Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  předchozí11 - 14  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Faktory virulence dermatofyt
Machová, Lenka ; Čmoková, Adéla (vedoucí práce) ; Dobiáš, Radim (oponent)
Dermatofyta jsou skupinou fylogeneticky příbuzných mikroskopických hub z řádu Onygenales, čeledi Arthrodermataceae, schopných využívat keratin jako zdroj výživy. Některé druhy jsou významnými patogeny obratlovců, včetně člověka. Cílem mé bakalářské práce bylo shrnutí dosavadních poznatků týkajících se faktorů virulence dermatofyt, s přihlédnutím k jejich možné roli v hostitelské specificitě. V hlavní části jsem popsala faktory virulence, tedy molekuly zprostředkující patogenezi, a to především v kontextu jednotlivých fází infekce, jako jsou např. adherence, rozklad keratinu, či potlačování imunitní odpovědi. Studium těchto faktorů si obecně zasluhuje zvýšenou pozornost, neboť jejich poznání může vést k vývoji cílené léčby. Některé aspekty patogeneze, např. keratinolýza a boj s imunitním systémem jsou poměrně dobře prostudované. O ostatních faktorech, především o těch zprostředkujících vnímání hostitele a adherenci však nevíme téměř nic, právě ony by mohly poskytnout důležité informace o určování hostitelské specifity dermatofyt. Závěrečnou kapitolu jsem věnovala diskuzi o potenciální schopnosti těchto faktorů ovlivňovat výběr hostitele. Má práce přináší ucelený přehled patogeneze dermatofyt a upozorňuje na další možné směry výzkumu vedoucí k lepšímu porozumění průběhu dermatofytóz. Klíčová slova:...
Epidemiologie vybraných zoofilních dermatofytů
Žárová, Štěpánka ; Čmoková, Adéla (vedoucí práce) ; Švarcová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce se věnuje epidemiologii kožních onemocnění způsobených tzv. zoofilními dermatofyty, tedy fylogeneticky příbuznými druhy patogenních hub z řádu Onygenales (Ascomycota, Pezizomycotina), které mají rezervoár mezi zvířaty a jsou často přenášené na člověka. První část práce se zabývá vývojem a současným stavem taxonomie dermatofytů s důrazem na zoofilní druhy. Hlavní část je zaměřená na pět vybraných druhů, popis jejich hostitelského spektra, populační struktury, klinických projevů infekce a vývoj jejich rozšíření mezi lidskými pacienty v Evropě. V tomto regionu se od 50. let 20. století spektrum zoofilních dermatofytů zřetelně proměnilo. Výrazný je pokles incidence druhu Trichophyton verrucosum po zavedení vakcinace skotu. Nárůst incidence druhů T. erinacei a T. benhamiae pravděpodobně souvisí s rostoucí oblibou chovu ježků a morčat či s introdukcí nového kmene. Zajímavá je vysoká incidence druhu Microsporum canis ve Středomoří a Rusku. Díky komplexnímu přístupu zahrnujícímu velké množství epidemiologických studií a aktuální pohled na taxonomii může být tato práce cenným podkladem pro epidemiology. Klíčová slova: dermatofytické houby, Trichophyton, Microsporum, kožní patogeny, infekce, spektrum hostitelů, vakcinace, epidemie, zoofilní druhy, taxonomie
Molekulární typizace izolátů z komplexu Arthroderma benhamiae, původce epidemické zoonotické dermatofytózy v Evropě
Čmoková, Adéla ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Hrabák, Jaroslav (oponent)
Před několika lety byl druh Arthroderma benhamiae mezi klinickými mykology téměř neznámý, přesto dnes působí v České republice kolem 40 % dermatofytických infekcí přenesených ze zvířat na člověka. Rezervoárem druhu jsou především morčata a další hlodavci. Podobná situace je i v dalších státech střední a západní Evropy. Příčina výrazného nárůstu v incidenci infekcí zatím nebyla zjištěna, stejně jako nebyly navrženy dostatečně variabilní molekulární markery, které by tuto příčinu pomohly odhalit. Pro potřeby studie byly vybrány izoláty (n=268) z případů lidských i zvířecích dermatofytóz z ČR, Německa, Belgie, Švýcarska, Itálie, Japonska a USA. K odhalení vnitrodruhové variability bylo navrženo deset variabilních mikrosatelitních markerů a byla provedena sekvenční analýza dvou genetických lokusů (oblast ITS rDNA a gen gpdh). Studován byl také fenotyp kmenů na úrovni mikro- a makromorfologie, a růstové parametry kmenů při několika teplotách a na několika kultivačních médiích. Určeny byly i párovací typy jednotlivých izolátů a provedeny křížící pokusy mezi geneticky příbuznými i vzdálenými kmeny. Sekvenční analýza odhalila celkem 6 různých genotypů (SG1-SG6) mezi kmeny druhu A. benhamiae, většina (99%) kmenů patřila do 3 hlavních subpopulací: americko-evropské (SG1), evropské (SG2) a evropsko-japonské...
Molekulární metody v taxonomii a epidemiologii dermatofyt
Čmoková, Adéla ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Hamal, Petr (oponent)
V bakalářské práci jsem se zabývala úlohou a aplikací molekulárních metod v taxonomii a epidemiologii dermatofyt a otázkou jejich druhového konceptu. V první části jsem se věnovala zhodnocení výhod a nevýhod současných druhových konceptů a jejich problematickou aplikací u skupiny dermatofyt. V druhé části jsem se zaměřila na molekulární metody používající genetické markery ke studiu fylogenetických vztahů a diskriminaci dermatofyt, např. metodu PCR-RFLP, PCR-fingerprintové metody a sekvenaci, kde jsem se věnovala především cílovým genům a jejich rozlišovací schopnosti. V poslední části práce jsem zmapovala molekulární metody užívané k typizaci izolátů na nižší než druhové úrovni, mezi které patří např. analýza mikrosatelitů, PCR-fingerprintové metody, multilokusová sekvenční typizace a jejich konkrétní případy využití v epidemiologii.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   předchozí11 - 14  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.