|
|
Implied market loss given default
Seidler, Jakub ; Jakubík, Petr (vedoucí práce) ; Dědek, Oldřich (oponent)
Tato práce se zabývá klíčovým parametrem kreditního rizika - ztrátou při defaultu (loss given default - LGD). V první části práce jsou popsány hlavní determinanty ztráty následkem defaultu odvíjející se od seniority dluhu, charakteristik dlužníka, nebo makroekonomických podmínek, a je probírána role LGD v rámci Nové basilejské dohody (Basel II). Dále jsou podrobně rozvedeny metody, pomocí nichž lze extrahovat LGD z tržních dat jak s využitím strukturálních, tak redukovaných modelů. Na závěr jsou pomocí upraveného Mertonova modelu odhadnuty pětileté LGD pro společnosti kotované na Pražské burze. Výpočty ukazují, že průměrné LGD analyzovaného vzorku firem se pohybuje kolem 20 %. Klíčová slova: ztráta z úpadku, kreditní riziko, strukturální modely, redukované modely JEL klas.: C02, G13, G33
|
|
|
Dopad Basel III na české banky a efektivita kapitálových pomerov predpovedať finančnú tieseň bánk
Matejašák, Milan ; Dvořák, Petr (vedoucí práce) ; Teplý, Petr (oponent) ; Seidler, Jakub (oponent)
Cieľom tejto práce je vyhodnotiť dopad Basel III na české banky a tiež porovnať výkonnosť rôznych kapitálových ukazovateľov pri predpovedi finančnej tiesne banky. Po krátkom úvode, v druhej kapitole odhadujeme dopad sprísnených kapitálových požiadaviek Basel III na úverové spready v českom bankovom sektore. V tejto kapitole sme dospeli k záveru, že dopad sprísnenej regulácie kapitálu nepovedie v Českej republike k drahším úverom hlavne z toho dôvodu, že český bankový systém je dobre kapitalizovaný. V tretej kapitole identifikujeme stratégie, ktoré české banky použili, aby výrazne zvýšili svoju kapitálovú primeranosť medzi rokmi 2009 až 2013. Analýza ukazuje, že hlavnú úlohu pri zvyšovaní kapitálovej primeranosti českých bánk hrali zadržané zisky. Naviac, české banky tiež znížili priemerné riziko svojich aktív, aby ešte viac posilnili nárast kapitálovej primeranosti. V poslednej kapitole, s využitím databáze európskych bánk, ktoré sa dostali do finančnej tiesne medzi rokmi 2008 až 2012, porovnávame výkonnosť zložitých, rizikovo vážených ukazovateľov s výkonnosťou jednoduchých, pákových pomerov pri predikcii finančnej tiesne banky. Výsledky ukazujú, že jednoduché pákové ukazovatele môžu fungovať lepšie ako rizikovo vážené ukazovatele. I keď takéto zistenie nie je nezvratné, taktiež naznačuje, že zložitejšie modelovanie rizika nie vždy znamená tiež aj lepšie modelovanie rizika.
|
|
|
In the Quest of Measuring the Financial Cycle
Plašil, Miroslav ; Konečný, Tomáš ; Seidler, Jakub ; Hlaváč, Petr
Nedávná finanční krize odhalila důležitost vazeb mezi reálnou ekonomikou a finančním sektorem. Tento článek představuje dva vzájemně se doplňující způsoby vyhodnocování pozice ekonomiky v rámci finančního cyklu s cílem včas odhalit vznikající nerovnováhy. Nejdříve je zkonstruován souhrnný indikátor, který kombinuje informace obsažené v proměnných charakterizujících změnu ve vnímání rizik ve finančním systému, přičemž váhy jednotlivých proměnných jsou nastaveny tak, aby indikátor co nejlépe charakterizoval vývoj úvěrových ztrát bankovního sektoru během poslední krize. Za druhé zkoumáme migraci mezi jednotlivými rizikovými kategoriemi úvěrů, což umožňuje popsat finanční cyklus z pohledu schopnosti sektoru nefinančních podniků splácet dluh. Oba indikátory finančního cyklu mohou být využity při rozhodování v oblasti makroobezřetnostní politiky, včetně nastavení proticyklické kapitálové rezervy.
