|
|
Rozdílná jaderná lokalizace aberantních a normálních homologů chromosomu 8 v intaktních nebo NaBt diferencovaných buňkách HT-29
Harničarová, Andrea ; Bártová, Eva ; Kozubek, Stanislav
Lidská adenokarcinomová linie HT-29 je charakteristická početnými strukturálními aberacemi chromozómů. Buňky HT-29 mají za normálních podmínek nediferencovaný fenotyp, v přítomnosti různých induktorů diferenciace, např. butyrát sodný (NaBt), dochází k jejich přeměně na entorycyty, která je provázena řadou biochemických a morfologických změn. V těchto buňkách jsme prostřednictvím metody FISH v rámci homologického páru chromozomů 8 rozlišili aberantní a normální chromozóm. Analýzy jaderných parametrů ukázaly rozdíl v radiálním umístění mezi chromozómy. V porovnání s normálním chromozómem 8, byl aberantní chromozóm umístěn blíže k periferii jádra. Přítomnost induktoru NaBt neměla vliv na radiální distribuci normálního a aberantního chromozómu.
|
|
|
Cytologická studie modelů DNA metylace a metylace histonů u lidských buněčných linií
Skalníková, M. ; Bártová, Eva ; Kozubek, Stanislav ; Kozubek, Michal
Epigenetické procesy jsou definovány jako dědičné změny ve funkcích genomu, které nastávají bez změny v primární sekvenci DNA. Genová exprese, chromozomová segregace, DNA replikace, reparace a další rekombinantní děje neprobíhají pouze na samotné molekule DNA, ale také na chromatinovém templátu. DNA metylace společně s metylací histonů na lysinových zbytcích představují rámcový vztah pro dlouhodobé epigenetické udržovací mechanismy regulace genové exprese.Objevy, že enzymy mohou reorganizovat chromatin do tzv. „otevřené“ a „neotevřené“ konfigurace odhalují více epigenetické mechanismy, které podstatně rozšiřují informaci potencionálního histonového kódu. U živočichů je heterochromatin charakterizován metylací CpG ostrůvků na molekule DNA a metylací lysinu 9 na histonu H3 (H3-K9), zatímco euchromatin je spojován s metylací lysinu 4 na histonu H3 (H3-K4).
|
|
|
Analýza genové exprese kolorektálního karcinomu detekované cDNA mikročipy pomocí kombinace různých vyhodnocovacích přístupů
Jansová, E. ; Krontorád, P. ; Svoboda, Z. ; Koutná, I. ; Pavlík, T. ; Kozubek, Michal ; Jarošová, M. ; Žaloudík, J. ; Kozubek, Stanislav
Tato práce je zaměřená na porovnání genové exprese kolorektálního karcinomu a zdravé epiteliální tkáně tlustého střeva pomocí Human 1.7K cDNA mikročipů a identifikace genů se změněnou expresí v nádorové tkáni. Tato studie byla provedena na 12 pacientech s nádorem tlustého střeva. Pro zajištění důvěryhodnosti dat byla analýza cDNA microarray provedena kombinací několika programů pro analýzu obrazu a statistických metod. Výsledkem této analýzy byla identifikace 22 genů se změněnou expresí v nádorové tkáni oproti zdravému epitelu. Pomocí hierarchického klastrování byla provedena klasifikace pacientů s kolorektálním karcinomem podle výskytu metastáz v lymfatických uzlinách a bylo detekováno 6 genů, které by mohly sloužit jako potenciální metastatické markery.
|
|
|
Dynamika pohybu a umlčování transgenních lokusů HP1 v živých buňkách
Ondřej, Vladan ; Kozubek, Stanislav ; Lukášová, Emilie ; Matula, Pa. ; Matula, Pe. ; Kozubek, Michal
Na živých buňkách byla studována jaderná lokalizace a pohyblivost transgenních lokusů barvených Cy3. Pozorování ukázala výskyt několika kopií transgenů v každém buněčném jádře. Většina kopií byla lokalizována v centrometrickém heterochromatinu definovaném HPlbeta-GFP fúzním proteinem, menšina kopií v euchromatinu. Sledování lokusů prokázalo jejich omezený difúzní pohyb v krátkém časovém rozmezí. Během dlouhodobého sledování HP1beta domén a transgenních lokusů jsme zjistili, že ve většině případů proximita těchto objektů klesá v čase. Změny v pozici HP1 domén byly velmi malé, ale transgenní lokusy vykazovaly pohyb směrem k relevantní HP1 doméně. Naše data podporují myšlenku, že buněčná jádra se skládají z několika oddělených výše organizovaných kompartmentů. Geny se uvnitř těchto kompartmentů přemísťují, což je v konečném důsledku spojeno se změnami jejich exprese.
