240		socio-demographic
46718		changes
468527		of
22045		european
12412		cities
227459		its
4693		spatial
13299		consequences

1		S rychlejším technologickým pokrokem mají služby stále větší podíl na tvorbě HDP států. Otázkou je, zda jsou služby správně a dostatečně podporovány dostupnými prostředky informačních technologií. Práce bude příspěvkem k rozvoji nově vznikajícího akademického oboru Service Science, Management and Engineering zabývajícího se právě studiem služeb a stane se jeho součástí. Smysl kategorizace služeb je v určení jejich přehledné organizace pro další využití. Určité kategorizace služeb obecně nebo přímo v oboru informačních technologií byly již v průběhu let vytvořeny, ovšem budu se snažit přidat nové dělení nebo případně přidat své postřehy k vybraným stávajícím kategorizacím.
2		s rychlou spínací diodou
1		S rychlým rozvojem forenzní antropologie roste diskuse o její profesionalizaci a standardizaci. Cílem této práce je shrnout současný stav forenzní antropologie a vytvořit přehled faktorů, které ovlivňují formování této disciplíny. Pozornost je věnována standardizaci postupů, možnostem certifikace praktikujících odborníků a akreditaci orgánů. Dále je diskutováno současné doporučení pro metody odhadu pohlaví a věku v době úmrtí u kosterních pozůstatků dospělých jedinců a současně je shrnuto, jaké metody jsou skutečně praktikujícími odborníky používané.
1		S rychlým rozvojem trhu mobilních zařízení se neustále zvyšují nároky na kvalitu aplikací vyvíjených pro tato zařízení. Jedním z důležitých faktorů, které mohou ovlivnit kvalitu softwaru, je, kvůli dynamice vývoje tohoto odvětví, automatizované testovaní. Velký význam má testování grafického uživatelského rozhraní. Tato práce se věnuje konkrétním technikám pro platformu Android, která v současnosti patří k nejpoužívanějším mobilním platformám. Cílem práce je v prvé řadě popsat specifické faktory automatizovaného testování mobilních aplikací, které vyplývají ze specifických vlastností mobilních zařízení. Dalším cílem v teoretické části je nastínit několik možných přístupů k automatizovanému testování grafického uživatelského rozhraní na platformě Android. V praktické části je cílem ukázat možnosti vybraných testovacích nástrojů na konkrétním příkladu a vzájemně je porovnat dle předem stanovených kritérií.
1		S rychlým vývojem CCD detektorů se v astronomii v posledních několika letech začíná používat metoda zvaná Lucky Imaging. Ta, podobně jako adaptivní optika, umožňuje pořizování snímků s rozlišením blízkému difrakčnímu limitu, tedy umožňuje pozemskými přístroji pořizovat obrázky, které mají rozlišení podobné přístrojům umístěným mimo atmosféru. Ve srovnání s adaptivní optikou bývá Lucky Imaging levnější a méně náročný na přítomnost referenčních hvězd. Diplomová práce je implementace Lucky Imagingu do softwarového systému pro řízení pozorování RTS2. Podrobně jsou studovány tři algoritmy pro vyhodnocování ostrosti snímků a jejich výkon je porovnán na snímcích pořízených astronomickým dalekohledem. V druhé části práce jsou studovány dvě metody snímkové registrace, které jsou v práci použity pro potlačení šumu na obrázcích.
