|
Zkřehnutí oceli EUROFER´97 v důsledku tepelné expozice
Hadraba, Hynek ; Dlouhý, Ivo
Feriticko-martenzitická ocel se sníženou aktivací Eurofer´97 je kandidátním konstrukčním materiálem reaktorové nádoby uvažovaného fúzního reaktoru DEMO. Použití oceli Eurofer´97 je limitováno teplotou kolem 550°C. Cílem práce bylo popsat vliv krátkodobé a dlouhodobé teplotní zátěže na lomové vlastnosti oceli Eurofer´97. Krátkodobá teplotní zátěž byla simulována žíháním se stupňovitým ochlazováním, dlouhodobá teplotní zátěž pak dlouhodobým (5000 h) isotermickým žíháním při . Lomové chování oceli bylo posuzováno pomocí instrumentované zkoušky rázem v ohybu. V případě krátkodobé teplotní zátěže nebyl pozorován žádný vliv na lomové chování oceli Eurofer´97. Naproti tomu došlo po dlouhodobé teplotní zátěži k posunu tranzitní křivky nárazové práce o +5°C. Riziko zkřehnutí hranic zrn způsobené segregací fosforu je v případě oceli Eurofer´97 velmi nízké, zatímco zhrubnutí karbidů způsobuje její výrazné zkřehnutí.
|
| |
| |
| |
|
Konkurence transkrystalického a interkrystalického lomu jako projev degradace oceli
Dlouhý, Ivo ; Hadraba, Hynek ; Strnadel, B.
Význam práce lze spatřovat v kvantifikaci příčin a charakteristik, které řídí iniciaci interkrystalického křehkého lomu a jeho výskyt v konkurenci se štěpným lomem. Studována byla CrNi ocel komerční čistoty a stejná ocel se zvýšeným obsahem atomů nečistot, Sn a Sb. Interkrystalické zkřehnutí bylo indukováno stupňovitým ochlazováním aplikovaným u obou taveb. Lomová houževnatost byla určována na základě zkoušek tříbodovým ohybem jednak standardních těles a jednak těles typu Charpy s trhlinou. Byla analyzována relace štěpného napětí a kritického napětí pro interkrystalický lom, přičemž byla prokázána vhodnost těchto parametrů pro kvantifikaci kombinace transkrystalického a interkrystalického lomu. Při kvantifikaci morfologických rozdílů v lomových povrchů byla použita fraktální analýza.
|
|
Zacelování povrchových trhlin u nanokompozitní keramiky typu Al2O3/SiC
Flašar, Petr ; Dlouhý, Ivo ; Chlup, Zdeněk ; Ando, K.
Na nanokompozitní keramice typu Al2O3/SiC byla za použití ohybových vzorků s poloeliptickou povrchovou trhlinou připravenou za pomocí indentační techniky měřena pevnost v ohybu a sledována schopnost zacelování povrchových trhlin. Vzorky v podobě trámečků pro zkoušky tříbodovým a čtyřbodovým ohybem byly připraveny keramografickými metodami. Pevnost v ohybu a lomová houževnatost byly měřeny za použití tří a čtyřbodového ohybu. Pro zacelování vzorků s povrchovou trhlinou bylo použito žíhání při 1573 K po dobu 1 h. Pro faktografickou analýzu povrchů vzorků a lomů byly použity techniky světelné a elektronové mikroskopie. Pro sledovaný materiál byla zjištěna velmi dobrá schopnost zacelení povrchových trhlin velikosti do 250 μm zasahujících do hloubky nejvýše 100 μm.
|