|
|
|
Obrazová analýza pohybu struktur uvnitř buněk
Matula, Pe. ; Ondřej, Vladan ; Kozubek, Stanislav
Analýza časových sérií obrázů živých buněk vyžaduje automatizaci. Tento příspěvek popisuje hlavní rysy softwarového balíku, který byl k tomuto účelu vytvořen v naší laboratoři. Prezentuje několik vylepšení námi nedávno publikované metody pro sledování pobybu buněčných struktur. Chování metody je vyhodnoceno na obrázcích heterochromatinových oblastí definovaných HP1beta-GFP fúzním proteinem. Výsledky ukazují, že pro tento typ dat je navržená metoda velmi vhodná.
|
|
|
Využití vysokorozlišovací cytometrie ke studiu živých buněk
Vařecha, M. ; Amrichová, J. ; Ondřej, Vladan ; Lukášová, Emilie ; Kozubek, Stanislav ; Matula, Pa. ; Matula, Pe. ; Kozubek, Michal
Použití fluorescenčních proteinů v buněčné biologii přináší nové poznatky často odlišné od experimentů dosud prováděných pouze in situ. Tato práce představuje metodu studia živých buněk v čase ve 2D i 3D pomocí vysokorozlišovací cytometrie, popisuje také snímání obrazových dat i jejich analýzu. Jako vzorky byly použity živé buňky, jak geneticky obohacené o geny kódující fúzní fluorescenční proteiny, tak obarvené fluorescenčními sondami vhodnými pro živé buňky. Jeden z našich projektů se soustřeďuje na studium mitochondriálních a jaderných apoptotických procesů v živých buňkách a druhý projekt se zabývá studiem topographie telomer a četností telomerických asociací v různých typech lidských nádorových a zdravých buněk. V našich experimentech používáme buňky, které jsou stabilně nebo tranzientně transfekovány plazmidovou DNA kódující mitochondriální apoptotické nebo na telomery se vázající proteiny s připojenými fluorescenčními proteiny.
|
|
|
Rychlé snímání obrazu živých buněk a jeho limity
Matula, Pa. ; Kozubek, Michal ; Kozubek, Stanislav ; Ondřej, Vladan
Technika cytometrie s vysokým rozlišením (HRCM) vyvinutá v naší laboratoři umožňuje automatizované (2D i 3D) snímání a analýzu fluorescenčně obarvených buněk. Cytometr dokáže zpracovat velké množství buněk s vysokým rozlišením. Snímání může být opakováno v čase. To umožňujestudie na živých buňkách. Pokud jsou studovány velmi krátké události v živých buňkách je je nutné snímat s velkou frekvencí. Nejvyšší dosažitlná frekvencesnímání závisí na technických parametrech motorizovaných částí cytometru (zejména na snímací rychlosti kamery, rychlosti výměníku filtrů a rychlosti axiálního posunu)a na řídícím software, který musí být náležitě optimalizován. V článku jsou shrnuty limity současné sestavy a uveden seznam vzorkovacích frekvencí pro různé zobrazovací módy.
|
|
|
Vztah HP1 proteinů k centrometrickému heterochromatinu charakterizovaný přítomností H3(K9) a absencí H3(K4) dimetylace
Bártová, Eva ; Harničarová, Andrea ; Pacherník, J. ; Galiová-Šustáčková, Gabriela ; Kozubek, Stanislav
V našich experimentech jsme studovali jaderné uspořádání HP1 proteinů (alfa, beta, gama) a vybraných typů modifikací histonů ve vztahu k centromerickému heterochormatinu lidských a myších chromosomů. Uspořádání HP1 proteinů do specifických ohnisek bylo charakteristické tím, že menší ohniska byla lokalizována na periferii interfázních jader, zatímco rozsáhlejší HP1 oblasti byly asociovány s jadérky lidských buněk. Heterochormatin vybraných centromer (9cen, 14/22cen a Ycen) těsně přiléhal k velkým ohniskům HP1 beta proteinu. Immuno-FISH analýzy odhalili, že studované centromery byly H3(K9) dimethylovány, zatímco H3(K4) dimethylace nebyla v těchto oblastech nepřítomna.
|
|
| |
host ::
RSS.