|
|
Ochrana tvůrčích průmyslových práv a mezinárodní právo
Beneš, Ondřej ; Dobřichovský, Tomáš (vedoucí práce) ; Žikovská, Petra (oponent)
- 1 - Ochrana tvůrčích průmyslových práv a mezinárodní právo Tématem práce je "Ochrana tvůrčích průmyslových práv a mezinárodní právo". Cílem práce je zmapovat mezinárodněprávní ochranu tvůrčích průmyslových práv. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. V první z nich je popsán postupný vývoj mezinárodní spolupráce v oblasti ochrany tvůrčích průmyslových práv, základními dokumenty jsou Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví (1883), Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví (1967) a Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (1994). Stručně jsou charakterizovány pokusy o regionální spolupráci, zejména v rámci Evropy (Evropská unie, Evropská patentová úmluva), ale také snahy v euroasijském prostoru, Africe, Asii, Jižní Americe i jiných částech světa. Druhá část práce se zaměřuje na jednotlivé typy tvůrčích průmyslových práv. Největší prostor je věnován patentové ochraně, kromě Pařížské úmluvy a Dohody TRIPS jsou rozebrány též Evropská patentová úmluva, Smlouva o patentové spolupráci PCT, Smlouva o patentovém právu PLT či Štrasburská dohoda IPC. Jsou rozebrány též některé odlišnosti vztahující se k patentové ochraně farmaceutik. Dále je analyzována úprava ostatních typů tvůrčích průmyslových práv, tedy průmyslových vzorů, užitných vzorů, topografií polovodičových...
|
|
|
Kolektivní správa práv autorských a práv s autorským právem souvisejících
Pujman, Martin ; Wünschová Pujmanová, Alexandra (vedoucí práce) ; Žikovská, Petra (oponent)
59 8. Závěr Závěrem této práce se pokusím shrnout své poznatky o opodstatněnosti a úloze kolektivních správců, včetně nových tendencí ve vnímání jejich postavení. Kolektivní správci plní v prvé řadě funkci zástupců nositelů práv. Pro tento účel disponují technickým a odborným personálním zázemím, což je značně zvýhodňuje oproti individuálním správcům práv. Zároveň spravují široký repertoár předmětů ochrany, čímž jsou atraktivními smluvními partnery pro osoby, jež mají zájem výsledky tvůrčí duševní činnosti užít. Z této perspektivy jsou kolektivní správci prospěšní i pro uživatele autorských děl a výkonů, jelikož jim dokážou nabídnout získání licencí k užití autorských děl a výkonů poměrně pohodlným způsobem a za nižší cenu, než by tomu bylo v případě individuálních správců. Ve vztahu k uživatelům děl spočívá výhoda pro 60 nositele práv ve snadné přístupnosti k těmto dílům, které v České republice spravuje v současné době šest kolektivních správců. Přesto, že v současném českém modelu kolektivní správy dochází k určitému omezení autonomie vůle, zejména v souvislosti s uzavíráním tzv. hromadných smluv nositelů práv, nelze toto hodnotit záporně už z toho důvodu, že drtivá většina nositelů práv nemá zájem na individuální správě svých práv ze shora uvedených důvodů. Vedle hájení zájmů nositelů práv plní...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Digitální média a správa autorských práv
Malý, Jiří ; Dobřichovský, Tomáš (vedoucí práce) ; Žikovská, Petra (oponent)
Závěr Není tajemstvím, že technické prostředky ochrany mezi spotřebiteli vyvolaly vlnu kritiky. Jedna z hlavních iniciativ stavících se proti DRM je nazvána Defective by Design, tedy ve volném překladu jako nefunkční svou povahou. Učinit takový závěr o DRM by ale nebylo správné. Ačkoliv technické prostředky v určitých případech mohou být překážkou oprávněnému užívání autorských děl, i při dostatečném zajištění práv spotřebitelů včetně rozmnoženin pro soukromou potřebu a záložních kopií počítačových programů budou DRM mít význam. Nelze opomenout informace o správě práv, které mohou usnadnit řízení autorských práv, aniž by bránily jejich řádnému užívání. DRM také nabízí nové způsoby zpřístupňování děl, jako zpoplatněné sdělování děl veřejnosti, ať již prostřednictvím kódovaného televizního vysílání nebo Internetu, půjčování děl on-line, zkušební verze počítačových programů nebo jejich cenově zvýhodněné časově omezené varianty. DRM v širším pojetí se rovněž nemusí omezovat na ochranu autorských děl, ale jakýchkoliv služeb informační společnosti, jako je rozmáhající se dálkové vzdělávání nebo veškeré webové stránky či jiné aplikace s placeným přístupem. DRM tedy nezvoní hrana, jak se někdy lze dočíst, pouze hledá své místo.
