristiky spermií ve vztahu k odhadnuté míře promiskuity u pěvců tropické a temperátní klimatické zóny, a na altitudinálním gradientu v tropech. Zjistila jsem, že koeficient variability v délce spermií, mezisamčí (CVbm) i vnitrosamčí (CVwm), byl dobrým indexem promiskuity. Také odhaluji relativní velikost kloakálního výčnělku jako anatomický znak úzce spojený s úrovní kompetice spermií mezi druhy. Nenašla jsem žádné spojení mezi latitudou či altitudou a odhadovanou mírou promiskuity. Naproti tomu...
|
|
|
Exprese ornamentů a celoživotní reprodukční úspěch samců vlaštovky obecné (Hirundo rustica)
Wnuková, Lucie ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Klvaňová, Alena (oponent)
Během života jedince dochází v jeho organismu ke změnám, které vedou ke zhoršení fenotypu, přežívání a reprodukce. Fenotypové znaky často zvyšují svou expresi s věkem jedince. Vysoká míra exprese fenotypových znaků v mladém věku může vést ke snížené pravděpodobnosti přežití do další sezóny, a tím může ovlivnit reprodukční úspěch jedince, proto se organismy potýkají s trade-off, kdy se rozhodují mezi alokací omezených zdrojů buď do reprodukce v podobě exprese extravagantních pohlavních ornamentů nebo do délky života. Pokud ornament funguje jako handicap bude jeho přehnaná velikost snižovat životaschopnost nekvalitních jedinců, čímž se ornament stává prediktorem kvality jeho nositele, a jeho velikost ukazuje na schopnost přežití do další sezóny. Pokud ornamenty či délka života způsobují rozdíly v reprodukčním úspěchu, jsou pod tlakem pohlavního výběru. Variabilitu v reprodukčním úspěchu, hlavně u monogamních druhů, může zvyšovat také alternativní reprodukční strategie, kterou je účast v mimopárových kopulacích. Tato strategie může zvyšovat příležitost k selekci daného znaku, který hraje roli při výběru mimopárového partnera. V této práci jsem testovala, jak se mění délka nejkrajnějších rýdovacích per a zbarvení břicha v průběhu života samců sociálně monogamní vlaštovky obecné (Hirundo rustica). Dále...
|
|
|
Latitudinální trend v rychlosti růstu per a koncentrace steroidních hormonů v peří ptáků
Brzobohatá, Tereza ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Životní strategie ptáků lze rozlišit na pomalé, charakterizované většími investicemi do budoucí reprodukce, a rychlé, charakterizované většími investicemi do aktuální reprodukce. Koncept pace-of-life syndromů označuje koevoluci životních strategií a souvisejících fyziologických, imunologických a behaviorálních znaků. Ptáci z tropických oblastí oproti ptákům z mírného pásu vykazují pomalejší životní strategie (delší péče o mláďata, pozdější dospívání, menší snůšky, pomalejší metabolismus). Podél latitudinálního gradientu byly u tropických ptáků zaznamenány snížené investice do množství (hmotnosti) celkového opeření. Zůstává však nejasné, zdali existuje latitudinální trend i v samotném růstu per, a zdali je růst per pomalejší u tropických druhů. Tropičtí ptáci mají nižší bazální hladiny kortikosteronu a testosteronu, nicméně dostupné studie jsou založeny převážně na analýzách hormonů z krevní plazmy. Prvním cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit rozdíly v investicích tropických (Kamerun) a temperátních (ČR) pěvců do rychlosti růstu ocasních per metodou komparativní ptilochronologie. Druhým cílem diplomové práce byla analýza koncentrací steroidních hormonů vybraných temperátních (ČR) pěvců z peří pomocí HPLC/MS. Při kontrole na délku pera a tělesnou hmotnost byly zjištěny pomalejší růstové...
|
|
|
Postkopulační pohlavní výběr a selekce na fenotyp spermií u vlaštovky obecné
Míčková, Kristýna ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Svobodová, Jana (oponent)
Fenotyp spermií je zásadním ukazatelem kvality ejakulátu samců a může mít výrazný vliv na jejich reprodukční úspěch. Fenotyp spermií je značně variabilní mezi druhy, ale rozdíly lze najít i mezi jedince jednoho druhu. Tyto rozdíly mohou být způsobeny věkem samce či postkopulační selekcí. V této práci jsem se zabývala (1) variabilitou ve fenotypem spermií u vlaštovky obecné (Hirundo rustica), (2) analýzou změn v kvalitě ejakulátu samců s věkem, (3) vztahem mezi morfologií spermií a rychlostí spermií, (4) vlivem fenotypu spermií (morfologie, motilita) na fertilizační úspěch samce s využitím rozsáhlého datasetu 174 pozorování pro 130 samců a údajů o mimopárovém úspěchů samců a (5) experimentálním studiem vlivu samičího prostředí na rychlost spermií. Z testovaných proměnných pouze délka krčku korelovala s věkem samce. Starší samci měli kratší krček spermií než mladší jedinci. Mezi věkem a reprodukčním úspěchem samců však nebyl prokázán žádný vztah. Celková délka spermií negativně ovlivňovala rychlost spermií a zároveň byl prokázán pozitivní vliv relativní délky krčku na rychlost spermií. Celkový reprodukční úspěch samců nebyl ovlivněn žádnou z testovaných proměnných. Samci s kratším relativním krčkem měli méně cizích mláďat ve vlastním hnízdě a samci s kratšími spermiemi a delším relativním krčkem...
|
host ::
RSS.