|
|
Spotřeba kyslíku sedimenty v nádrži Jordán
Borovec, Jakub ; Hendl, Ondřej
Byla popsána spotřeba kyslíku sedimenty v nádrži Jordán za reálných teplot vody nad sedimentem. Naměřená SOD20 byla vždy nejmenší pro sedimenty v přítokové části. Nejvyšší SOD20 byla naopak naměřena pro sedimenty hrázové části nádrže. Ve vrcholu letní sezóny spotřebovávaly sedimenty v přítokové části kyslík cca 3-krát rychleji než sedimenty od hráze.Byl ukázán významný vliv čerstvě sedimentovaného sestonu na zvýšení spotřeby kyslíku sedimenty v nádrži Jordán. Odstranění svrchní vrstvy sedimentu, tvořené sedimentovaným sestonem, způsobilo až 47% snížení spotřeby kyslíku u sedimentů z hrázové části nádrže. Spotřeby kyslíku sedimentem se lišily jak mezi jednotlivými lokalitami, tak i v závislosti na teplotě v průběhu roku.
|
|
|
Nové metody popisu sedimentů, aneb jak na jejich "metabolismus"
Jan, Jiří ; Borovec, Jakub
Sedimenty v nádržích jsou svým objemem oproti vodní mase minoritní, jsou ale: i) důležitým místem recyklace živin ve vodních ekosystémech, ii) musíme je uvažovat jako dynamickou složku ekosystému! Celá škála těsné spjatých procesů uvnitř sedimentu, je závislá na průběhu roku a změnách fyzikálních, chemických a biologických podmínek (teplota, koncentrace O2, aktivita organismů, průtokové podmínky, množství a kvalita sedimentujícího materiálu, atd.). Byly ukázány moderní metody bilance živin v sedimentech, rychlosti uvolňování/příjmu živin a profilů pórové vody.
|
|
|
Hodnocení významu sedimentů v nádržích z hlediska vnitřního zatížení fosforem
Borovec, Jakub ; Hejzlar, Josef
Eutrofizace vod patří stále mezi vážné problémy, které čekají na řešení. Živinou, nejčastěji limitující rozvoj primárních producentů, bývá fosfor. Je dobře známo, že po provedeném snížení přísunu P z vnějších zdrojů může být efekt zlepšení kvality vody zpomalen uvolňováním P ze sedimentů. Současně je nutné si uvědomit, že snížení přísunu P z vnějších zdrojů na potřebnou úroveň nemusí být z technických, politických nebo finančních důvodů vždy možné. V takových případech bývají realizována taková opatření uvnitř jezer a nádrží, která zvýší zadržení fosforu v sedimentech. Mohou však nastat i případy, kdy dosažená zlepšení zůstávají daleko za předpokládanými cíly. Příčinami nezdaru bývají technické problémy, zatím neznámé mechanismy ve vodních ekosystémech, nedostatečný prvotní průzkum a následně použití nevhodného řešení. Cílem tohoto příspěvku je přiblížit jednoduchý rozhodovací systém pro vyloučení nevhodných řešení a zefektivnění přípravných prací pro realizaci nápravných opatření.
|
host ::
RSS.