|
| |
|
|
Cytokininy a jejich role v regulaci buněčného dělení rostlin s důrazem na G2/M přechod
Prášilová, Jana ; Ševčíková, Hana (vedoucí práce) ; Bíšová, Kateřina (oponent)
Buněčný cyklus eukaryot a jeho regulace je dobře prozkoumána především u kvasinek a živočichů. Základní mechanismy regulace buněčného cyklu rostlin jsou obdobné. Důležitou roli hrají cyklin-dependentní kinázy (CDK), které v komplexu s cykliny (CYC) řídí průběh buněčného cyklu, a to především v klíčových regulačních bodech na přechodech fází G1/S a G2/M. CDK jsou pozitivně či negativně regulovány fosforylací kinázami a defosforylací fosfatázami. Významným negativním regulátorem na přechodu G2/M je WEE1 kináza, která fosforyluje CDK na konzervovaných aminokyselinových zbytcích Y15 a T14. Tuto inhibiční fosforylaci u kvasinek a živočichů odstraňuje CDC25 fosfatáza, a následně je umožněn vstup do mitózy. Buněčný cyklus rostlin vykazuje některé odlišnosti. Funkční homolog kvasinkové CDC25 fosfatázy u vyšších rostlin nebyl nalezen, ačkoli inhibiční fosforylace rostlinnou WEE1 kinázou blokuje aktivní místo Y15 (nikoli však T14) na CDKA;1., Je tedy nasnadě hledat jinou regulační dráhu, která by řídila G2/M přechod u rostlin. Fytohormony hrají důležitou roli nejen v buněčném cyklu rostlin, ale v celém vývoji rostliny jako celku. Klíčová je především souhra dvou hlavních skupin fytohormonů, auxinů a cytokininů. Bylo prokázáno, že především cytokininy mají zásadní vliv na regulaci přechodu G2/M u rostlin....
|
|
|
Resistence na antiagregační léčbu v terapii onemocnění kardiovaskulárního systému
Ševčíková, Hana ; Vojáček, Jan (vedoucí práce) ; Šochman, Jan (oponent) ; Vítovec, Jiří (oponent)
Souhrn: Úvod: Nezastupitelné postavení v terapii onemocnění kardiovaskulárního systému má protidestičková terapie. Vzhledem k interindividuální variabilitě v destičkové aktivitě a rekurujícím trombotickým komplikacím i přes zavedenou terapii narůstá význam možnosti testování destičkových funkcí v praxi. Cíle: Cílem práce bylo popsání výskytu vysoké reziduální destičkové aktivity ve sledovaném souboru, hledání možného vlivu přidružených chorob a konkomitantní terapie na variabilitu destičkových funkcí a posouzení variability destičkové aktivity v čase a potažmo reproducibility našeho měření. Metodika a výsledky: Sledováni byli pacienti s kardiovaskulárním onemocněním léčení kyselinou acetylsalicylovou (v dávce 100mg/den). K monitorování destičkových funkcí byla zvolena optická agregometrie (LTA) s kationickým propylgalátem. Celkem bylo zařazeno 207 pacientů, reziduální destičková aktivita byla stanovována za použití LTA vstupně a při kontrole (medián 9 měsíců). Dávka léku nebyla měněna. V průběhu sledování 82,1% ze souboru vykazovalo při obou měřeních adekvátní míru suprese destičkové aktivity, 16,9% z vyšetřovaného souboru vykazovalo nedostatečnou míru suprese destičkových funkcí alespoň při jednom z provedených měření. Výsledky poukazují na značnou variabilitu destičkových funkcí v čase (p=0,67)....
|
|
|
Transformace bramboru (Solanum tuberosum) mitotickým aktivátorem cdc25 ze Schizosaccharomyces pombe
Ševčíková, Hana ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Cvrčková, Fatima (oponent)
Buněčný cyklus, zahrnující buněčné dělení a přípravu buněk na tento energeticky a regulačně extrémně náročný proces, má stěžejní význam pro zachování integrity těl všech mnohobuněčných organismů a pro udržení kontinuity života na Zemi. Porozumět tomu, jak je zajišťována regulace průběhu tohoto procesu, má zásadní význam pro pochopení fungování celé řady dalších procesů probíhajících v rostlinách i živočiších. Jedním z procesů souvisejících s buněčným cyklem, jehož význam pro lidstvo je z ekonomického hlediska nedozírný je tuberizace lilku bramboru (Solanum tuberosum L.). Brambor patří do čtveřice nejdůležitějších zemědělských plodin (spolu s kukuřicí, rýží a pšenicí - FAO 1995) a je pěstován a konzumován jako potravina ve většině zemí světa. Vhodným způsobem, jak lze proniknout do tajů regulace buněčného cyklu je transformace rostlin některým z genů, o nichž je známo, že v tomto procesu figurují. Této myšlenky využívá již několik let trvající studium rostlin tabáku (Nicotiana tabacum L.) transformovaných mitotickým aktivátorem cdc25 ze Schizosaccharomyces pombe (Spcdc25), kterému se tým Doc. H. Lipavské. (PřF UK, ČR) ve spolupráci s týmem Dr. D. Francise (Cardiff University, Great Britain) věnuje již řadu let. Rostliny transformované Spcdc25 vykazují výrazné morfologické i fyziologické změny, pravděpodobně...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.