|
|
Antropogenní tlaky na stav půd‚ vodní zdroje a vodní ekosystémy v české části mezinárodního povodí Labe: Výzkum vlivu polutantů přítomných ve vodním prostředí na ryby
Umea University, Department oc Chemistry, Sweden ; Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech, Vodňany ; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, České Budějovice ; Li, Zhihua ; Hanák, Jan ; Turek, Jan ; Beránková, Petra ; Sudová, Eliška ; Piačková, Veronika ; Máchová, Jana ; Valentová, Olga ; Velíšek, Josef ; Kroupová, Hana ; Svobodová, Zdeňka ; Kolářová, Jitka ; Žlábek, Vladimír ; Randák, Tomáš
Bylo provedeno hodnocení kontaminace vodního prostředí na šesti vybraných lokalitách, které se nacházejí na malých tocích povodí Labe nad a pod čistírnami odpadních vod. Sledovány byly lokality Pacov, Brloh a Prachatice. Vliv kontaminace životního prostředí na ryby byl ve vybraných lokalitách hodnocen pomocí markerů kontaminace (vitellogenin, EROD). Indikátorovým druhem byl pstruh obecný. Byla zjišťována přítomnost širokého spektra biologicky aktivních skupin cizorodých látek ve vodním prostředí. Byla zjišťována přítomnost rtuti a PFCs ve směsných vzorcích masa ryb. Proběhly laboratorní testy zaměřené na hodnocení vlivu vybraných farmak a pesticidů. Byly prováděny testy akutní toxicity a subchronické toxicity. Z dosažených výsledků vyplývá, že malé obce jsou velmi významným zdrojem kontaminace vodního prostředí širokým spektrem biologicky účinných sloučenin, které se do vodního prostředí dostávají v koncentracích negativně ovlivňující vodní organismy. Zpráva obsahuje pouze stručné shrnutí výsledků projektu a články, které byly k projektu publikovány.
|
|
| |
|
|
Vývoj pstruha obecného (Salmo trutta) po vylíhnutí: srovnávací analýza vlivu rodičů původem z přirozeného a umělého prostředí
Prokeš, Miroslav ; Randák, T. ; Peňáz, Milan ; Baruš, Vlastimil ; Žlábek, V.
Byl analyzován časný vývoj pstruha (Salmo trutta L.) v období po vylíhnutí z hlediska ověření případných negativních vlivů rodičů (generačních jedinců) původem z umělého chovu. Za tím účelem byly srovnány tři rozdílné vývojové série vzorků volných embryí, larev a juvenilních jedinců. Pomocí vybraných morfologických parametrů (celková délka, délka Smittova, délka těla, výška těla, délka, výška a šířka žloutkového váčku, šířka těla, šířka úst, průměr ústního otvoru, hmotnost, délko-hmotnostní vztah, faktor hmotnostní kondice). Vývoj zárodků původem od generačních jedinců z přirozeného prostředí (série A) a umělého chovu (série B) byl standardní bez signifikantních diferencí. Růstová a vývojová intenzita zárodků ve skupině C (samice z umělého chovu a samci z přirozeného prostředí) byla signifikantně nižší v období exogenní výživy. Kombinace C se jeví ve smyslu našich výsledků jako méně vhodná pro účely produkce násad pstruha obecného.
|
host ::
RSS.