|
|
Správce dědictví
Čejková, Jana ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Jedním ze základních problémů, které se mohou vyskytnout v průběhu dědického řízení, je spravování majetku zemřelé osoby v době od jejího úmrtí do doby skončení projednání řízení o dědictví. Dědické řízení přitom trvá při normálním průběhu věcí běžně několik měsíců, nemluvě o možných komplikacích a průtazích, které mohou nastat. 96 Ve své diplomové práci jsem se věnovala institutu správce dědictví, jehož pomocí lze v průběhu dědického řízení dosáhnout trvalé správy majetku, který zůstavitel zanechal a činit nutné úkony pro zajištění a uchování majetkových hodnot, které náleží do dědictví. V úvodu jsem se pokusila vystihnout historický vývoj právní úpravy správy dědictví, která byla v tom kterém období poskytována. Hlavní část své diplomové práce jsem pak věnovala hmotněprávní a procesněprávní úpravě tohoto institutu. V rámci vysvětlení postavení správce dědictví v systému občanského práva procesního jsem se věnovala i problematice účelu a dalších druhů neodkladných opatření, která může soud k ochraně majetku patřícího do dědictví zvolit. Podrobněji jsem se také věnovala problematice ustanovení správce podniku, která má řadu specifik. Zmínila jsem se i o judikatuře k tomuto tématu, které vzhledem k tomu, že jde o institut poměrně nový, není mnoho k dispozici. S ohledem na rychlý vývoj společnosti lze...
|
|
|
Správce dědictví
Čejková, Jana ; Dvořák, Jan (oponent) ; Salač, Josef (vedoucí práce)
Jedním ze základních problémů, které se mohou vyskytnout v průběhu dědického řízení, je spravování majetku zemřelé osoby v době od jejího úmrtí do doby skončení projednání řízení o dědictví. Dědické řízení přitom trvá při normálním průběhu věcí běžně několik měsíců, nemluvě o možných komplikacích a průtazích, které mohou nastat. 96 Ve své diplomové práci jsem se věnovala institutu správce dědictví, jehož pomocí lze v průběhu dědického řízení dosáhnout trvalé správy majetku, který zůstavitel zanechal a činit nutné úkony pro zajištění a uchování majetkových hodnot, které náleží do dědictví. V úvodu jsem se pokusila vystihnout historický vývoj právní úpravy správy dědictví, která byla v tom kterém období poskytována. Hlavní část své diplomové práce jsem pak věnovala hmotněprávní a procesněprávní úpravě tohoto institutu. V rámci vysvětlení postavení správce dědictví v systému občanského práva procesního jsem se věnovala i problematice účelu a dalších druhů neodkladných opatření, která může soud k ochraně majetku patřícího do dědictví zvolit. Podrobněji jsem se také věnovala problematice ustanovení správce podniku, která má řadu specifik. Zmínila jsem se i o judikatuře k tomuto tématu, které vzhledem k tomu, že jde o institut poměrně nový, není mnoho k dispozici. S ohledem na rychlý vývoj společnosti lze...
|
|
|
Zkušenosti sester primární péče s hojením ran
ČEJKOVÁ, Jana
V práci {\clqq}Zkušenosti sester primární péče s hojením ran``, dochází k prolínání dvou oblastí, oblasti primární péče a problematiky hojení ran. Proces hojení ran je po několik desetiletí v popředí výzkumu některých zdravotnických oborů. Díky tomuto poměrně vysokému zájmu bylo uskutečněno mnoho přínosných studií, objevů a výzkumů. Jedná se o problematiku velmi širokou, která se zdaleka netýká jen postižené lokality, ale celého organismu, stavu jeho imunitního systému, metabolismu, prokrvení, stavu výživy a mnoha dalších aspektů souvisejících s touto problematikou. Na základě zájmu o tkáňové defekty je umožněno pacientům s ranami podstoupit kvalitní a komfortnější léčbu. I přes snahu některých odborníků zavádět nové metody ošetřování ran do praxe, se stále ještě většina klientů setkává s {\clqq}klasickým`` způsobem terapie. Některé složky primární péče jsou u nás rozšířeny velmi dlouhou dobu, jiné u nás fungovaly dříve a po odmlce jsou obnovovány. Na všechny, kteří jsou poskytovateli této péče, je vyvíjen kapacitní, finanční i legislativní tlak, který znemožňuje poskytovat tuto péči v plném rozsahu. Cílem práce bylo zjistit {\clqq}Zkušenosti sester primární péče s různými materiály pro ošetřování a hojení ran``. K tomuto cíli byla stanovena hypotéza, že {\clqq}Sestry primární péče mají nedostatečné zkušenosti s moderními metodami hojení ran``. Dalším stanoveným cílem bylo {\clqq}Zjistit zájem sester primární péče o nové zkušenosti v oblasti hojení ran novými metodami.`` Cíl byl podložen hypotézou, že {\clqq}Sestry primární péče mají zájem o nové zkušenosti v oblasti hojení a ošetřování ran.`` Informace potřebné pro realizaci výzkumu byly získány prostřednictvím dotazníkového šetření u sester v ordinacích praktickým lékařů v Českých Budějovicích a na Benešovsku. Ke zpracování dat byl použit výzkumný soubor 50 sester. Hypotéza, že sestry primární péče mají nedostatečné zkušenosti s moderními metodami hojení ran, byla potvrzena na základě odpovědí na určené otázky v dotazníku. Druhá hypotéza byla také potvrzena. Bakalářská práce by mohla posloužit sestrám primární péče jako přehled aktuální situace a měla by vézt zpětnou vazbou ke zkvalitnění péče o klienty.
|
host ::
RSS.