|
|
Spectroscopic diagnosis of extended circumstellar regions about early type stars
Dvořáková, Nela ; Korčáková, Daniela (vedoucí práce) ; Zasche, Petr (oponent)
Nela Dvořáková 19.7.2019 1 Abstrakt Zabýváme se zástupcem různorodé skupiny hvězd vykazujících B[e] jev s názvem MWC 939. Tento objekt by mohl být důležitým spojovacím článkem mezi vývojovou fází asymptotické větve obrů a fází planetárních mlhovin, jelikož se jedná o jeden z mála takových pozorovaných. Soustředíme se především na studium látky v okolí centrální hvězdy. Identifikovali jsme spektrálních čar pro MWC 939 a popsali proměnnost jejího spektra. Provádíme odhad elektronové hustoty a teploty pomocí nebulární diagnostiky - poměrů čar [S II] λλ 6716, 6731 ˚A a [O I] λλ 6300, 6364 ˚A a 5577 ˚A. Tyto odhady použijeme k detailnějším výpočtům struktury okolohvězdné obálky. 1
|
|
| |
|
|
Světelné křivky zákrytových dvojhvězd
Korda, David ; Zasche, Petr (vedoucí práce)
Byla provedena fotometrická CCD pozorování deseti krátkoperiodických LMB (Low Mass Binaries) s dosud neurčenými parametry. Data byla získána pomocí dalekohledu s průměrem 65 cm v Ondřejově ve filtrech I, R a V v letech 2014 až 2016. Světelné křivky byly zpracovány pomocí programu PHOEBE. Získané hmotnosti a poloměry jednotlivých hvězd byly porovnány s teoretickou závislostí. Ukazuje se, že v dvojhvězdných krátkope- riodických systémech jsou poloměry hvězd v průměru o 4 % větší, než odpovídá modelům vývoje hvězd. 1
|
|
|
Analýza dvojzákrytového systému
van Overloop, Samuel ; Zasche, Petr (vedoucí práce) ; Wolf, Marek (oponent)
Práce je zaměřena na výběr a analýzu kandidáta na dvojzákrytový systém v Malém Magellanovu mračnu a na hledání důkazu o jeho čtyřnásobné povaze. Vybrán byl systém OGLE-SMC-ECL-1758 s oběžnými periodami P1 = 0.92917 d a P2 = 3.73518 d. Pomocí programu PHOEBE byly analyzovány světelné křivky obou zákrytových dvojhvězd a ur- čeny jejich parametry jako inklinace, povrchové potenciály anebo poměr luminosit. Ze světelných křivek byly odvozeny okamžiky zákrytů na datech z přehlídek OGLE II-IV a hledány jejich ETV variace. Díky O-C analýze byl nalezen důkaz o oběhu obou zá- krytových dvojhvězd okolo společného těžiště. Systém OGLE-SMC-ECL-1758 proto je s největší pravděpodobností dvojzákrytovým čtyřnásobným systémem se spodním odha- dem periody oběhu P = 6021 d. 1
|
|
|
Distance to nearby galaxies
Šándorová, Ivana ; Zasche, Petr (vedoucí práce) ; Wolf, Marek (oponent)
Názov práce: Vzdialenost' k blízkym galaxiám Autor: Ivana Šándorová Ústav: Astronomický ústav Univerzity Karlovej Vedúci bakalárskej práce: doc. RNDr. Petr Zasche, Ph.D., Astronomický ústav Univerzity Karlovej Abstrakt: Táto práca sa zaoberá štúdiom premenných hviezd. Konkrétne štúdiom jasnosti cefeid vo Vel'kom Magellanovom mračne. Dáta na naše štúdium boli získané z fotometric- kých pozorovaní hviezdného pol'a Vel'kého Magellanovho mračna (súradnice stredu pol'a: RA: 5◦13 36 , DE: −69h 22m 42s) pomocou dánskeho 1,54 m teleskopu, ktorý sa nachádza na observatóriu La Silla v Čile. Hlavným ciel'om práce bolo určit' vzdialenost' k tejto gala- xii metódou "period - luminosity relation" pre cefeidy. Študovali sme 13 cefeíd, ktoré sme porovnávali s jednou nepremennou hviezdou. Priemerná hodnota modulu vzdialenosti nám vyšla ako (18,42 ± 0,40) mag, pričom v najnovšom článku (Pietrzi'nski, G. a iní, 2019) uvá- dzajú hodnotu (18,477 ± 0,004 (štatistická) ± 0,026 (systematická)) mag. Na spracovanie fotometrických meraní sa využil program SIPS (Scientific Image Processing System), čo je software vytvorený na meranie a spracovanie snímkov hviezdnej oblohy. Na tvorbu a úpravu svetelných kriviek bol použitý vlastný program. Kl'účové slová: galaxia, premenné hviezdy, cefeidy, modul vzdialenosti 1
|
|
|
Distance to the Magellanic clouds
Kulich, Matúš ; Zasche, Petr (vedoucí práce) ; Korčáková, Daniela (oponent)
V této práci bylo za účelem výpočtu vzdálenosti studovaných 12 zákrytových dvou- hvězdných systémů z oblasti Velkého Magellanova oblaku. Fotometrická data pochá- zejí z přehlídky OGLE, provedené na observatoři Las Campanas v Chile a spektros- kopická data pocházejí z jiných prací, kde již byly za jinými účely částečně analyzo- vány. Z těchto dat byly v mé práci prostřednictvím softwaru PHOEBE vykresleny a analyzovány světelné křivky i křivky radiálních rychlostí těchto systémů a pomocí metody syntetických křivek určené fyzikální parametry a absolutní magnitudy jejich jednotlivých složek. Porovnáním s pozorovanou zdánlivou magnitudou v I-filtru, ode- čtenou ze světelných křivek, byl při zohlednění bolometrické korekce a V-I indexu určen modul vzdálenosti Velkého Magellanova oblaku na 18,59 ± 0,4 mag, což se poměrně dobře shoduje se známými výsledky, určenými pomocí této i jiných metod v různých výzkumných pracích. Za účelem přesnějšího určení modulu vzdálenosti by však bylo nutné používat přesné, mnohem složitější modely hvězdných atmosfér a ne- vycházet pouze z obecných závislostí parametrů hvězd hlavní posloupnosti, vykazují- cích velký rozptyl.
