Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Umírání v hospicové péči jakožto specifická podoba (ne)jednání.
ŠVEJDOVÁ, Kristýna
První část diplomové práce se věnuje umírání, přičemž v centru pozornosti je perspektiva umírajícího. Věnuje se také zásadním tématům jako je hospicová a paliativní péče. Na začátku této druhé části jsou vyjasněny klíčové pojmy jednání a nejednání. Na základě této analýzy se pokouším eticky vyhodnotit, v jakém smyslu je umírání z hlediska umírajícího jednáním a v jakém nejednáním a jaké možné morální postoje mohou umírající zaujmout v procesu umírání. Následně probíhá jednoduchá typologická analýza a hodnocení na základě inspirativní typologie německého filosofa Roberta Spaemanna. V poslední kapitole této práce jsou naznačeny některé souvislosti mezi umíráním a problémem smyslu života. Zásadní je zde odpověď na otázku, zda potřeba smyslu náleží všem lidem (tedy i umírajícím) a nakolik ovlivňuje morální postoj člověka jeho otázky po smyslu života.
Holistické pojetí ošetřovatelské péče v kontextu konceptu Smyslové aktivizace
ŠVEJDOVÁ, Kristýna
Počet klientů s demencí každým dnem stoupá. Tato vážná, duševní nemoc se stává celospolečenským problémem u starších lidí. Nejčastějším degenerativním onemocněním mozku je Alzheimerova choroba. Většina zařízení sociálních služeb nabízí pestré aktivity pro soběstačné, orientované klienty. Jaké aktivizace jsou potom určené klientům, kteří trpí demencí? V mnoha případech žádné. Následkem toho dochází u těchto osob k omezení v oblasti tělesné a duševní. Smyslová aktivizace představuje novodobý koncept, který se snaží pomoct nejen starším klientům, ale právě lidem s onemocněním demence. Snaží se oslovit smysly člověka, které jsou správnou cestou k jeho zdrojům. Cílenou podporou se snaží o uspokojení všech potřeb během přímé ošetřovatelské péče. Pro výzkumnou část byl zvolen kvalitativní výzkum s použitím metody strukturovaného, zúčastněného pozorování. Pro doplnění informací bylo také využito nestrukturované dotazování. Výzkum probíhal v domově pro seniory se zavedeným konceptem Smyslové aktivizace a v domově pro seniory bez tohoto konceptu. Cílem práce bylo popsat způsoby uspokojení potřeb pacienta s demencí Alzheimerovského typu v kontextu běžné ošetřovatelské péče a péče poskytované v rámci konceptu Smyslové aktivizace dle Lore Wehner. Z výzkumného šetření vyplynulo, že péče poskytovaná dle konceptu Smyslové aktivizace uspokojuje potřeby starších klientů a demencí postižených osob na vysoké úrovni. Sledovat pozitivní změny v oblastech celého člověka je možné, je-li využívána tato aktivizace. Péče, která je poskytována v domově pro seniory bez tohoto konceptu, uspokojuje potřeby klientů. Přesto bylo zjištěno, že je nutné péči orientovat také na psycho-sociální potřeby, které je důležité během přímé ošetřovatelské péče saturovat. Smyslem práce není srovnávat ani vyvozovat jakékoliv závěry. Snahou je poukázat na novější přístup, který přináší mnoho pozitivních změn v přímé ošetřovatelské péči o starší klienty a osoby s onemocněním demence.

Viz též: podobná jména autorů
2 ŠVEJDOVÁ, Karolína
5 ŠVEJDOVÁ, Kateřina
5 ŠVEJDOVÁ, Klára
2 Švejdová, Karolína
5 Švejdová, Kateřina
5 Švejdová, Klára
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.