|
|
Individuální růst značkových jedinců kapra obecného (Cyprinus carpio f. domestica) ve dvou rozdílných nádržích povodí Moravy (ČR) v prvním roce po vysazení násad
Habán, V. ; Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Mareš, J. ; Peňáz, Milan
V příspěvku jsou uvedeny výsledky srovnání růstu značkovaných jedinců kapra obecného ve dvou rozdílných nádržích, Novomlýnské a Dalešické, v prvním roce po vysazení násady. Do Novomlýnské nádrže bylo vysazeno 10000 značkovaných jedinců a do Dalešické 4000 značkovaných jedinců kapra obecného. Růst kapra obecného byl v průběhu prvního roku expozice v mělkovodní Novomlýnské nádrži dvojnásobně intenzívnější(TL=46,4 cm, w=2,26 kg) než v hlubokovodní Dalešické nádrži (TL=37,0 cm, w=1,08 kg), která se vyznačuje specifickým hydrologickým režimem. Významné rozdíly byly zjištěny ve všech dalších sledovaných parametrech. Růst kapra obecného byl v Novomlýnské nádrži obdobný jako v rybničních podmínkách, kdežto v Dalešické nádrži jako v tzv. volných vodách.
|
|
|
Charakteristika exploatace parmy obecné, ostroretky stěhovavé, jelce tlouště a jelce jesena v říčním a jezerním ekosystému
Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan
V příspěvku je dokumentována charakteristika exploatace 4 říčních druhů ryb, parmy obecné (Barbus barbus), ostroretky stěhovavé (Chondrostoma nasus), jelce tlouště (Leuciscus cephalus) a jelce jesena (L. idus) v říčním a tzv. jezerním (přehradním) ekosystému na příkladu rybářského mimopstruhového revíru Dyje 7 na řece Dyji. Na základě výsledků víceleté analýzy úlovků uvedených druhů ryb byl dokumentován vliv fragmentace toku na snižování početnosti přirozených populací reofilních druhů ryb v uvedeném úseku řeky Dyje (v místě Mušovské přehradní nádrže) a z toho vyplývající nutnost posilování těchto populací v navazujících úsecích řeky, zejména formou vysazování uměle vyprodukovaných násad ryb a perspektivně vybudováním funkčních rybích přechodů.
|
|
|
Individuální růst a hmotnostní kondice kapra obecného (Cyprinus carpio m. domestica) v Novomlýnské nádrži (předběžné výsledky)
Habán, V. ; Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Mareš, J.
V roce 2001 bylo zahájeno individuální značkování násady kapra obecného (C. carpio f. domestica) ve stáří K2. Celkově bylo v letech 2001-2005 kotvičkovou značkou označeno 10 000 jedinců a vypuštěno do Novomlýnské nádrže na řece Dyji. Podle 36 údajů o zpětně odlovených jedincích v roce 2004 dosahoval kapr obecný ve třetím roce života, tj. po 11-12 měsících expozice v nádrži (D 316-377; průměr 345,3), hmotnosti 1500-3900 g (průměr 2264,4+-802,6 g) a celkové délky 420-530 mm (průměr 464+-33 mm). Tyto hodnoty prokazují vysokou trofickou úroveň Novomlýnské nádrže napuštěné v roce 1988. Při srovnání s údaji z území ČR a SR (z tzv. volných vod a z produkčních rybničních podmínek) byl růst vysazené násady v přirozených podmínkách Novomlýnské nádrže srovnatelný a vyšší, což je z hlediska produkčního velmi efektivní.
|
|
|
Srovnání růstu juvenilního (1+) jesetera malého (Acipenser ruthenus) při použití experimentální a komerční diety
Baránek, V. ; Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan ; Cileček, M. ; Mareš, J. ; Jirásek, J. ; Spurný, P.
Cílem práce bylo srovnání růstových vlastností juvenilního jesetera malého (1+) při použití rozdílných krmných směsí. Experiment probíhal od 25.7. do 4.9.2005 (42 dnů) na průtočných žlabech v objektu líhně Rybníkářství Pohořelice. Ryby byly rozděleny do 4 skupin po 45 ks. Použita byla experimentální krmná směs (44/12) a komerční krmná směs firmy Skretting ve dvou opakováních. Experiment potvrdil velice dobrou růstovou schopnost juvenilního jesetera malého v podmínkách pokusného odchovu při současné příznivé konverzi krmiva. Výborných parametrů bylo dosaženo při krmení komerční dietou - FCR 0,82, resp. 0,87 a SGR 2,17, resp. 2,02 % za den při DFR 2 %. Skupiny krmené experimentální dietou dosáhly následujících hodnot: FCR 1,27, resp. 1,26 a SGR 1,45, resp, 1,46 % za den při DFR 2%. Dosažené výsledky otevírají možnost produkce násad jesetera malého pro tekoucí vody intenzivním odchovem.
