Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Osobní pohled dítěte na výchovu která probíhala mimo vlastní rodinu.
ŠVECOVÁ, Valentyna
Abstrakt Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá rozborem veřejně dostupné monografie, která byla vybrána cíleně. Jde o autobiografický příběh dívky, která vyrůstala v ústavní péči od svých čtyř let. Práce je koncipována jako systematicky uspořádaný soubor informací. Skládá se z teoretické a empirické části. V teoretické části je probrána problematika týkající se osobnosti dítěte, jeho vývoje, základních potřeb včetně vlivu rodiny na dítě. Dále popisuje systém náhradní péče o dítě s důrazem na psychosociální aspekty dítěte vyrůstajícího mimo vlastní rodinu. Empirická část představuje samotný výzkum. Cílem práce bylo zjistit, jaká je osobní zkušenost a pohled dítěte na výchovu, která probíhala mimo vlastní rodinu. Hlavní výzkumná otázka zněla: Jak ovlivnila život dítěte výchova, která probíhala mimo vlastní rodinu? Tato poměrně široká výzkumná otázka byla dále rozložena do několika specifických otázek: 1. Jaký vliv na život dítěte vyrůstajícího mimo vlastní rodinu měl vztah dítěte k rodičům? 2. Jaký vliv na život dítěte vyrůstajícího mimo vlastní rodinu měl vztah dítěte se sourozenci? 3. Jaký vliv na život dítěte vyrůstajícího mimo vlastní rodinu měl vztah dítěte k vychovatelům a k dětskému domovu, ve kterém žije? Výzkum byl realizován jako kvalitativní šetření, a to na principu zakotvené teorie za použití rozboru monografie jako techniky sběru dat, přičemž byla využita intenzivní metoda studia jednotlivého případu s důrazem na utříděný celkový pohled, včetně základních charakteristik jak osobnosti jedince, jeho vývoje, významných zážitků a postojů, tak i jeho vztahů k rodičům, sourozencům a širšímu sociálnímu prostředí. Zjišťování osobní zkušenosti a pohledu dítěte na výchovu, která probíhala mimo vlastní rodinu, bylo provedeno pomoci kvalitativního výzkumu s použitím techniky zakotvené teorie. Data byla převedena do hermeneutické matice programu ATLAS.ti a vyhodnocena pomocí třístupňového kódování. Metodologický postup analýzy vycházel z induktivních postupů dle techniky zakotvené teorie. V prvním kroku získaná data byla redukována na informace vztahující se k výzkumu, následně pomocí otevřeného kódování byly vytvořeny konkrétní kódy. Z těchto kódů byly vytvořeny jednotlivé kategorie. V kapitolách využíváme grafické výstupy, vytvořené v rámci kódování v analytickém softwaru ATLAS.ti. Výsledky byly popsány, rozebrány a zpracovány. Výzkumným šetřením jsme dospěli k závěru, že osobní pohled dítěte na výchovu mimo vlastní rodinu je kladný. Diplomová práce by mohla být přínosem pro dětské domovy a diagnostické ústavy. Výsledky výzkumu by mohly sloužit k lepšímu porozumění stavu dětí v ústavní či náhradní rodinné péči ze strany personálu či pěstounů a rovněž pro samotné osoby, vyrůstající a vychovávané mimo vlastní rodinu. Práce by též mohla být určitým stimulem pro provedení rozsáhlejšího výzkumného šetření, které by se zabývalo ověřováním vzniklých hypotéz.
Kvalita života pacientů s aortální stenózou
ŠVECOVÁ, Valentyna
Tato bakalářská práce se zabývá kvalitou života pacientů po operaci pro aortální stenózu. Skládá se z teoretické a praktické části. V teoretické části je probrána problematika aortální stenózy včetně anatomie, etiologie, patofyziologie, kliniky, diagnostiky, následků, léčby, rehabilitace a prevence. Dále pak sleduje otázku kvality života obecně a v souvislosti se zdravotním stavem. Praktická část představuje samotný výzkum. Cílem práce bylo zjistit a porovnat kvalitu života nemocných před náhradou nativní aortální chlopně mechanickou či biologickou protézou a tři měsíce po intervenci. Výzkumné šetření probíhalo v Kardiocentru Nemocnice České Budějovice, a. s. Výzkumný soubor tvořili pacienti kardiocentra. Respondenti byli vybráni pomocí prostého záměrného výběru. Vyšetření probíhalo metodou ?postal survey?, tj. bez asistence odborného personálu. Byly stanoveny dvě hypotézy: Hypotéza 1 (H1): Kvalita života pacientů trpících aortální stenózou je negativně ovlivněna v hodnocených jednotlivých doménách HRQoL; Hypotéza 2 (H2): Kvalita života pacientů s aortální stenózou po třech měsících po operaci je lepší oproti stavu před výkonem. Zjišťování kvality života podmíněné zdravím (HRQoL) bylo provedeno pomocí kvantitativního výzkumu s použitím dotazníkového nástroje Short Form-36 typu Generic v metodice HRQoL postihující osm domén: fyzické funkce, fyzické omezení rolí, emoční omezení rolí, fyzické a emoční omezení sociálních funkcí, bolest, duševní zdraví, vitalita, všeobecné vnímání vlastního zdraví. Údaje z dotazníků byly konvertovány do elektronické podoby za použití uživatelského softwaru ?Pořizovač dat SF-36?. Následně byla data statisticky vyhodnocena provedením párového T-testu. Statistická významnost získaných dat byla hodnocena na 5% hladině významnosti. Výsledky před a po náhradě aortální chlopně byly porovnány navzájem, a taktéž s daty mezinárodního standardu HRQoL. Posloužily k prokazování vlivu chirurgické náhrady nativní aortální chlopně na zlepšení kvality života sledovaných pacientů. Výzkumným šetřením bylo prokázáno celkové zlepšení kvality života ve všech doménách, čímž byla potvrzena H2, a to, že kvalita života pacientů s aortální stenózou po třech měsících po operaci je lepší oproti stavu před výkonem. Zároveň bylo zjištěno, že kvalita života pacientů s aortální stenózou je významně nižší než kvalita života zdravé populace zastoupené výsledky Oxfordské studie. Tímto byla potvrzena H1, a to, že kvalita života pacientů trpících aortální stenózou je negativně ovlivněná v hodnocených jednotlivých doménách HRQoL. Bakalářská práce by mohla být přínosem pro kardiocentra a kardiologické ambulance. Výsledky výzkumu by mohly sloužit k lepšímu porozumění stavu nemocných ze strany personálu, ke zdokonalení péče a také k rozšíření informovanosti pacientů. Mohla by být využita pro vytvoření odborného semináře pro ošetřující personál se zaměřením na kvalitu života pacientů s onemocněním kardiovaskulárního systému (KVO). Práce by také mohla být určitým stimulem pro provedení rozsáhlejšího výzkumného šetření v oblasti porovnání kvality života v závislosti na jednotlivých typech náhrad anebo věku nemocných.

Viz též: podobná jména autorů
7 ŠVECOVÁ, Veronika
2 ŠVECOVÁ, Vladislava
1 ŠVECOVÁ, Věra
7 Švecová, Veronika
5 Švecová, Vlasta
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.