|
| |
|
| |
|
|
Staročeská lékařská terminologie - názvy chorob, jejich příznaků a projevů
Černá, Alena
Mottem této práce jsou slova, která zapsal téměř před sto lety František Michálek Bartoš. Je podivuhodné, jak staré česky psané lékařské texty zůstávají v archivech, stranou valného zájmu odborníků. Není to z nedostatku materiálu, neboť pro období středověku, v němž se konstituovaly počátky české lékařské vědy a s ní pochopitelně i české lékařské terminologie, máme k dispozici mimořádně velké množství lékařských textů. "Reprezentantem" těchto textů, o nichž bude podrobně pojednáno v příloze k této práci (viz s. 210-217), je pro tuto práci soubor lékařských památek, které zvolil pro svou materiálovou bázi Staročeský slovník;2 jejich fotokopie jsou uloženy v oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. 3 Tyto památky jsou nezřídka značně rozsáhlé a dochovaly se v četných, často variantních rukopisech. Jedná se o 13 rukopisů převážně z 15. století, k nimž jsem se rozhodla připojit ještě rukopis zvaný Vnoučkovo lékařství (z počátku 16. století), v němž jsou obsaženy texty z minulého období. Tyto prameny jsou základem mé práce, i když jsem využívala i mnohých jiných zdrojů, o nichž se zmíním později. Na tomto místě chci poukázat na skutečnost, že v knihovnách a archivech je uchováváno mnohem více středověkých památek tohoto druhu, než bylo dosud známo a než se předpok1ádá10. Jsou to památky,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Hájkova kronika a Staré letopisy české
Černá, Alena M.
Odborná literatura uvádí, že mezi mnohé prameny Hájkovy Kroniky české patří kroniky ze souboru zvaného Staré letopisy české; nikdy však nebylo přesně stanoveno, o který z více než 30 dochovaných rukopisů se jedná. Na vzorku 16 zpráv o dění v době husitských válek, které se vyskytují v Hájkově kronice i ve Starých letopisech českých, jsme se pokusili stanovit pramenný text. Přímý pramen jsme nenalezli, avšak nejvíce shodných zpráv (13) shledáváme v textu R, tzv. Vratislavském, který vznikl v rozmezí let 1515-1535. Stanovení pramenného textu komplikovala možnost, že pramenný text se nedochoval, příp. že Václav Hájek užíval při své práci více než jeden text Starých letopisů českých. Práci rovněž ovlivňoval fakt, že V. Hájek byl neobvykle tvůrčí osobností, u níž se dá předpokládat, že informace z pramenů nepřejímala automaticky, nýbrž že je po jazykové i obsahové stránce přizpůsobovala a přetvářela.
|
|
| |
|
|
Veřejně přístupné elektronické zdroje ke studiu historické češtiny oddělení vývoje jazyka ÚJČ AV ČR, v. v. i
Černá, Alena M. ; Lehečka, Boris ; Nejedlý, Petr ; Šimek, Štěpán ; Vajdlová, Miloslava
Příspěvek představuje dva internetové zdroje ke studiu staršího českého jazyka, které vytvořilo a provozuje oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. Je to především Vokabulář webový (http://vokabular.ujc.cas.cz), který zpřístupňuje textové, obrazové a zvukové materiály ke studiu historické češtiny. Jedná se zejména o moderní i historické slovníky, mezi nimiž zastává stěžejní místo postupně vznikající Elektronický slovník staré češtiny, který zpracovává staročeské lexikum od počátků historické češtiny do konce 15. století. Vokabulář dále obsahuje elektronické edice děl pocházejících z období 13. až počátku 19. století prezentované jako souvislé texty i v korpusové podobě, digitalizované kopie starších českých mluvnic, základní odbornou literaturu, audioknihy starších českých památek a softwarové nástroje využívané při práci s historickými texty. Druhý zdrojem je Lexikální databáze humanistické a barokní češtiny (http://madla.ujc.cas.cz/). Ta zachycuje českou slovní zásobu 16.–18. století na základě excerpce autentických dobových textů (starých tisků i rukopisů): dokládá ji přímými citáty i s uvedením pramene a částečně tak nahrazuje chybějící slovník češtiny tohoto období.
|
|
|
Elektronická příprava a publikace starších českých textů
Černá, Alena M. ; Lehečka, Boris
Elektronické edice připravované v oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., jsou publikovány v rámci webových stránek Manuscriptorium a Vokabulář webový (v tzv. edičním modulu a staročeské textové bance) a ve formě elektronických knih v e-shopu nakladatelství Academia. Všechny elektronické edice jsou připraveny v programu Microsoft Word 2003 a jsou automaticky exportovány do těchto výstupů. Užíváme dva hlavní výstupní formáty: standard XML TEI P5 a značkovaný text pro textovou banku; používáme transformace XSLT a speciální software vyvinutý pro naše potřeby.
|
|
|
Daniel Adam z Veleslavína a jeho nomenklátory
Černá, Alena M.
Daniel Adam z Veleslavína je jednou z nejvýznamnějších postav české kulturní historie, je součástí osnov škol, avšak odborná literatura o jeho životě a díle je velmi řídká. Neexistují ani moderní edice jeho slovníkových děl. Informace o Veleslavínových slovnících jsou navíc často chybné: nesprávné je na příklad frekventované tvrzení, že Veleslavínův čtyřjazyčný Nomenclator quadrilinguis, Boemico-Latino-Graeco-Germanicus (Praha 1598) je pouze o řeckou jazykovou část rozšířený starší Veleslavínův trojjazyčný slovník, který vyšel s názvem Nomenclator omnium rerum propria nomina tribus linguis, Latina, Boiemica, Germanica explicata continens (Praha 1586). V příspěvku je přesvědčivě doloženo, že se jedná o dvě samostatná a nově vytvořená díla s odlišnými předlohami. Starší Nomenclator má předlohu ve slovníku holandského lékaře, historika a filologa Hadriana Junia, mladší Nomenclator je přepracováním slovníku německého učence Helfrika Emmelia. Obě díla mají zcela odlišnou makrostrukturu i mikrostrukturu hesel; rovněž česká jazyková část se v obou slovnících odlišuje a je patrné, že Daniel Adam nepřejímal při zpracování novějšího nomenklátoru svou původní práci automaticky, nýbrž ji revidoval, pozměňoval a všestranně vylepšoval.
|
host ::
RSS.