1		S tag
2		s těhotenstvím asociovaný protein A
1		S těhotenstvím přichází období plné změn. Ženě i partnerovi se mění životní hodnoty, dále dochází ke změně životního stylu, nastává také změna životních rolí. Gravidní žena má pocit, že nic nebude jako dříve. Těhotná žena je velmi citlivá a také i snadno zranitelná. Prenatální psychologie hledá odpovědi na otázky, jak mateřské chování a reakce ovlivňují psychologii budoucího dítěte. Obsah práce je zaměřen na význam a formy prenatálního attachmentu a způsoby jeho realizace. Cílem diplomové práce s názvem Vliv psychosomatické situace matek v těhotenství na prenatální vývoj dítěte je: za prvé zhodnotit psychosomatickou situaci těhotné ženy. Za druhé zhodnotit vliv psychosomatické situace na prenatální vývoj dítěte. Za třetí určit míru psychické (ne) pohody během těhotenství. Za čtvrté zhodnotit stav novorozence po porodu. Výzkumná studie představuje přehled o důležitosti vztahu mezi prenatálním a postnatálním attachmentem. Osloveno bylo třicet gravidních žen. Návratnost byla od patnácti gravidních žen, které souhlasily s vyplněním anonymní standardizované škály. Respondentky byly oslovované od února 2017 až do února 2018. Výzkumný soubor tvořily těhotné ženy a ženy po porodu z blízkého a vzdáleného okolí. Vyplnění Freyberghovy škály probíhalo přes vytvořený webový odkaz http://mail.scac.cz/mrIWeb/mrIWeb.dll?I.Project=V31_TEHOTENSTVI_PORIZOVANI. Vyhodnocení bylo provedeno pomocí kvalitativní metody, formou otevřeného, axiálního a selektivního kódování zakotvených tvrzení pomocí počítačového programu Atlas.ti. Další získané výsledky, zpracované pomocí statistiky, nám určily míru deprivace těhotných žen v jednotlivých trimestrálních období a po porodu, dle zkušeností s těhotenstvím. Výsledky z dostupného výběru, od žádné deprivace, až po těžkou deprivaci. Z výběrové skupiny 15 žen a jejich 405 odpovědí bylo zaznamenáno 2% odpovědí, což odpovídá střední míře deprivace. Každá respondentka trpí deprivací. Výsledky této studie naleznou uplatnění zejména v oborech prenatální psychologie a gynekologie. Budou sloužit jako pilotní výsledky pro plánovaný projekt CEP. Při daném počtu respondentek jsme neprokázali vztah mezi prenatální patologií, psychosomatické a postnatálním vztahem novorozence. Apgar skóre u novorozenců byl mezi osmi až deseti body a ne nižší.
1		S tématem duševní nemoci se lidé setkávali odjakživa, ale dnes se o něm diskutuje častěji, protože současná společnost klade na své členy stále více nároků, především zajistit existenci sobě i své rodině. To se totiž obecně považuje za základní kritérium sociálního fungování. V současnosti však neustále přibývá osob trpících duševním onemocněním, které by ovšem do určité míry mohly a chtěly pracovat a naplnit tak požadavky společnosti a uspokojit své potřeby spojené s prací. Proto se autorka rozhodla oblast zaměstnávání dlouhodobě duševně nemocných osob a nevýznamnější faktory ovlivňující jejich uplatnitelnost na trhu práce zmapovat vlastním výzkumem, což je zároveň cílem práce. Ke zmapování byl proveden kvantitativní výzkum metodou dotazování prostřednictvím techniky anonymního dotazníku. Ten byl distribuován klientům zařízení pro duševně nemocné osoby. Protože byl výzkum prováděn z pohledu člověka trpícího duševní nemocí, byly otázky zaměřeny na zjištění oblastí, v nichž tyto osoby vynikají, a které jim naopak činí potíže. Výsledky ukázaly, že není podstatný rozdíl, je- li nemocnou osobou muž či žena. Přestože existují určité rozdíly mezi pohlavími (např. ve vzdělání, absolvování odborných kurzů), nejsou tyto odlišnosti vázány na přítomnost duševní nemoci. Proto základní charakteristiky, jakými je pohlaví, věk, vzdělání, jazykové a odborné kompetence, korespondují s průměrem běžným ve zbytku populace a duševně nemocné osoby tedy nediskriminují. Avšak rozdíl u těchto osob spočívá v kognitivním deficitu ovlivňujícím výkon, práceschopnost, adaptabilitu a flexibilitu. Téměř 50 % osob z kategorie duševně nemocných se tedy uplatňuje na chráněném trhu práce anebo nepracuje kvůli obavám z nároků kladených na otevřeném trhu práce. Přínosem této práce je podle autorky poznatek, že lidé trpící dlouhodobou duševní nemocí jsou schopni samostatně či s menší podporou ve společnosti běžně fungovat, ale je potřeba brát v potaz kognitivní deficit ovlivňující osobnostní charakteristiky a chování lidí s duševním onemocněním. Na tento fakt je nutné pamatovat zejména při jejich zaměstnávání. To souvisí i s potřebou zlepšit informovanost potenciálních zaměstnavatelů, ale i úřadů práce, o problematice a specifických potřebách cílové skupiny dlouhodobě duševně nemocných osob, např. prostřednictvím besed a seminářů pořádaných organizacemi věnujícím se duševně nemocným osobám.
1		s téměř nulovou spotřebou