Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Na pozvání Masarykova ústavu. 5
Broklová, Eva ; Pehr, Michal ; Vašek, Richard
Sborník obsahuje příspěvky ze seminářů "Volby 1946: iluze a realita" a "Česká politická pravice a krize demokracie 30. let", pořádaných v roce 2006 v rámci cyklu Na pozvání Masarykova ústavu. Čtenář se v tomto svazku seznámí s problematikou prvních poválečných voleb, které zásadním způsobem ovlivnily další směřování československé společnosti. Jednotlivé příspěvky přibližují mj. předvolební kampaň a různé formy agitace v českých zemích a na Slovensku, dobové volební právo nebo reflexi volebních výsledků v jednotlivých politických stranách. Druhá část sborníku je pak věnována názorům české meziválečné pravice na demokratické uspořádání Československa a na tzv. krizi demokracie. Příspěvky pojednávající o stranách agrární, lidové a národně demokratické a také o působení novináře K. Horkého se zároveň pokoušejí zodpovědět otázku, nakolik se v těchto stranách prosadily antidemokratické síly a jak ovlivnily politický život Československa.
Národní sjednocení v mnichovské krizi roku 1938. Svědectví Františka Ježka
Tomeš, Josef
Článek objevuje osobnost českého národně demokratického politika Františka Ježka a jeho pozoruhodné paměti, na jejichž základě dokumentuje roli Národního sjednocení v zápase na obranu republiky koncem třicátých let a v táboře odpůrců mnichovské kapitulace v roce 1938.
Lidovci a demokracie
Pehr, Michal
Studie rozebírá vztah českého politického katolicismu k demokratickému systému v době první republiky. Vyvrací zažitý názor, že katolíci byly proti demokracii. Autor na základě archivních pramenů a dobového tisku jasně prokázal, že většina katolíků se s tímto systémem ztotožnila a pouze okrajové proudy byly proti tomuto systému, případně navrhovaly dalekosáhlé reformy.
Agrární strana a demokracie (sonda)
Broklová, Eva
Část dosavadní literatury (předlistopadové i polistopadové) přeceňuje pravicovost agrární strany a dalších pravicových stran v politickém systému první republiky a v důsledku toho spatřuje v demokratickém systému významný autoritativní potenciál. Rozpory štěpící společnost, mezi pravicí a levicí, mezi městem a venkovem, průmyslem a zemědělstvím literatura mylně vykládá jako rozpory mezi fašizujícími a demokratickými silami. Příspěvek dál řeší vztah agrární strany a prezidenta Beneše. Archivními dokumenty dokládá, že Edvard Beneš počítal s reformovanou zemědělskou stranou po druhé světové válce. Ze systému stran ji vyřadily konkurenční politické strany Národní fronty.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.