|
|
|
Spectroscopic diagnosis of extended circumstellar regions about early type stars
Dvořáková, Nela ; Korčáková, Daniela (vedoucí práce) ; Zasche, Petr (oponent)
Nela Dvořáková 19.7.2019 1 Abstrakt Zabýváme se zástupcem různorodé skupiny hvězd vykazujících B[e] jev s názvem MWC 939. Tento objekt by mohl být důležitým spojovacím článkem mezi vývojovou fází asymptotické větve obrů a fází planetárních mlhovin, jelikož se jedná o jeden z mála takových pozorovaných. Soustředíme se především na studium látky v okolí centrální hvězdy. Identifikovali jsme spektrálních čar pro MWC 939 a popsali proměnnost jejího spektra. Provádíme odhad elektronové hustoty a teploty pomocí nebulární diagnostiky - poměrů čar [S II] λλ 6716, 6731 ˚A a [O I] λλ 6300, 6364 ˚A a 5577 ˚A. Tyto odhady použijeme k detailnějším výpočtům struktury okolohvězdné obálky. 1
|
|
|
Analýza a řešení světelných křivek hmotné trojhvězdy δ Orionis
Oplištilová, Alžběta ; Harmanec, Petr (vedoucí práce) ; Zasche, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována trojhvězdě δ Orionis A z vícenásobného systému δ Orionis (Mintaka) v souhvězdí Orion. Trojhvězda se skládá ze zákrytové dvojhvězdy s periodou P = 5, 732436 d a vzdálené třetí složky s periodou tisíce dnů. Druhá složka je v optickém spektru velmi slabá. Její spektrum lze však získat pomocí speciálních po- stupů v programu KOREL při analýze spekter. Bakalářská práce vychází ze sérií pozorování změn jasnosti, a to jak spektroskopických z Ondřejova, tak fotometrických z kosmických fotometrů na umělých družicích Země: SMEI, MOST a BRITE. S využitím programů na zpracování spektroskopických dat byla určena výstřednost e = 0, 07590 a hmotový poměr q = 0, 44963. Pomocí programu PHOEBE 1, který pracuje jak se světelnými křivkami (fo- tometrická data) tak s křivkami radiálních rychlostí (spektroskopická data), se zpřesnily další elementy zákrytové dvojhvězdy. Z lokálních řešení se získala residua a zkoumalo se pomocí minimalizace fázového prostoru, a to Stellingwerfovou metodou, jak jsou svě- telné křivky kromě zákrytů ovlivněny dalšími fyzikálními změnami. Podle této analýzy je možné, že se fyzikální změny dějí s periodou P ≈ 90 d. 1
|
|
|
Světelné křivky zákrytových dvojhvězd
Korda, David ; Zasche, Petr (vedoucí práce)
Byla provedena fotometrická CCD pozorování deseti krátkoperiodických LMB (Low Mass Binaries) s dosud neurčenými parametry. Data byla získána pomocí dalekohledu s průměrem 65 cm v Ondřejově ve filtrech I, R a V v letech 2014 až 2016. Světelné křivky byly zpracovány pomocí programu PHOEBE. Získané hmotnosti a poloměry jednotlivých hvězd byly porovnány s teoretickou závislostí. Ukazuje se, že v dvojhvězdných krátkope- riodických systémech jsou poloměry hvězd v průměru o 4 % větší, než odpovídá modelům vývoje hvězd. 1
|
|
|
Fotometrická analýza systému CzeV371
Sedláčková, Eva ; Zasche, Petr (vedoucí práce) ; Korčáková, Daniela (oponent)
Práce se zaměřuje na analýzu světelné křivky zákrytové dvojhvězdy s ozna- čením CzeV 371 Aur programem PHOEBE. Data byla získávána v průběhu pěti let, každá sezóna je vyhodnocena samostatně. Jedná se o oddělený systém dvou hvězd hlavní posloupnosti spektrálního typu K s periodou 0,90696 dne. Dalšími zjištěnými parametry tohoto systému jsou sklon oběžné dráhy i = 85, 19◦ nebo teplota sekundární složky T2 = 4060 K za předpokladu teploty primární složky T1 = 4200 K. Tento systém je zajímavý nesymetriemi na světelné křivce, které se navíc v průběhu let měnily. Ty lze interpretovat jako skvrnu na primární složce. Z charakteru a rychlosti jejích změn vyplývá, že se pravděpodobně ne- jedná o stejnou skvrnu ve všech sezónách, ale spíše vždy o skupinu menších skvrn s kratší dobou životnosti. 1
|
host ::
RSS.