|
|
Jiftách (Sd 11,29-40) - exegeze a interpretace biblického textu
Páleník, Dan ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Tato práce se zabývá exegezí a výkladem biblického oddílu Sd 11, 29-40. Základní metodou je narativní analýza, vybraný oddíl tedy zkoumám a vykládám jako příběhový celek v jeho současné podobě. Zaměřuji se na průběh děje, jakým způsobem a s kým jednají jednotlivé postavy a jaký je význam těchto skutečností v celkovém narativu. Zároveň přihlédnu ke stavbě textu, protože ta je nezbytnou součástí vyprávění. Zkoumám také kontext vybraného oddílu, protože se jedná o součást širšího celku Jiftáchova narativu, knihy Soudců a v posledku kánonu Starého zákona. Jednotlivá jednání a skutečnosti totiž mohou v pohledu širšího kontextu mít význam, který jen z vybraného oddílu nemusí být zřejmý či přítomný. Cílem je najít v textu a kontextu nejzaloženější výklad či výklady vybraného oddílu. To také umožní vyrovnat se s různými jinými výklady, čemuž se věnuji v průběhu celé práce. V závěru uvedu ve zkratce vliv oddílu a jeho vnímání v oblasti umění a uvedu příklady motivů, jež příběh nabízí jako zvěstné.
|
|
|
Člověk jako muž a žena podle Genesis 2 Exegeze Gn 2,18-24
Kleknerová, Anna ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Diplomová práce Člověk jako muž a žena podle Genesis 2: Exegeze Gn 2,18-24 se snaží exegetickými metodami vstoupit do textu, znovu uchopit a promyslet jeho důrazy a postihnout jeho zvěst pro dnešního člověka. Pomocí gramatické a textově-syntaktické analýzy, porovnání verzí textu, konkordancie a zejména vřazení perikopy do jejího literárního a kanonického kontextu třídí a prozkoumává věcné danosti a intertextuální vztahy. Součástí práce je zohlednění přístupů některých starozákonních komentátorů a biblistů a vyzdvižení některých antropologických hledisek. Na pozadí práce stojí potřeba prozkoumat relevantnost dvou protichůdných tendencí na poli biblické interpretace současné biblistiky, kroužících kolem otázky podřízenosti žen ve vztahu k mužům. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Monoteismus jako téma starozákonního bádání : Základní přehlédnutí terénu se zaměřením na problematiku limitů (užití) pojmu "monoteismus"
Pospíšil, Jindřich ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Co to ale vlastně "monoteismus" je? Kdo jsou "monoteisté"? A kdy přesně se tedy poprvé objevili? - Jak to zjistit? Jde to vůbec? A jde o to vůbec?! Tyto a nepřeberné množství dalších otázek lze rozpoznat za starozákonními studiemi na téma monoteismu. Poslední dvě dekády dvacátého století přinesly hotový "boom" v nárůstu otázek nad tímto tématem. S rozrůzněností odpovědí na ně jistě nemalou měrou souvisí vskutku "post-moderní" rozrůzněnost v názorech na předmět a metodologii starozákonní disciplíny samotné. Navzdory tomuto nesnadno přehlednému terénu oboru starozákonního bádání, rozhodl jsem se do něj vypravit, po tématu monoteismu se zde porozhlédnout, a oblasti, které mě nějakým způsobem zaujaly, ohledat důkladněji. Práci, kterou zde předkládám, strukturuji jako jakýsi itinerář z této výpravy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Otázka žánru Ž121
Lánská, Jovanka ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Záměrem mé diplomové práce je objasnit otázku žánru žalmu číslo 121 především pečlivým studiem jeho obsahu. Tímto žalmem se zabývám zejména jako samostatným textem, ačkoliv si plně uvědomuji, že je nedílnou součástí knihy Žalmů, potažmo celého Starého zákona a Bible. Podstatnou součástí mé práce je podrobný rozbor textu, který zahrnuje překlad z hebrejského jazyka, zhodnocení různočtení srovnáním s jinými podobami žalmu, další exegetickou práci včetně vlastní formulace teologicky důležitých motivů provedené po jednotlivých verších, výklad žalmu a náhled do dějin exegeze tohoto žalmu (výběrem starších i moderních exegetických přístupů). Ve své práci dále vyhodnocuji, jaký je žánr žalmu (popřípadě zdali tu jde o skupinu žánrů), objasňuji také funkci vybraného žánru (žánrů) v biblickém kontextu, odůvodňuji přiřazení žalmu k danému žánru (žánrům) a snažím se popsat, jak se může toho vyhodnocení podílet celkové interpretaci tohoto žalmu. Stručně se před samotným závěrem práce také zmiňuji o využití žalmu 121 v církevní praxi a to především o takovém využití, které souvisí s určením žánru vybraného žalmu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Nápisy z Kuntillet Adžrud a jejich role v dějinách náboženství Izraele
Kellerová, Anna ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce jsou nápisy z Kuntillet Adžrud, kde je spolu s YHWH uveden obrat "jeho a/Ašera". Nejdříve se budeme zabývat nápisy v kontextu celého archeologického nálezu v té lokalitě, abychom byli schopni přezkoumat jejich různé interpretace. Nápisy jsou často považovány za nový impulz ve starozákonním bádání. Seznámíme se proto se dvěma články na toto téma. Prvním je práce J. A. Emertona, který se zabývá biblickými paralelami k některým aspektům nápisů, a dále je to pojednání W. G. Devera, jenž na základě archeologických nálezů, jako je Kuntillet Adžrud, považuje nový pohled na náboženství Izraele a biblickou archeologii za nevyhnutelný. Závěrečná část této práce zhodnocuje roli Kuntillet Adžrud v bádání o vzniku monoteismu, a to na základě příspěvků O. Keela, M. Köckerta, B. Langa a H. Niehra. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Žalm 118. Výklad a interpretace biblického textu
Šenkyřík, Jáchym ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Práce Žalm 118: Výklad a interpretace biblického textu se zabývá exegezí konkrétního biblického textu, žalmem 118 (LXX 117). Přistupuje k němu z několika různých per- spektiv (jak synchronních, tak diachronních), které dohromady podávají ucelený výklad žalmu. Tak se práce nejdříve soustředí na samotný text, jeho různé varianty a jeho možný překlad. Následuje stylisticko-poetický rozbor, ukazující stylistické a poetické prvky a také vzájemnou výrazovou provázanost žalmu. Tak lze pochopit logické plynutí textu, jeho strukturu. Poté práce přistupuje k určení žánru žalmu, aby bylo zřejmé, jakým způsobem a jakou formou se vyjadřuje. Díky tomu lze přistoupit k podrobnějšímu výkladu jednotlivých motivů a poetických obrazů textu. Další perspektivou výkladu je zohlednění hudebních konotací žalmu. Následuje jeho zasazení do kontextu žaltáře a Hebrejské bible jako i načrtnutí základních cest jeho dějin působení.
