|
|
Separace hydrogramu dešťového odtoku pomocí elektrochemických měření
Vondrka, A. ; Šír, Miloslav ; Tesař, Miroslav
V článku se popisuje metoda separace hydrogramu dešťového odtoku založená na měření koncentrace iontů ve vodách. Cílem je odlišit „starou“ a „novou“ vodu protékající uzávěrovým profilem malého horského povodí. Jako „nová voda“ se označuje voda srážková, která byla v kontaktu s půdou jen velice krátkou dobu – několik minut nebo hodin. termín „stará voda“ označuje vodu, která byla zadržena v půdě po mnoho dní nebo týdnů. Jako stopovače se použijí Na+ a K+ ionty. Je totiž známo, že koncentrace K+ v půdní vodě klesá s trváním styku vody s půdou a kořeny rostlin. Koncentrace obou iontů ve vodách bude měřena elektrochemicky pomocí iontově selektivních elektrod. Separace odtoku bude provedena použitím dvou- a trojsložkové metody.
|
|
|
Formování extrémních dešťů v Krkonoších v létě 2002 a 2006
Tesař, Miroslav ; Šír, Miloslav ; Fišák, Jaroslav
V článku diskutujeme hydrologické a meteorologické podmínky, které předcházely dvěma extrémním letním dešťům v Krkonoších v srpnu roku 2002 a 2006. Oba deště byly způsobeny cyklonami, které se pohybovaly z Maďarska nad Polsko. Meteorologické podmínky, které dešťům předcházely, byly v obou případech velice podobné – dlouhodobý nedostatek srážek a nadprůměrné teploty vzduchu. Zkoumáme roli nedostatečného transpiračního chlazení krajiny na vzniku obou extrémních dešťů.
|
|
|
Hydrologické extrémy a hrubá primární produktivita na povodí Liz
Šír, Miloslav ; Tesař, Miroslav ; Lichner, Ľ. ; Váchala, J. ; Krejča, M.
V horských podmínkách s nevýraznými zásobami mělké podzemní vody, jakých typickým představitelem je experimentální plocha Zábrod – louka na Šumavě, je retence vody v půdě podstatným faktorem, který rozhoduje o charakteru hydrologického cyklu a o hrubé primární produktivitě. Nedostatek vody má za následek oteplení, extremalizaci srážek a omezení produktivity. Naproti tomu nedostatek tepla způsobuje pouze omezení produktivity. Vysoká produkce entropie při transpiračním výparu je příznakem stability hydrologického cyklu, a naopak, nízká produkce entropie signalizuje jeho extremalizaci
|
|
|
Vliv vegetace na tepelnou bilanci a výměnu entropie
Šír, Miloslav ; Weger, J. ; Tesař, Miroslav ; Lichner, Ľ.
Cílem této studie je kvantifikovat synergii mezi vegetačním krytem, slunečním zářením, teplotou vzduchu a vlhkostí půdy. Pro určení rozhodujících faktorů určujících produkci fytomasy v chladné klimatické oblasti Šumavy byla ve třech lokalitách s různým vegetačním krytem zkoumána tepelná bilance, potenciální a aktuální transpirace a výměna entropie. Produkce fytomasy může být kvantifikována produkcí entropie spojenou s tokem latentního tepla. V chladných klimatických podmínkách českých hor je nedostatek vody rozhodující faktor určující produkci fytomasy v suchých a teplých obdobích.
|
|
|
Vliv navátého sněhu na vodní bilanci malého horského povodí, Modrý důl v Krkonoších, Česká republika
Dvořák, I.J. ; Tesař, Miroslav ; Harčarik, J.
Velmi obtížně měřitelnou součástí vodní bilance malého horského povodí je kromě mlhy a větrem hnané nízké oblačnosti také zásoba vody z navátého sněhu, který je do povodí transportován silným větrem z přilehlých oblastí ležících mimo jeho hranice. Pro získání sady spolehlivějších dat jsme použili kinematická měření GPS. Z naměřených dat byly vytvořeny digitální modely povrchu sněhového pole a jeho podloží (po roztátí sněhu) a z nich byly získány výšky sněhové pokrývky pro jednotlivá období. Záměrem příspěvku je upozornit na nemalý podíl navátého sněhu na vodní bilanci horského povodí, který nelze zachytit měřením srážek, a na příkladu povodí Modrého potoka v Krkonoších ukázat jeden z možných postupů, jak takový podíl alespoň částečně kvantifikovat a zpřesnit tak vodní bilanci.
|
|
|
Porovnání dvou modelů transpirace lesa
Šír, Miloslav ; Čermák, J. ; Naděždina, N. ; Naděždin, V. ; Tesař, Miroslav
Článek se zabývá dvěma modely transpirace lesa – modelem s regulací a modelem bez regulace. Jádrem modelu s regulací je představa, že fyzikálním mechanismem transpirace je rostlinou aktivně regulovaný výpar vody. Regulační pravidlo zní: výparem se disipuje ta část tepla z tepelného ekvivalentu pohlceného slunečního záření, která by způsobila přehřátí rostliny nad 25 ºC. Model má pět fyzikálních parametrů, které jsou v zásadě měřitelné. Naproti tomu model bez regulace je založen na názoru, že transpirací je disipován určitý pevně daný podíl (cca 45 %) tepelného ekvivalentu slunečního záření. Model má jeden fyzikální parametr, rovněž měřitelný. Oba modely byly užity k výpočtu denních sum transpirace lužního lesa na stanovišti Pohansko u Břeclavi v období 1.5. až 30.9. 1998 ve světlé části dne mezi 5. a 20. hodinou. Parametry modelů byly získány kalibrací s užitím denních sum transpirace ve stejném období. Výsledky výpočtů jsou porovnány s měřenými údaji. Z hlediska shody s měřením jsou oba modely vyhovující a rovnocenné. V článku se diskutují jejich fyzikální rozdíly, argumenty v jejich prospěch i neprospěch. Je vytyčen program dalšího zkoumání fyzikálního mechanismu transpirace.
|
host ::
RSS.