Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Spolupráce sociálního pracovníka s výchovným poradcem
ŠRÁMKOVÁ, Klára
Problémové chování studentů na středních školách je způsobeno mnoha faktory. Mohou za to genetické dispozice, které si s sebou jedinec přináší od rodičů, a také výchova a vliv okolí. V poslední době je problémové chování studentů stále častěji diskutovaným tématem. Je proto potřeba reagovat a zaujmout určitá stanoviska, která by mohla situaci zlepšit. Z tohoto důvodu je potřeba mít k dispozici multidisciplinární tým složený z odborníků, kteří by měli být připraveni těmto problémům čelit a dítěti se věnovat od začátku až do konce. Jako první si problémů může všimnout rodič, spolužák, učitel. V roli učitele je na škole také výchovný poradce, který má právě tyhle problémy a jejich řešení na starosti. Jeho role ve školním prostředí je neodmyslitelná, stejně jako role ostatních odborníků, kteří se studenty pracují. Jedná se o sociální pracovníky z Orgánu sociálně právní ochrany dětí, pracovníky soudů, policie, pracovníky výchovných zařízení a mnoho dalších. Sociální pracovník, který řeší problémové chování dítěte nebo problém v rodině dítěte, se stává v dnešní době neopomenutelnou součástí života dospívajících, kteří musí čelit určitým životním překážkám. Práce je postavena na kvalitativním typu výzkumu, jehož hlavním nástrojem je rozhovor. Zkoumané případy byly předem určeny a jednalo se o sociální pracovníky, výchovné poradce a také studenty. Data byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Samotný sběr dat byl realizován od března do dubna roku 2016. Rozhovory jsou pro zachování autenticity z mluveného projevu převedeny doslovnou transkripcí. V případě této diplomové práce se jednalo o rozhovory se sociálními pracovníky z Orgánu sociálně právní ochrany dětí a výchovnými poradci Odborných a Středních odborných učilišť, kteří jsou ve vzájemné interakci při řešení problémového chování žáků. Tito pracovníci byli vybrání dle lokality, a to konkrétně v okrese Břeclav. Druhou jednotkou zkoumání byli studenti studující na těchto učilištích v okrese Břeclav. Práce má dva cíle, první je zaměřen na oboustrannou spolupráci výchovného poradce a sociálního pracovníka a druhým bodem zájmu byli studenti a jejich zájem o služby výchovného poradce působícího ve škole a jejich využívání. Z výsledků vyplývá, že sociální pracovníci a výchovní poradci jsou se spoluprací v zásadě spokojeni. Obě složky mají na výkon své práce malou časovou dotaci, proto není mnohdy možné věnovat se případům, které jsou nad rámec, a jsou rádi, když je problémové chování studentů primárně prošetřeno v organizaci, pod kterou ten který konkrétní případ spadá. Nejčastěji řešenými problémy jsou absence, záškoláctví, nevhodné chování studentů, studijní či osobní problémy, šikana, prospěch a finanční situace rodiny. V případě druhé výzkumné otázky, která se týkala studentů, bylo zjištěno, že své problémy by nejčastěji řešili doma s rodiči, se spolužáky ve škole, s kamarády, s učitelem, ředitelem nebo právě s výchovným poradcem a také s psychologem. Velmi důležitá je pro ně důvěra. Většina studentů více či méně popsala náplň práce výchovného poradce, a co se týče využití jeho služeb, až na jednu studentku by všichni studenti problém s výchovným poradcem řešili.
