|
| |
|
|
Tahová pevnost keramických pěnových materiálů
Řehořek, Lukáš
Keramické pěnové materiály se používají v mnoha průmyslových a medicínských odvětvích. Je tedy důležité plně charakterizovat všechny jejich mechanické vlastnosti. V tomto článku je popsána metodologie zkoušení těchto křehkých materiálů v tahu. Experimentálním materiálem byla replikačně vyrobená pěnová keramika na bázi korundu. Zkouška se skládá z fixace vzorku do speciálně připravených hliníkových kelímků a následného zatěžování pomocí soustavy přípravků zajišťujících tahové zatížení. Získané výsledky z více jak 60 vzorků jsou prezentovány společně se statistickou analýzou.
|
|
|
Kvantifikace zvyšování houževnatosti kompozitů typu sklená matrice/korundové destičky
Kotoul, M. ; Pokluda, J. ; Šandera, P. ; Dlouhý, Ivo ; Chlup, Zdeněk ; Boccaccini, A. R.
Zhouževnaťující mechanismy probíhající na čele trhliny byly studovány na kompozitu s borosilikátovou matricí vyztuženou korundovými destičkami. Lomová houževnatost byla určena pomocí metody chevronového vrubu. Faktografická analýza byla využita k identifikaci zhouževnaťujících mechanismů u kompozitů s různým podílem výztuže. Parametry drsnosti povrchu byly sledovány s cílem najít relaci mezi vzniklým lomovým povrchem a lomovou houževnatostí. Teoretické výpočty lomové houževnatosti založené na modelu odklonu trhlin byly kombinovány s vlivem modulu pružnosti a byli v dobrém souladu s experimentálními výsledky. Použitý model byl dále rozšířen tak, aby zachycoval synergii odklonu trhliny se zbytkovým pnutím.
|
|
|
Šíření indentačních trhlin v keramických laminátech
Hadraba, Hynek ; Chlup, Zdeněk ; Maca, K. ; Bermejo, R.
Bylo studováno šíření trhlin přes rozhraní vrstevnatých kompozitů na bázi Al2O3 a ZrO2. Byly připraveny vrstevnaté kompozity se s jednosložkovými a dvousložkovými silně vázanými vrstvami pomocí elektroforetické depozice a suspenzního lití. Lamináty s různým poměrem tloušťky jednotlivých vrstev obsahovaly tahová a tlaková zbytková napětí o různé velikosti. Trhlina šířící se k rozhraní vrstev po přechodu přes rozhraní změnila směr šíření. Trhlina šířící se do vrstvy obsahující tlaková zbytková napětí se odklonila směrem k rozhraní vsrtev. Naproti tomu trhlina, šířící se do vrstvy obsahující tahová zbytková napětí, se odklonila směrem od rozhraní vsrtev. Byla popsána změna směru šíření trhliny při přechodu přes rozhraní v závislosti na úhlu pod kterým se trhlina šířila k rozhraní a velikosti zbytkových napětí. Bylo zjištěno, že velikost změny směru šíření trhliny nezávisela na velikosti zbytkových napětí.
|
|
|
Šíření indentačních trhlin v silně vázaných laminátech na bázi Al2O3 a ZrO2
Hadraba, Hynek ; Chlup, Zdeněk ; Maca, K. ; Bermejo, R.
Bylo studováno šíření indentačních trhlin přes rozhraní vrstevnatých kompozitů na bázi Al2O3 and ZrO2. Elektroforetickou depozicí a suspenzním litím byly připraveny kompozity se silně vázanými jednosložkovými (A/Z) a dvousložkovými vrstvami (AtZ/AmZ). Vrstvy kompozitů různých tlouštěk a složení obsahovaly různě velká zbytková napětí. Po přechodu trhliny přes rozhraní vsrtev v laminátu došlo ke změně směru jejího šíření: trhlina se stáčela ve vrstvě obsahující tlaková pnutí směrem k rozhraní a ve vrstvě obsahující tahová pnutí směrem od rozhraní. Byla popsána velikost změny směru šíření trhliny vzhledem k úhlu pod kterým se trhlina šířila směrem k rozhraní. Největší změna směru šíření trhliny pro laminát typu A/Z byla 15° pro trhlinu šířící se k rozhraní pod úhlem 45°. Největší změna směru šíření trhliny pro laminát typu AtZ/AmZ byla 20° pro trhlinu šířící se k rozhraní pod úhlem 32,5°. Velikost změny směru šíření trhliny nazávisela na velikosti vnitřních pnutí ve vrstvách laminátu.
|
|
|
Zacelování povrchových trhlin u nanokompozitní keramiky typu Al2O3/SiC
Flašar, Petr ; Dlouhý, Ivo ; Chlup, Zdeněk ; Ando, K.
Na nanokompozitní keramice typu Al2O3/SiC byla za použití ohybových vzorků s poloeliptickou povrchovou trhlinou připravenou za pomocí indentační techniky měřena pevnost v ohybu a sledována schopnost zacelování povrchových trhlin. Vzorky v podobě trámečků pro zkoušky tříbodovým a čtyřbodovým ohybem byly připraveny keramografickými metodami. Pevnost v ohybu a lomová houževnatost byly měřeny za použití tří a čtyřbodového ohybu. Pro zacelování vzorků s povrchovou trhlinou bylo použito žíhání při 1573 K po dobu 1 h. Pro faktografickou analýzu povrchů vzorků a lomů byly použity techniky světelné a elektronové mikroskopie. Pro sledovaný materiál byla zjištěna velmi dobrá schopnost zacelení povrchových trhlin velikosti do 250 μm zasahujících do hloubky nejvýše 100 μm.
|
host ::
RSS.