|
|
|
Repentance as a Means of Turning Away God's Judgment in the Book of Joel
Šípka, Ján ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Táto práca je zamyslením sa nad prvými dvoma kapitolami proroka Joela. Zaoberám sa v nej pokánim ľudu, ktoré je odpoveďou na dianie vo svete. To prorok rozpoznáva a interpretuje ako Hospodinov súd. Ten prichádza ako Božia žaloba a vedie k pokániu, ktorým človek odpovedá na situáciu súdu. Témou práce je teda možnosť odvrátenia súdu skrze pokánie. Mojím zámerom je venovať tématike súdu, ako ho prorok interpretuje na základe událostí prírodných katastrof. U Joela ma teda zaujíma súd Hospodinov a pokánie ako ľudská reakcia vyjadrujúca v kultickom dianí návrat k Hospodinovi. Ide o proces, v ktorom sa otvárajú možnosti odvrátenia súdu. Venujem preto pozornosť štúdiu tohoto javu na základe zvesti o súde, jeho metaforike, výrazive, ktorým ho prorok popisuje a na základe priebehu kultického diania stvárňujúceho proces pokánia, ku ktorému prorok vyzýva. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mezi Šeólem a Hádem: Proměny konceptu podsvětí mezi Hebrejskou biblí a Septuagintou
Zeman, Ondřej ; Sláma, Petr (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Předmětem této práce je vývoj konceptu podsvětí a jeho funkce v židovském pojetí, a to především jeden podstatný vývojový článek - přeznačení jeho pojmenování z "Šeól" na "Hádés" v helénistickém židovství. Jedním z cílů je zjistit, do jaké míry je Hádés vhodným termínem pro překlad Šeólu. Nejprve jsou vysvětleny oba termíny v původním kontextu, Šeól jako říše, v níž přebývají stíny mrtvých ve starozákonní kosmologii a Hádés jako podsvětí a bůh čistě v řeckém prostředí. Kromě pojmů samotných jsou vysvětleny také termíny související s oběma koncepty, přededevším jsou charakterizováni obyvatelé obou říší, jejich osud po smrti a náplň jejich posmrtného přebývání. Jelikož je nejvýznamnější památkou helénistického židovství Septuaginta, hlavní část práce se věnuje rozboru jejích překladů Šeólu a termínů s ním souvisejících do řečtiny. Zvýšená pozornost je upřena na konzistenci překladů a na řecké vlivy, které se v nich projevují. V závěrečné kapitole jsou srovnány Šeól a Hádés, jejich společné a rozdílné prvky, a jsou zde analyzovány výsledky rozboru překladů LXX.
|
|
|
A příšery skákati tam budou. Výnos o Babylónu (Izajáš XIII).
Lukáš, Jan ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Třináctá kapitola knihy Izajáš patřící do sbírky výnosů proti pronárodům (kapitoly 13 až 23) sice spadá svým umístěním do Protoizajáše (kapitoly 1 až 39), ale jedná se o autonomní jednotku. Tento první výnos sbírky směřuje proti největšímu odpůrci Judského království a též jeho zhoubci. Babylón se v Bibli stal symbolem pro bezbožné místo, kde se Božímu lidu dějí příkoří, ať už v knize Daniel, v Novém zákoně pak 1. epištole Petrově, či ve Zjevení. Při líčení zániku tohoto města, analogickému ke zničení Jeruzaléma, používá autor poetických prostředků a velmi barvitých a někdy velice syrových obrazů, včetně jakéhosi starověkého bestiáře. Tato diplomová práce se soustředí v první řadě na překlad hebrejského textu, tak jak je nyní dochovaný v biblickém kánonu, a jeho srovnání s ostatními starověkými překlady do starořečtiny, latiny i na řečtině závislé koptštiny. Je na místě vzít zde v úvahu bezprostřední kontext, zvláště 14. kapitolu, a také texty stejného žánru, tedy výroky proti ostatním národům, zejména Asýrii, ale i proti Judsku a Izraeli a pak i příbuzné formy z knihy Jeremiáš, kde přicházejí ke slovu i historicko-kritické otázky. Pozornost si tu zaslouží také příbuznost tohoto textu s Genesis 11,1-9. Zvláště v poslední části zkoumané pasáže (verše 20 až 22) se nacházejí v Bibli málo frekventovaná...
|
|
| |
host ::
RSS.