Subjektivně vnímaná kvalita života seniorů ve městě Mikulov
ŠRÁMKOVÁ, Klára
Bakalářská práce se zabývá subjektivně vnímanou kvalitou života seniorů ve městě Mikulov. Kvalitní život je v seniorském věku velmi důležitý. Většinou se odvíjí od připravenosti na vlastní stáří. Zásadní je míra autonomie, soběstačnosti a také rozsáhlost změn, které s sebou stáří přináší. Významnou roli hraje také přítomnost nemoci, která seniora omezuje. Teoretická část je zaměřena na již zmíněnou kvalitu života a faktory, které ji mohou ovlivňovat. Dále jsou v práci zmíněny pojmy jako stáří a stárnutí, periodizace stáří či kategorizace seniorů. Důležitým pojmem jsou také změny, které jsou se stářím spojeny. Cílem praktické části bakalářské práce bylo zjistit vliv rozdílných způsobů života na jeho kvalitu a také faktory, které tuto kvalitu ovlivňují. Celý výzkum byl realizován pomocí metody SEIQoL. Tato metoda využívá přímých odpovědí respondentů, které určují pět životních cílů. (34). Potřebná data byla získána také doplňkovou metodou, a to polostrukturovaným rozhovorem, pomocí kterého byly jednotlivé cíle probrány do hloubky, a to umožnilo získat více informací o respondentech a jejich hodnotové orientaci. Získaná data byla analyzována metodou zachycení vzorců, tzv. ?gestaltů?. Podstatou této metody je stanovení určitých vzorců a obecnějších struktur na základě podobnosti, či naopak odlišnosti (21). Respondenti byli vybráni záměrným (účelovým) výběrem, tedy na základě určitých kritérií (21). Pro uskutečnění výzkumu byli v tomto případě vybráni muži senioři a ženy seniorky různého věku s rozdílným způsobem života. Konkrétně se jednalo o čtyři ženy seniorky ve věku od 67 až 80 let a čtyři muže seniory ve věku od 65 do 83 let. Výzkum prokázal, že vliv na kvalitu života seniorů má rodina a také zdravotní stav seniora. Rozdílný způsob života je patrný při bližším pohledu na sociální vazby seniorů, a to konkrétně vazby s rodinnými příslušníky a přáteli. V případě seniorů žijících mimo vlastní byt či dům jsem se setkala s minimálními rozdíly ve vnímání kvality života. Tři z osmi dotazovaných respondentů nežijí ve vlastním bytě či domě a udávají, že si po určité době na nové podmínky zvykli a jsou s nynějším způsobem bydlení spokojeni. Bytové podmínky souvisí také s finanční situací seniorů. Mají-li byt či dům v osobním vlastnictví, odpadají jim poplatky za pronájem a zbývají pouze ty za energie. Pokud žije senior v Domově pro seniory nebo v Domově s pečovatelskou službou, má povinnost odvádět tomuto zařízení určitou část důchodu či nájemné. Nikdo z oslovených seniorů žijící v jednom z těchto zařízení však neměl větší problémy částku platit. Domnívám se, že rozdílný způsob života seniorů má z hlediska pohledu na kvalitu života minimální vliv. Důležitější jsou faktory, které život ovlivňují a míra uspokojení potřeb či hodnot seniorů. Mezi nejdůležitější patří již zmíněná rodina, zdravotní stav a finanční zabezpečení (8). Dále se senioři shodovali, že velkou roli v jejich životě hraje volný čas a jeho využití. Odchod dětí z domu a tím vzniklou prázdnotu senioři kompenzují pořízením domácího mazlíčka, který jim dělá společnost. Dva z dotazovaných respondentů uvedli jako důležitý faktor ovlivňující jejich život také spokojenost. Téma bakalářské práce jsem si vybrala z důvodu zájmu o obyvatele města, ve kterém žiji. Šest z osmi respondentů je spokojeno, proto se domnívám, že subjektivně vnímaná kvalita života seniorů ve městě Mikulov je na dobré úrovni. Práce by mohla být využita jako informační zdroj pro ty, kteří se o stejnou problematiku zajímají, a dále také jako možná opora pro následné vytvoření postupů vedoucích ke zlepšení kvality života seniorů ve městě Mikulov.

Viz též: podobná jména autorů
8 ŠRÁMKOVÁ, Kateřina
7 ŠRÁMKOVÁ, Kristýna
6 Šramková, Kristína
5 Šrámková, Karolína
8 Šrámková, Kateřina
3 Šrámková, Klára
7 Šrámková, Kristýna
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.