|
|
Sigmund Freud a životní příběh
Čermák, Ivo
V článku je objasněn příspěvek S. Freuda pro rozvoj narativního modu vědění v psychologii a psychoanalýze, který je patrný v jeho konceptu tzv. archeologické metafory i v jeho pojetí konstrukce/rekonstrukce v psychoanalýze. Oba koncepty jsou pojednány v souvislosti s historickou a narativní pravdou. Jsou identifikovány primární narativní struktury ve Freudově psychoanalýze a nabídnuty interpretační amplifikace mýtu o Oidipovi. Uvedeny jsou některé novější psychoanalytické narativní přístupy (D. Spence, R. Schafer).
|
|
|
Narativní paměť
Čermák, Ivo
Autor se v příspěvku věnuje vztahu mezi autobiografickou pamětí a narativním já. Dovozuje, jak narativní myšlení konfiguruje a refiguruje naši inkoherentní zkušenost, přináší jazyk a řád příběhu, napomáhá tvorbě významu událostí životního příběhu. Navrhuje koncept narativní paměti, v níž uchovávané vzpomínky mají takovou podobu, aby mohly být vybaveny jako příběh nebo jeho sekvence. Vyprávění je v této perspektivě chápáno jako akt imaginace, který je nezbytně přítomný v procesu neustálého hledání vlastní identity. Autobiografická a narativní paměť jsou podmínkou tohoto procesu. Studie je též pokusem o odlišení narativní a autobiografické paměti.
|
|
|
Narativní terapie: mnohohlasný chór
Čermák, Ivo
Stručně je charakterizována narativní terapie a důvody, které objasňují její existenci. Diskutovány jsou tři různé verze narativní terapie ů psychodynamická, kognitivně-konstruktivistická a sociálně-konstruktionistická, jejich zdroje, pojetí příběhu a dílčí varianty. Jsou uvedeny argumenty pro tvrzení, že životní příběh člověka sbližuje různé terapeutické přístupy. Psychoterapie se pak bez ohledu na teoretická východiska jeví jako proces tří překrývajících se stadií: 1. vyprávění příběhu, 2. čtení příběhu, 3. převyprávění životního příběhu.
|
|
|
Psycholog a umělecké dílo: význam doc.PhDr. Josefa Viewegha, CSc. pro českou a slovenskou psychologii
Čermák, Ivo
Autor analyzuje v příspěvku přínos díla Josefa Viewegha pro českou a slovenskou psychologii. J. Viewegh se jako jeden z mála českých psychologů inspiroval německou duchovědnou psychologií. Zaměřil se na otázku, zda umělecké dílo může přispět k poznání jeho tvůrce. Psychologii považoval důsledně za interdisciplinární obor, což dokládal svými výzkumy osobních dokumentů a tvůrčího procesu literátů, kteří spáchali sebevraždu. Subjektivní prožitek jako autentický výraz osobnosti považoval za validní zdroj informací pro porozumění jedinci.V článku jsou dále zmíněny Vieweghovy psychologické analýzy aforismu a jeho teorie fantazie a kreativity.
|
host ::
RSS.