Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zkřehnutí oceli EUROFER´97 v důsledku tepelné expozice
Hadraba, Hynek ; Dlouhý, Ivo
Feriticko-martenzitická ocel se sníženou aktivací Eurofer´97 je kandidátním konstrukčním materiálem reaktorové nádoby uvažovaného fúzního reaktoru DEMO. Použití oceli Eurofer´97 je limitováno teplotou kolem 550°C. Cílem práce bylo popsat vliv krátkodobé a dlouhodobé teplotní zátěže na lomové vlastnosti oceli Eurofer´97. Krátkodobá teplotní zátěž byla simulována žíháním se stupňovitým ochlazováním, dlouhodobá teplotní zátěž pak dlouhodobým (5000 h) isotermickým žíháním při . Lomové chování oceli bylo posuzováno pomocí instrumentované zkoušky rázem v ohybu. V případě krátkodobé teplotní zátěže nebyl pozorován žádný vliv na lomové chování oceli Eurofer´97. Naproti tomu došlo po dlouhodobé teplotní zátěži k posunu tranzitní křivky nárazové práce o +5°C. Riziko zkřehnutí hranic zrn způsobené segregací fosforu je v případě oceli Eurofer´97 velmi nízké, zatímco zhrubnutí karbidů způsobuje její výrazné zkřehnutí.
Odezva inherentně křehkých materiálů na dynamické zatěžování
Chlup, Zdeněk ; Flašar, Petr ; Dlouhý, Ivo
Hlavním cílem tohoto příspěvku je popsat vliv rychlosti zatěžování na lomovou odolnost a analyzovat mikrostrukturní odezvu na toto zatěžování společně s analýzou změn mechanických vlastností. Fraktografická analýza lomových ploch byla použita k vysvětlení změn v lomovém chování.
Vliv rychlosti deformace v oboru 10-4 až 103 s-1 na tahové vlastnosti a plastickou zónu austenitické oceli 304
Iino, Y. ; Švejcar, J. ; Dlouhý, Ivo ; Forejt, M.
V rámci práce bylyl relizovány kvazistatické, rychlé a dynamické zkoušky při pokojových teplotách válcových zkušebních tyčí hladkých a s mělkým vrubem z austenitické oceli 304. Vyšší pevnost při nižších rychlostech deformace byla pozorována díky příznivému účinku deformačně indukovaného martensitu. Na základě zkoušek tyčí s kuželovitým průřezem byla testována aplikovatelnost rekrystalizační techniky při vyšších rychlostech deformace.
Hodnocení houževnatosti KQ a lomové houževnatosti Kefc hypoeutectoidní oceli třídy R7T
Holzmann, Miloslav ; Jurášek, L.
Interpretace charakteristiky KQ za použití lineárně elastické lomové mechaniky doplněné Irwinovou koncepcí efektivní délky trhliny. Efektivní mez kluzu Ref jako základní parametr kontrolující úroveň KQ a její rozptyl. Použití Irwinovy koncepce efektivní délky trhliny pro určení lomové houževnatosti Kefc. Rozptyl hodnot Kefc, pravděpodobnostní diagram a jeho použití při určení kumulativní pravděpodobnosti lomu pro danou trhlinu.
Konkurence transkrystalického a interkrystalického lomu jako projev degradace oceli
Dlouhý, Ivo ; Hadraba, Hynek ; Strnadel, B.
Význam práce lze spatřovat v kvantifikaci příčin a charakteristik, které řídí iniciaci interkrystalického křehkého lomu a jeho výskyt v konkurenci se štěpným lomem. Studována byla CrNi ocel komerční čistoty a stejná ocel se zvýšeným obsahem atomů nečistot, Sn a Sb. Interkrystalické zkřehnutí bylo indukováno stupňovitým ochlazováním aplikovaným u obou taveb. Lomová houževnatost byla určována na základě zkoušek tříbodovým ohybem jednak standardních těles a jednak těles typu Charpy s trhlinou. Byla analyzována relace štěpného napětí a kritického napětí pro interkrystalický lom, přičemž byla prokázána vhodnost těchto parametrů pro kvantifikaci kombinace transkrystalického a interkrystalického lomu. Při kvantifikaci morfologických rozdílů v lomových povrchů byla použita fraktální analýza.
Zacelování povrchových trhlin u nanokompozitní keramiky typu Al2O3/SiC
Flašar, Petr ; Dlouhý, Ivo ; Chlup, Zdeněk ; Ando, K.
Na nanokompozitní keramice typu Al2O3/SiC byla za použití ohybových vzorků s poloeliptickou povrchovou trhlinou připravenou za pomocí indentační techniky měřena pevnost v ohybu a sledována schopnost zacelování povrchových trhlin. Vzorky v podobě trámečků pro zkoušky tříbodovým a čtyřbodovým ohybem byly připraveny keramografickými metodami. Pevnost v ohybu a lomová houževnatost byly měřeny za použití tří a čtyřbodového ohybu. Pro zacelování vzorků s povrchovou trhlinou bylo použito žíhání při 1573 K po dobu 1 h. Pro faktografickou analýzu povrchů vzorků a lomů byly použity techniky světelné a elektronové mikroskopie. Pro sledovaný materiál byla zjištěna velmi dobrá schopnost zacelení povrchových trhlin velikosti do 250 μm zasahujících do hloubky nejvýše 100 μm.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.