|
|
Názory občanů na transplantace tkání a orgánů
ŠIMKOVÁ, Soňa
Tato diplomová práce se zabývá názory občanů na transplantace tkání a orgánů. Skládá se za dvou částí, z nichž první je zaměřena teoreticky a druhá je praktická. V teoretické části se věnuji tématu transplantace. Krátce a stručně popisuji transplantaci z lékařského hlediska, dále pak obecně historii transplantace. Nejvíce jsem zaměřila pozornost na transplantaci z pohledu naší platné legislativy, zejména transplantačního zákona. Stručně seznamuji také s transplantační legislativou ve vybraných zemích a nastiňuji i problematiku transplantací z pohledu etiky. V praktické části jsem použila metodu kvantitativního výzkumu, která byla prováděna prostřednictvím dotazníkové techniky. Data byla sesbírána pomocí anonymního dotazníku. Cílem práce bylo zjistit povědomí občanů o transplantacích a jejich postoje k dané problematice. Výzkum zahrnuje popis metodiky, zkoumaný vzorek, výsledky a diskuzi nad výsledky. Dotazník byl určen občanům České republiky, různého věku a vzdělání. Omezena byla pouze spodní věková hranice, a to 18 let. Respondenti byli z části získáváni na základě přímého dotazování dle ochoty spolupracovat a dále byli někteří respondenti získáni na základě individuálního zájmu prostřednictvím serveru vyplnto.cz. Konečný výzkumný vzorek tvořilo 526 respondentů. Před samotným výzkumem byl na 10 respondentech proveden předvýzkum z důvodu zjištění srozumitelnosti otázek. V rámci výzkumu byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza je, že občané souhlasí s darováním svých tkání a orgánů v případě dárcovství pro osoby blízké. Pokud bych vzala v potaz pouze jednu konkrétní otázku, která zjišťuje, jestli by respondenti souhlasili s darováním svého orgánu nebo tkáně pro některou z osob blízkých v případě, že by jí mohli zachránit život, hypotézu bych nemohla zamítnout. Většina respondentů totiž uvedla, že by orgán nebo tkáň darovala, avšak tato hypotéza byla statisticky testována prostřednictvím testu dobré shody. Tento test bere v úvahu více otázek souvisejících s hypotézou. Po otestování jsem došla k závěru, že hypotézu můžeme zamítnout. Tedy není pravda, že občané souhlasí s darováním svých tkání a orgánů v případě dárcovství pro osoby blízké. Druhá hypotéza říká, že občané neznají zásadu presumpce souhlasu v souvislosti s posmrtným odběrem tkání a orgánů. Hypotéza byla též statisticky ověřena prostřednictvím testu dobré shody. Tato hypotéza nebyla zamítnuta. Pravdou tedy je, že občané neznají zásadu presumpce souhlasu, neboli předpokládaného souhlasu v souvislosti s posmrtným odběrem tkání a orgánů. Výsledky této práce také poukazují na nízkou informovanost občanů České republiky vzhledem k tématu transplantací. To nejvíce znázorňuje skutečnost, že více jak polovina respondentů nikdy neslyšela o našem transplantačním zákoně a téměř 80 % lidí si myslí, že veřejnost není dostatečně informována. Téměř polovina respondentů nikdy neslyšela o zásadě předpokládaného souhlasu, nicméně většina souhlasí se skutečností, že jejich orgány a tkáně by byly v případě náhlého úmrtí použity k transplantaci. Výsledky mé diplomové práce poukazují na to, že by mělo dojít k větší osvětě občanů ohledně transplantací. Osvěta, by měla probíhat nejrůznějšími způsoby. Za nejefektivnější bych považovala osvětu prostřednictvím médií, dále také formou letáků, informačních brožur a reklamních spotů. Papírové brožury by měly být k dispozici v čekárnách zdravotnických zařízení. Pro širokou veřejnost by se měly pořádat semináře a různá školení. Z hlediska věku by bylo nejlepší začít s osvětou již na střední škole.
|
|
|
Motivace k dobrovolnické činnosti
ŠIMKOVÁ, Soňa
Bakalářská práce řeší otázky dobrovolnictví, přesněji motivace k dobrovolnickým činnostem. Dobrovolníci jsou lidé, kteří pomáhají sociálně slabším občanům bez nároku na finanční nebo jinou odměnu. Motivaci stát se dobrovolníkem ovlivňuje mnoho faktorů, k nimž patří například altruistické hodnoty, kariérní potřeby, sociální vztahy atd. Bakalářská práce si klade za cíl zjistit cíle a potřeby dobrovolníků v závislosti na délce dobrovolnické praxe. Vychází přitom z modelu funkční analýzy dobrovolnictví M. Snydera a kol., která je založena na principu motivovanosti velké části lidského chování právě cíli a potřebami. Prostřednictvím kvantitativního výzkumu zjišťuje povahu těchto motivů. Sběr dat byl proveden dotazníkem M. Snydera a kol. U 40 respondentů, dobrovolníků z organizace Fokus České Budějovice a Fokus Tábor, domácí hospic Jordán, denní a týdenní stacionář Klíček, program Pět P v Českých Budějovicích a dobrovolnické centrum Hestia. Výzkum přinesl řadu zajímavých výsledků, k nimž patří zjištění preferovaných a odmítaných motivů. Nejčastěji uváděným motivem k dobrovolnické činnosti byl motiv pochopení a naopak nejméně uváděným motivem se staly sociální vztahy. Mezi dobrovolníky s diferencovanou délkou dobrovolnické praxe byly zjištěny zcela nepatrné rozdíly. Dlouhá praxe je častěji výrazem altruistických hodnot, souvisejících s humanitární starostí o druhé. Krátkou dobrovolnickou zkušenost častěji charakterizuje individuální osobnostní růst, vývoj a zdokonalení.
|
host ::
RSS.