|
|
Cirkadiánní regulace spánku během ontogeneze člověka
Grieblová, Adéla ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Soták, Matúš (oponent)
Cirkadiánní systém se vyvinul jako systém umožňující přizpůsobit se periodicky se měnícím podmínkám na Zemi. U savců, a tedy i u člověka, je cirkadiánní systém složen z centrálního a periferních oscilátorů generujících cirkadiánní rytmus. Jedním z nejvýraznějších procesů s cir- kadiánním rytmem je cyklus spánku a bdění. Spánek je regulován součinností cirkadiánního a homeostatického procesu. Cirkadiánní regulace spánku se během ontogeneze člověka mění. Změny se týkají hlavně chronotypu, tedy diurnálních preferencí k době spánku a aktivity v ur- čitou denní dobu. V prvních letech života je typický ranní chronotyp. Koncem první dekády života se cirkadiánní fáze začíná opožd'ovat a během adolescence dosahuje maximálního zpož- dění. V dospělosti se preference znovu mění směrem k rannímu chronotypu a ve stáří dosahují extrémního ranního choronotypu. Změny v cirkadiánní regulaci spánku během ontogeneze jsou v některých obdobích života závislé také na pohlaví. 1
|
|
|
Circadian regulation of glucocorticoid secretion
Tejkal, Karel ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Soták, Matúš (oponent)
Glukokortikoidy jsou skupina steroidních hormonů, které jsou syntetizovány v nadledvinách. Vykonávají četné funkce související s metabolismem, imunitní odpovědí a ontogenezí. Glukokortikoidy účinkují jako výkonné molekuly hypothalamo-hypofýzo-nadledvinové (HPA) osy a jako takové je jejich hladina v krvi zvýšena po vystavení stresu. Bazální hladina glukokortikoidů také vykazuje nápadný denní rytmus svědčící o vlivu cirkadiánních hodin na regulaci HPA osy. Studie ukázaly, že na regulaci denní sekrece glukokortikoidů se kromě HPA osy podílí i další regulační mechanismy. Poruchy těchto regulačních mechanismů mohou vést k vážných patologiím. Tato práce popisuje podstatu rytmické povahy výlevu glukokortikoidů a mechanismy, kterými cirkadiánní hodiny uplatňují svůj vliv na zmíněný rytmus. Dále se práce stručně zaměřuje na vysvětlení povahy zpětné vazby glukokortikoidů na hodinový systém. Závěrem jsou shrnuty některé příklady úlohy abnormální sekrece glukokortikoidů v několika vybraných chorobách.
|
|
|
Endotelinový systém a úloha soli v hypertenzi
Čejková, Soňa ; Vaněčková, Ivana (vedoucí práce) ; Soták, Matúš (oponent)
Ačkoli je hypertenze studována již po několik desetiletí, stále však není tento problém vyřešen a dokonce se její incidence zvyšuje. Většina případů sekundární hypertenze souvisí s ledvinami, hlavním orgánem regulujícím objem a iontové složení tělních tekutin. Dojde-li k poškození ledvin, nebo přílišnému příjmu soli, nejsou ledviny schopny plnit svou úlohu a dochází ke zvýšení KT. Právě sůl často přispívá k sekundární hypertenzi. Nadměrný příjem soli zvětšuje objem tělesných tekutin a následně se zvyšuje krevní tlak (KT), a jednak působí na mechanismy regulující KT, hlavně endotelinový (ET) a renin-angiotensinový systém (RAS). Endotelin-1 (ET-1) je hlavním účinným peptidem v ET systému. ET-1 je jeden z nejsilnějších vasokonstriktorů. Působí přes ET receptory typu A a B (ETA a ETB receptory), které patří do rodiny receptorů spřažených s G-proteiny. Receptory se poněkud liší v účincích v závislosti na typu buněk, kde se nachází, například ETB receptory v hladkém svalstvu cév se podílí na vasokonstrikci, zatímco v endoteliálních buňkách cév působí naopak vasodilatačně (stimulují produkci NO). V ledvinách ET systém ovlivňuje exkreci Na+, vody a reguluje i průtok krve ledvinami. ET systém je velice složitý a kromě regulace KT a složení tělních tekutin se podílí i na řízení vývoje organismu, angiogenezi,...
|
host ::
RSS.