Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sudetoněmecká aristokracie v první polovině 20. století: příklad rodu Hartigů
Šebková, Jarmila ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Žáková, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá sudetoněmeckým šlechtickým rodem Hartigů z Mimoně v první polovině 20. století. Jakožto příslušníci vysoké aristokracie, rakouští občané a obyvatelé Sudet čelili Hartigové v této době významným politickým změnám. Cílem práce je zodpovědět otázku, jakým způsobem se Hartigové s těmito změnami vyrovnávali. Zvláštní pozornost si přitom vyžadují případy, při kterých se jejich role rakouských státních příslušníků, sudetských Němců a československých obyvatel dostávaly do konfliktu. Práce je případovou studií, která zpracovává osudy příslušníků rodu Hartigů na základě dostupných archivních pramenů. Provedený výzkum ukázal, že hlavním cílem všech představitelů rodu Hartigů bylo setrvat v Mimoni i za cenu vysokých finančních a společenských ústupků. Jejich zemský patriotismus, vážící se k rodovému sídlu v Mimoni, neoslabily ekonomické problémy ani střídání politických režimů na tomto území. Hartigové se kvůli svému rodovému sídlu v Mimoni byli ochotni s československými úřady soudit, nebo se naopak přizpůsobit nacistickému režimu. Následnou vynucenou repatriaci do Rakouska po konci druhé světové války nesli s nechutí, přestože Rakousko vždy považovali za místo jejich původu a obecně lepší místo k životu. Jak lze prezentovat na příkladu rodu Hartigů, vztah k rodovému sídlu mohl být...
Česká šlechta a Runcimanova mise, 1938
Šebková, Jarmila ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Bakalářská práce analyzuje vztahy mezi Runcimanovou misí a zástupci české šlechty v období sudetoněmecké krize. Mapuje pobyt britského emisara na území Československa od srpna do září 1938 a zaměřuje se především na jeho kontakty s místní aristokracií. Lord Walter Runciman a jeho tým trávil své víkendy na sídlech šlechty proněmecky orientované, rovněž ale udržoval kontakt i se šlechtou loajální československé vládě. Práce se snaží zodpovědět otázku, do jaké míry měli čeští aristokraté vliv na postoj britských emisarů k sudetoněmecké krizi. První kapitola se věnuje postavení sudetských Němců a šlechtických kruhů za první republiky a vysvětluje jejich vztah k nové vládnoucí třídě. Druhá kapitola objasňuje příčiny sudetoněmecké krize a zapojení Velké Británie do politického vývoje ve střední Evropě. Třetí kapitola, jež představuje stěžejní část práce, rozebírá působení britské mise v Československu se zaměřením na její volnočasové aktivity ve společnosti místní aristokracie. Poslední kapitola se věnuje rozpadu mise a rozboru závěrečné zprávy lorda Runcimana z 21. září 1938, která z části odráží vliv české šlechty na Runcimanovu misi. Klíčová slova Aristokracie, Československo, Runcimanova mise

Viz též: podobná jména autorů
10 Šebková, Jana
2 Šebková, Johana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.