Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ekologie společenstev parazitů plůdku jelce tlouště (Leuciscus cephalus L.)
Dávidová, M. ; Jurajda, Pavel ; Gelnar, M.
V letech 2000-2001 probíhal na dolním toku řeky Moravy výzkum parazitofauny plůdku jelce tlouště (Leuciscus cephalus). Na 19 vyšetřených jedincích bylo nalezeno 27 druhů vícebuněčných parazitů náležících do 6 taxonomických skupin. Druhově nejbohatší skupinou cizopasníků byla třída Monogenea se 14 a třída Digenea se 7 druhy. Přítomnost parazitů byla zaznamenána u ryb velikosti 30 mm, přičemž minimální velikost vyšetřených ryb ve vzorku byla 29 mm. Nejdříve byl plůdek jelce tlouště kolonizován ektoparazity kůže a ploutví. Byla zjištěna signifikantně pozitivní závislost mezi délkou ryby a počtem jedinců parazitů na rybě.
Vliv postodiplostomózy na plůdek kaprovitých ryb
Ondračková, Markéta ; Dyková, Iva ; Gelnar, M. ; Jurajda, Pavel
Na lokalitě Čapí Hnízdo bylo během odlovů v letech 1998, 1999 a 2001 zaznamenáno 16 druhů juvenilních kaprovitých ryb. Metacerkariemi motolice Posthodiplostomum cuticola bylo napadeno 12 druhů. Plotice obecná, perlín ostrobřichý, cejnek malý, cejn velký, hořavka duhová a karas stříbřitý byly postodiplostomózou postiženy ve všech sledovaných letech. U šesti druhů juvenilních ryb byl sledován patogenní vliv metacerkarií. Společným znakem poškození tkání hostitele byl úbytek svaloviny, na němž se podílela atrofie, nekróza a zánětlivá reakce hostitele. S vývojem a růstem cyst metacerkarií souvisel vznik granulační tkáně, vyzrávání v pojivovou tkáň a vytvoření vazivového obalu. Stěna cysty byla bohatě prostoupena pigmentem, pigmentace se účastnily melanofory a iridofory. Z vyšetřeného materiálu lze soudit, že i při masivních invazích může plůdek ryb přežívat dost dlouho na to, aby se metacerkárie dostatečně vyvinuly a životní cyklus P. cuticola nebyl přerušen. Perspektivy dalšího vývoje plůdku ryb ale nejsou příliš nadějné.
Přirozená reprodukce ryb dolních úseků řek Moravy a Dyje
Valová, Z. ; Jurajda, Pavel
Produktivita aluviálních toků je přímo závislá na spojení hlavního koryta řeky s bočními rameny a na periodických záplavách inundačního území. Záplavová oblast velkých řek tak představuje důležitou oblast pro výtěr a odrůstání ryb. Výskyt tohoročních ryb je velmi důležitým ukazatelem efektivnosti přirozené reprodukce v daném toku. Přirozená rybí reprodukce byla sledována ve třech různě modifikovaných úsecích dvou nížinných řek Moravy a Dyje. Cílem studie bylo zhodnotit stav 0+ juvenilních rybích společenstev a tím i úspěšnost přirozené reprodukce ryb v těchto tocích.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.