|
|
Příspěvek k mapování plasticity u ježatky kuří nohy (Echinochloa crus-galli (L.) P.B.) v solí kontaminované půdě
Šerá, Božena ; Gajdová, Iveta ; Nováková, Markéta
Ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli (L.) P.B.) patří mezi významné plevele okopanin především v teplejších částech našeho státu. Při výzkumu vegetace rostoucí kolem silnic a dálnic byl tento druh opakovaně nacházen kolem různých typů komunikací. Druh má pravděpodobně širokou niku, která umožňuje jeho růst i v nepříznivých podmínkách solí kontaminovaných okolí silnic. Cílem práce bylo potvrdit, že ježatka kuří noha může úspěšně růst v zasoleném substrátu a také stanovit, jaká koncentrace solí je pro její růst inhibující. Testy v růstové místnosti probíhaly na mladých rostlinách, které byly pěstovány ve standardním půdním substrátu s přidaným chloridem sodným (NaCl: 0,12 %, 0,25 %, 0,50 %, 0,99 %, 1,96%). Testy prokázaly úspěšný nárůst podzemní i nadzemní biomasy u substrátů s koncentrací NaCl nižší nebo rovno 0,99 %. U koncentrace 1,96 % byl zjištěn významný pokles v přírůstcích a v tvorbě biomasy jak podzemních tak nadzemních orgánů. Růst rostlin pod různým stresem zasolení je blíže diskutován v textu.
|
|
|
Regenerační schopnosti rozrazilu nitkovitého (Veronica filiformis SM.)
Šerá, Božena
Experiment byl založený na testování schopnosti klonálního šíření rozrazilu nitkovitého (Veronica filiformis Sm.) z částí lodyh bez použití stimulačních prostředků. Byly rozlišovány dva terminální řízkovanci (hlavní terminal s dvěmi nody, postranní terminal s dvěmi nody) a dva řízkovanci získaní ze střední části lodyhy (malý s jedním nodem, velký se dvěmi nody). Všechny typy řízkovanců vytvářely náhradní kořeny a zakořeňovaly v půdním substrátu i na louce, byly schopné přežít zimu, rozrůstat se a vykvést. Řízkovanci prosperovaly lépe v přítomnosti těchto lučních druhů: Lotus corniculatus, Medicago lupulina, Achillea millefolium, Plantago lanceolata, Taraxacum sect. Ruderalia, Trifolium repens a Crepis biennis. Nejúspěšnější z testovaných segmentů lodyh byly hlavní terminály, které vykazovaly největší počet přežitých jedinců, nejvíce kvetly a měly největší hmotnost biomasy.
|
|
|
Nárůst biomasy u rosičky krvavé (Digitaria sanguinalis (L.) SCOP.) v solí kontaminované půdě – skleníkový experiment
Nováková, Markéta ; Gajdová, Iveta ; Šerá, Božena
Rosička krvavá (Digitaria sanguinalis (L.) SCOP.) není uvedena na Ellenbergově seznamu halofytních druhů rostlin. Přesto je častým druhem běžně rostoucím podél silnic na solí kontaminovaných půdách. Testy ve skleníkovém prostředí byly zaměřeny na zjištění výše hodnot zasolení, při kterých rosička krvavá produkuje biomasu a při kterých již se projeví ztráty na biomase. Použit byl standardní půdní substrát kontaminovaný NaCl v rozsahu 0,12- 1,96 %. Testy prokázaly úspěšný nárůst podzemní i nadzemní biomasy u substrátů s nižší koncentrací NaCl. U vyšších koncentrací byly některé rostliny i přes ztráty na biomase schopné vytvořit generativní orgány a zralá semena. Bylo tak potvrzeno, že rosička krvavá je fakultativním halofytem.
|
|
|
Roadsides function as halophyte habitats in the landscape
Šerá, Božena
Vegetation lines along roads are localities of secondary habitation of salt-tolerant species. Along roads in the Czech Republic, at least sixteen wildly growing halophytes and many other salt-tolerant species were found. Roads are known for being corridors for not only migration of small animals, but also expansive, invasive and halophytic plants. Since many plants growing along roads are weeds, there is a real danger that these plants will invade nearby agricultural crops. Thus biological degradation of agricultural areas can be started, and consequently financial loss due to damaged harvest can be caused. This article discusses weed species and salt-tolerant species growing along roads of various types in the Czech Republic.
|
host ::
RSS.