|
|
| |
|
| |
|
|
Výskyt a charakteristika úlovků jelce jesena (Leuciscus idus Linnaeus, 1758) v povodí řeky Moravy
Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan
Jelec jesen Leuciscu idus náleží mezi autochtonní, méně frekventované a ohrožené druhy ryb ichtyofauny České republiky. V roce 2004 byl uloven na 51 mimopstruhových (MP) revírech Moravského rybářského svazu (MRS) na vodní ploše 4622,4 ha. Celkem bylo v roce 2004 uloveno 432 jedinců jelce jesena (=0,31 ks.ha-1, =0,25% z celkového množství vylovených ryb všech druhů) o celkové hmotnosti 332 kg (= 0,23 kg.ha-1, =0,10% celkové biomasy úlovku všech druhů). Průměrná kusová hmotnost byla 0,78 kg. V letech 1990-2004 bylo v MP revírech MRS průměrně ročně uloveno 0,11 ks.ha-1 (=0,067 % celkové početnosti úlovku všech druhů) a 0,075 kg.ha-1 (=0,035% celkové hmotnosti úlovku všech druhů ryb). V letech 1953-1978 bylo v říčním revíru Dyje 7 uloveno průměrně ročně 1,67 ks.ha-1 a 1,41 kg.ha-1 jelce jesena. Celkový trend úlovků byl klesající. Byla realizována legislativní ochrana druhu a vysazování násad.
|
|
|
Rod kapr Cyprinus Linnaeus, 1758 - aktuální přehled o druhové diverzitě
Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan ; Prokeš, Miroslav
V rodu kapr (Cyprinus) je obsaženo aktuálně 22 taxonů druhové úrovně a jsou členěny do dvou podrodů: Cyprinus s. str. (se 17 druhy) a Mesocyprinus (s 5 druhy). Typický taxon prvního podrodu Cyprinus (C.) carpio je hodnocen jako polytypický (se 4 poddruhy). Ze 17 druhů z podrodu Cyprinus jsou 8 endemité, vyskytující se jen v čínské provincii Yunnan (=Junan), 1 druh (C. qionghaiensis) v provincii Sechwan, 1 druh (C. acutidorsalis) na ostrově Hainan, 5 druhů v severním až středním Vietnamu a 1 druh (C. intha) v Barmě. Zeměpisná distribuce 4 poddruhů (C. carpio) je v souladu s bývalými názory (Kirpichnikov 1967) a množstvím 2 - 3 domestikačních center (Baruš et al. 2002). V podrodu Mesocyprinus registrované druhy jsou čínské faunistické elementy s C. multitaeniata, zjištěným také v severním Vietnamu.
|
|
|
Druhová diverzita ryb přítoků říčky Hané
Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan ; Koubková, B. ; Gelnar, M.
V předloženém příspěvku jsou uvedeny základní ekologické parametry společenstva ryb Brodeckého potoka (BP) a Rostěnického potoka (RP). V BP se vyskytovalo 18 druhů ryb, v RP 11 druhů ryb a v celém systému říčky Hané 30 druhů ryb. Index druhové diverzity ryb (H´) v BP kolísal v rozmezí od 0,3358 do 1,7161, abundance byla 14359-66818 jedinců ryb.ha-1 a biomasa byla 51,6-576,6 kg.ha-1. Mřenka mramorovaná (Barbatula barbatula) se vyskytovala v RP pouze na lokalitách, kde se nenacházely dravé druhy ryb (štika obecná Esox lucius, candát obecný Sander lucioperca a okoun říční Perca fluviatilis). Dominance mřenky mramorované byla na jednotlivých lokalitách 3,72-94,06% a biomasa byla 18,84-53,1 6 kg.ha-1. Index druhové diverzity ryb v RP kolísal od 0,7496 do 1,7268, abundance byla 4490-14578 jedinců ryb.ha-1 a biomasa byla 72,1-961,1 kg.ha-1. Mřenka mramorovaná se vyskytovala pouze v místě vyústění RP do říčky Hané v dominanci 3,79% a biomase 3,9 kg.ha-1.
|
|
|
Výsledky hospodaření se sumcem velkým (Silurus glanis) ve vybraných nádržích (revírech MRS)
Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan
Byl charakterizován dlouhodobý vývoj úlovků sumce velkého v rybářském mimopstruhovém revíru Dyje 7 (Moravský rybářský svaz) v letech 1951-2003. Dále byly analyzovány výsledky hospodaření se sumcem velkým v šesti přehradních nádržích (Plumlov, Vranov, Brno, Letovice, Mohelno a Mušov. V období tzv. říční periody revíru Dyje 7 (1953-1975) byly průměrné roční úlovky sumce velkého 7,9 jedinců (0,13 jedinců.ha-1) a 31,9 kg (0,53 kg. ha-1). Průměrná individuální hmotnost byla 5,18 kg. V období tzv přehradní periody (1982-2003) byly úlovky významně vyšší: 88 jedinců (0,17 jedinců.ha-1) a 1342,6 kg (2,58 kg. ha-1). Průměrná individuální hmotnost byla 11,62 kg. Z hlediska kvantity úlovků došlo k nástupu tzv. sumčí fáze vývoje nádrže až v 17. roce jejího provozu. Při analýze hospodaření se sumcem velkým v šesti různých nádržích byl prokázán pozitivní vliv velikosti nádrže na hodnoty exploatace, naopak vliv stáří nádrže a nadmořské výšky prokázan nebyl.
|
host ::
RSS.