|
| |
|
| |
|
|
Ke vztahu Rádl - Masaryk
Pauza, Miroslav
Vztah Rádla k Masarykovi je charakterizovatelný jako pokus o samostatné domýšlení masarykovských teoretických podnětů. Současně zde existují důležité diference v pojetí idejí. Rozcházejí se v hodnocení Humova skepticismu, v koncepcích role člověka v dějinách, v pojetí vztahu Čechů a Němců, národa, národnosti a státu.
|
|
| |
|
|
Johann Loserth a český středověk
Soukup, Pavel
Článek rozebírá vztah historika Johanna Losertha k českým středověkým dějinám i k německým historikům v Čechách. Věnuje se Loserthovu vědeckému studiu českých kronik a jeho zájmu o recepci Wyclifova učení v Čechách 15. století.
|
|
| |
|
|
Přednáškový cyklus Jednoty filosofické o národnosti z roku 1918. Význam, koncepce, průběh
Hermann, Tomáš
Tématem článku je rozbor přednáškového cyklu o podstatě národa, který roku 1918 uspořádala Jednota filosofická, český spolek pro pěstování filosofie. První část hodnotí veřejnou činnost Jednoty filosofické v době války. Druhá část popisuje okolnosti a průběh cyklu Přednášek o podstatě národnosti, ve kterém vystoupila, měla vystoupit a diskutovala řada předních českých odborníků nejrůznějších oborů a myšlenkových orientací. Konec války a nová státnost podtrhly význam diskutovaných otázek, na druhou stranu vedly k postupnému ukončení cyklu, který již ztratil svůj původní smysl. Třetí část přináší konkrétní historickou rekonstrukci průběhu cyklu. Ve čtvrté části jsou pak analyzovány dobové diskuse zastoupených odborníků a jejich koncepce v teorii národa.
|
|
|
Originalita vědy a problém plagiátu. Tři výstupy Emanuela Rádla k jazykové otázce ve vědě z let 1902-1911
Hermann, Tomáš
Námětem příspěvku jsou vybrané publicistické polemické výstupy biologa a filosofa Emanuela Rádla (1873-1942) z dvou desetiletí před první světovou válkou, které se dotýkaly problémů národních jazyků ve vědě: 1. V drobné replice z roku 1902 profesoru v Lipsku R. Fickovi šlo o obecnou otázku smyslu provozování vědy v národních jazycích malých národů. 2. V delším samostatném eseji z roku 1910 o povaze české přírodovědy Rádl reagoval na paušální obvinění české vědy z nepůvodnosti a plagiátorství německých vzorů. 3. Současně Rádl sám zamířil přímo do nitra české vědecké obce, když z plagiátorství obvinil svého kolegu botanika K. Domina. Následná zuřivá polemika zasáhla část tehdejší přírodovědecké obce. Biografické okolnosti vztahující se k jedné osobě ukazují jeden typ dobových úvah o jazykové otázce ve vědě.
|
|
|
Projekt asubjektivní fenomenologie Jana Patočky. Příspěvek evropské filosofii z doby normalizace
Hermann, Tomáš
Konferenční příspěvek, přepracovaný do rozsáhlejší studie, syntetickým způsobem hodnotí filosofický vývoj českého myslitele Jana Patočky (1907-1977), kulminující v období normalizace filosofickým projektem "asubjektivní fenomenologie". Studie sleduje na jedné straně původ, charaker a jedinečnost tohoto projektu v souvislosti evropské, fenomenologicky orientované filosofie 20. století. Na druhé straně si všímá významu Patočkovy odborné a pedagogické práce pro českou vzdělanost v době politické nesvobody, jako jednoho z center kontinuity českého nezávislého myšlení. V rámci studie je také poprvé hodnocena Patočkova nově objevená korespondence s českým nakladatelem Františkem Laichterem, zahrnující období od třicátých do sedmdesátých let.
|
|
| |
host ::
RSS.