Plný text:  PDF
|
|
|
Macroeconomic Factors as Drivers of LGD Prediction: Empirical Evidence from the Czech Republic
Belyaev, Konstantin ; Belyaeva, Aelita ; Konečný, Tomáš ; Seidler, Jakub ; Vojtek, Martin
Článek se zaměřuje na klíčové makroekonomické proměnné ovlivňující ztrátovost ze selhání (loss-given-default, LGD), jež jsou důležitým ukazatelem úvěrového rizika v bankovním sektoru. Na individuálních i agregovaných datech a pro rozličné bankovní segmenty aplikujeme různé ekonometrické přístupy s cílem určit citlivost ztrát ze selhání na individuální charakteristiky dlužníků a makroekonomický vývoj. I přes relativně nízký význam makro proměnných v modelu kombinujícím mikro- a makroekonomické informace naše odhady naznačují, že makroekonomické prostředí má přímý vliv na ztráty ze selhání. Výstupy uvažovaných ekonometrických modelů indikují negativní vztah mezi ztrátami ze selhání a růstem spotřeby v rámci retailového portfolia, zatímco v případě korporátního segmentu jsme identifikovali negativní souvislost mezi ztrátami ze selhání a růstem reálného HDP. Vzhledem k tomu, že dopady agregace dat a nelinearity mohou podstatně ovlivnit výběr relevantních makroekonomických veličin, je třeba rozlišovat mezi modely využívajícími čistě makroekonomické údaje a modely kombinujícími mikro- a makroekonomické informace.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
|
Capital Buffers Based on Banks’ Domestic Systemic Importance: Selected Issues
Skořepa, Michal ; Seidler, Jakub
Regulátoři v mnoha zemích v současnosti zvažují způsoby, jak bankám stanovit dodatečné kapitálové požadavky založené na jejich domácí systémové významnosti. S cílem přispět k těmto úvahám článek rozebírá řadu témat týkajících se výpočtu systémové významnosti banky pro domácí bankovní sektor, jako jsou například volba použitých indikátorů nebo výhody a nevýhody práce s konsolidovanými nebo individuálními daty. Detailně je představen také postup určení adekvátní výše dodatečných kapitálových požadavků vycházející ze zásady „stejného očekávaného dopadu“ a jsou popsány některé jeho vlastnosti. Jako ilustrativní příklad praktického použití popsaných postupů jsou vypočteny hodnoty systémové významnosti a z nich plynoucí kapitálové rezervy pro banky v České republice. Článek také zdůrazňuje zásadní roli veřejné komunikace účelu kapitálových rezerv: regulátoři by měli vynaložit veškeré úsilí, aby vysvětlili, že uvalení nenulové kapitálové rezervy založené na systémové významnosti na danou banku by nemělo být účastníky trhu chápáno jako signál, že je tato banka příliš velká, aby padla (too big to fail), a že by tedy měla zaručenou veřejnou pomoc, pokud by se dostala do potíží.
Plný text: PDF
|
|
|
Coordination Incentives in Cross-Border Macroprudential Regulation
Derviz, Alexis ; Seidler, Jakub
Článek se zabývá motivací národních regulatorních autorit při předávání části svých pravomocí týkající se makroobezřetnostní politiky nadnárodní autoritě. Interakce mezi dvěma národními regulátory je modelována jakožto signální hra s nedokonalými informacemi. V centru pozornosti je role informačních asymetrií v prostředí s jinak plně sladěnými preferencemi. Článek ukazuje, že existuje motivace nedokonalé spolupráce i přes neexistenci protichůdných cílu obou autorit, která je způsobena nepřenositelnou povahou některých informací dostupných na národní úrovni. Největší problémem však není samotná přesnost předávaných informací mezi národní a nadnárodní autoritou, ale institucionální nastavení nadnárodního orgánů, který má snahu o maximální uspokojení všech svých účastníků na úkor efektivního vynucování pravidel. Výsledky lze aplikovat na řízení systémového rizika mezinárodními organizacemi včetně příslušných orgánů EU.
Plný text: PDF
|
|
|
The merton approach to estimating loss given default: application to the Czech republic
Seidler, Jakub ; Jakubík, Petr
Tato práce se zabývá klíčovým parametrem kreditního rizika – ztrátovostí ze selhání (loss given default – LGD). Práce ilustruje, jak může být parametr LGD odhadnut pomocí upraveného Mertonova strukturálního modelu. Text dále přibližuje odvození vzorce pro výpočet LGD a dokládá citlivostní analýzu LGD ve vztahu k ostatním strukturálním parametrům společnosti. Na závěr jsou odhadnuty pětileté hodnoty LGD pro společnosti kotované na Pražské burze. Výpočty ukazují, že průměrné LGD analyzovaného vzorku firem se pohybuje mezi 20–50 %.
Plný text: PDF
|
|
|
Empirical Evidence from Central and Eastern European Countries
Geršl, Adam ; Seidler, Jakub
Nadměrný růst úvěrů je často považován za indikátor budoucích problémů ve finančním sektoru. Tento článek se věnuje otázce, jak nejlépe určit, zda pozorované zadlužení privátního sektoru je již nadměrné v souvislosti s makroprudenčním nástrojem navrhovaným Basilejským výborem pro bankovní dohled, tzv. proticyklickým kapitálovým polštářem. Empirická analýza na vybraných zemích střední a východní Evropy včetně ČR ukazuje alternativní odhady indikátoru nadměrného zadlužení privátního sektoru a naznačuje, že výpočet pomocí HP filtru navrhovaný Basilejským výborem nemusí být pro konvergující země vhodným indikátorem nadměrného růstu úvěrů.
Plný text: PDF
|
|
|
Granger Causality Evidence
Horváth, Roman ; Seidler, Jakub ; Weill, Laurent
Článek se zabývá vztahem mezi kapitálem a tvorbou likvidity bankovního sektoru. Zkoumané téma je v centru pozornosti zejména z důvodu potenciálního dopadu vyšších kapitálových požadavků souvisejících s Basel III na tvorbu likvidity bankovního sektoru. Zmíněný vztah je testován pomocí Grangerovy kauzality s využitím dynamického GMM panelového odhadu pro český bankovní sektor v letech 2000 až 2010. V uvedeném období je pozorován významný nárůst tvorby likvidity, především u velkých bank, který je zpomalen důsledkem finanční krize. Získané výsledky naznačují nejen negativní Grangerův dopad růstu kapitálových požadavků na tvorbu likvidity, ale také negativní dopad vyšší tvorby likvidity na kapitál bank. Tato zjištění naznačují, že nové regulatorní požadavky v rámci Basel III mohou snížit tvorbu likvidity bankovního sektoru a zároveň dokládají, že vyšší tvorba likvidity může mít negativní dopad na kapitál bankovního sektoru. Z pohledu finanční stability tak může existovat trade-off mezi vyššími kapitálovými požadavky a tvorbou likvidity bankovního sektoru.
Plný text: PDF
|
host ::
RSS.