|
|
|
Přehled zvláštních režimů ochrany u jednotlivých druhů autorských děl včetně srovnání s ochranou obecnou
Gelner, Radim ; Žikovská, Petra (vedoucí práce) ; Dobřichovský, Tomáš (oponent)
Radim Gelner Přehled zvláštních režimů ochrany u jednotlivých druhů autorských děl včetně srov- nání s ochranou obecnou - diplomová práce Abstrakt Předmětem této práce je zkoumat právní ochranu autorských děl, konkrétně pak pro- středky, které zákon poskytuje oprávněné osobě (subjektu autorskoprávních vztahů) na obranu práv k autorskému dílu (předmětu autorskoprávních vztahů) proti neo- právněnému zásahu. V úvodu práce označujeme autorské dílo - objekt autorskoprávních vztahů - za rela- tivně neměnný rozlišovací prvek, jehož kategorizací lze dospět různým obsahům práva na ochranu autorského práva a ty následně vyložit. Následně toto kritérium zpřesňujeme. Rozlišovacím prvkem pro nás je nejen samot- ný druh díla, ale i režim, ve které dílo (druhově dále neurčené) vzniká. V případech, kdy určitému druhu díla náleží zvláštní úprava ochrany autorských práv - ať už z hlediska rozsahu či skladby prostředků k autorskoprávní ochraně určených nebo subjektů, které jsou aktivně legitimovány - označujeme toto dílo za dílo se zvláštním režimem právní ochrany. Obdobně postupujeme u děl, u kterých výše uvedené změ- ny v jejich autorskoprávní ochraně nastávají z důvodu odlišného režimu jejich vzni- ku. S ohledem na zkoumané téma využíváme i komparaci historických právních úprav autorského práva na území současné České...
|
|
|
Mimosmluvní instituty užití autorského díla
Frantová, Zuzana ; Žikovská, Petra (vedoucí práce) ; Wünschová Pujmanová, Alexandra (oponent)
Mimosmluvní užití autorského díla 68 6. Záv r Autorské právo je odv tvím práva, které se neustále vyvíjí a u kterého je nadmíru d ležité, aby odpovídalo co nejvíce technickému pokroku. Dnešní možnosti internetu a rozvoj digitálních technologií znesnad ují poskytování náležité ochrany práv autor a zjednodušují zneužívání autorských práv. Vzhledem k technologickému pokroku, zrychlujícímu se internetu a dalším skute nostem je pro budoucí vývoj d ležité, aby autorské právo odpovídalo tomuto technickému pokroku a jak se íká "neusnulo na vav ínech", ale naopak odráželo ve svém obsahu nejnov jší trendy. Jen tak je možné, aby i nadále plnilo sv j ú el a funkci. Cílem by m lo být takové autorské právo, které by motivovalo autory k tv r í innosti a poskytovalo jim náležitou ochranu, a sou asn umožnilo co nejširší možnost ve ejnosti seznámit se s jejich díly. Je nutné, aby byla mezi t mito zájmy nalezena rovnováha. Výjimky a omezení autorského práva hrají významnou roli p i nastavení tohoto rovnovážného stavu. Je z ejmé, že legislativní proces trvá v tšinou delší dobu a proto není možné, aby pozitivní právo pln odpovídalo aktuálnímu stavu technologického vývoje. Internetovému v ku spole nosti je t eba p izp sobit i strategie vydavatelských spole ností p sobících v oblasti zábavního pr myslu. Tyto spole nosti...
|
host ::
RSS.