|
|
Stanovení exprese markerů aktivace krevních destiček v patofyziologii trombotických stavů
Řádek, Martin
Úvod/Cíle: Trombofílie, tedy zvýšená dispozice ke vzniku žilní a arteriální trombózy představuje komplexní onemocnění zapříčiněné mimo jiné i poruchami krevních destiček a endotelu. Cirkulující endotelové buňky (CEC) a endotelové progenitorové buňky (EPC) jsou popisovány jako markery poškození a dysfunkce endotelu, respektive jako markery jeho obnovy u mnoha nemocí, včetně trombotických komplikací. Jejich význam u pacientů se známou trombofílií však dosud ještě nebyl zkoumán. CEC i EPC představují extrémně vzácné buněčné populace vyskytující se v periferní krvi. Proto k jejich identifikaci a kvantifikaci je použití výhradně standardizovaných a citlivých metod zcela nezbytné. Cílem práce bylo identifikovat a kvantifikovat CEC a EPC v periferní krvi pacientů s vrozenými trombofiliemi a zhodnotit jejich význam jako markerů aktivity endotelu a krevních destiček v souvislosti s rizikem vzniku či rekurence trombózy. Metody: Analýza počtu CEC a EPC v periferní krvi pacientů s trombofiliemi s nebo bez historie trombózy a pacientů s akutní trombózou byla provedena metodou vícebarevné průtokové cytometrie. Referenční hodnoty CEC a EPC byly stanoveny na skupině zdravých kontrol. Pacienti s hematologickými malignitami po vysokých dávkách chemoterapie a pacienti s akutním infarktem myokardu byli použiti jako...
|
|
| |
|
|
Stanovení exprese markerů aktivace krevních destiček v patofyziologii trombotických stavů
Řádek, Martin ; Kvasnička, Tomáš (vedoucí práce) ; Dulíček, Petr (oponent) ; Říhová, Lucie (oponent)
Úvod/Cíle: Trombofílie, tedy zvýšená dispozice ke vzniku žilní a arteriální trombózy představuje komplexní onemocnění zapříčiněné mimo jiné i poruchami krevních destiček a endotelu. Cirkulující endotelové buňky (CEC) a endotelové progenitorové buňky (EPC) jsou popisovány jako markery poškození a dysfunkce endotelu, respektive jako markery jeho obnovy u mnoha nemocí, včetně trombotických komplikací. Jejich význam u pacientů se známou trombofílií však dosud ještě nebyl zkoumán. CEC i EPC představují extrémně vzácné buněčné populace vyskytující se v periferní krvi. Proto k jejich identifikaci a kvantifikaci je použití výhradně standardizovaných a citlivých metod zcela nezbytné. Cílem práce bylo identifikovat a kvantifikovat CEC a EPC v periferní krvi pacientů s vrozenými trombofiliemi a zhodnotit jejich význam jako markerů aktivity endotelu a krevních destiček v souvislosti s rizikem vzniku či rekurence trombózy. Metody: Analýza počtu CEC a EPC v periferní krvi pacientů s trombofiliemi s nebo bez historie trombózy a pacientů s akutní trombózou byla provedena metodou vícebarevné průtokové cytometrie. Referenční hodnoty CEC a EPC byly stanoveny na skupině zdravých kontrol. Pacienti s hematologickými malignitami po vysokých dávkách chemoterapie a pacienti s akutním infarktem myokardu byli použiti jako...
|
|
| |
|
|
Izolace a charakterizace fotosyntetických komplexů z fotoheterotrofních bakterií
Řádek, Martin ; Wilhelmová, Naďa (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
Aerobní anoxygenní fototrofové (AAP) reprezentují relativně nedávno objevenou bakte- riální komunitu, jež obsahuje BChl a. Tyto organizmy vlastní plně funkční bakteriální foto- syntetický systém. Jejich fotosyntéza však funguje pouze v přítomnosti kyslíku. AAP nejsou schopny samostatného autotrofního růstu, pro růst a metabolizmus vyžadují zdroj organického uhlíku. Charakterizoval jsem fotosyntetický aparát bakterií Erythrobacter sp. NAP1, Roseobacter sp. COL2P a kmenů Dor-2m, Dor-vul a Zun-kholbo. Funkci hlavního svět- losběrného pigmentu vykonává BChl a. Sferoidenon je hlavním karotenoidem v kmenech COL2P, Dor-2m, Dor-vul a Zun-kholbo. Kmen NAP1 obsahuje "nefotosyntetický" erythroxanthinsulfát, který není vázán v reakčním centru ani ve světlosberném komplexu. Hlavními fotosyntetickými karotenoidy kmene NAP1, vázanými ve světlosběrném sys- tému, jsou bakteriorubixanthinal, zeaxanthin a erythroxanthin. Světlosběrný systém zkou- maných bakterií je tvořen vnitřním komplexem LH1 a reakčním centrem, periferní kom- plex LH2 není přítomen. Velikost fotosyntetické jednotky je ve srovnání s typickou anaerobní fototrofní bakterií Rhodobacter sphaeroides nižsí, je to dáno právě absencí antény LH2. Purifikovaný komplex LH1-RC z kmene NAP1 je relativně termostabilní, fotoche- micky aktivní je až do 35 řC.
|
host ::
RSS.